MaxipesFik

Geniální filmy nestárnou.

První třetina filmu místama drhne - některý repliky, scény... Ale když už se zdá, že se z módního tématu o jinakosti stane výstavní klišé, věci se nějak dají do pohybu a najednou je to přesvědčivý. Velice dobrý film, takových tady moc nevzniká (ve srovnání s Hřebejkovsko-Svěrákovským mainstreamem spíš výborný film). Největší zásluhu na tom má asi duo Liška - Bydžovská. Kamera je někdy příliš prvoplánovitě hezká (kontralicht, jízdy...). Muzika sedí. 85%

Boužel je hodně poznamenaný dobou. Ale nostlagie a vzpomínky na dětství mi pomáhají ke shovívavosti.

Evidentní inspirace filmem-noir, ale chybí tomu na noirových filmech to nejdůležitější - obraz. Možná kdyby nějakej pitomej producent netrval na tom, že se to přeci nebude točit černobíle, když už máme pětatřicet let Technicolor, mohl z toho být geniální film. Ale je pravda, že Polanského filmy jsou spíš narativní než obrazové, i tady tedy výsledek není výtvarně tolik zajímavý. Jinak ale po všech stránkách povedená práce. Brilantní scénář, precizní pomalá režije, výborná dramatická gradace, výteční herci, geniální hudba... Film skřípe jen na dvou místech (ztrapnění Gittese sprostým vtípkem a konvenční milostná scéna). Stojí za vidění, třeba i víckrát.

Bláznivá férie, která se mi dostala pod kůži.

- Tak se mi pane zdá... - ...že se nám to nezdálo

Antická tragedie stavbou i motivy. Téma osudu a osudových náhod vytváří (formální) svorník mezi začátkem a koncem. Autor škodolibě naznačuje, že se všechno mohlo odehrát zcela jinak, kdyby jedna maličkost vybočila, ale nestane se tak a příběh následuje slepě osudové předurčení. Velice snadno se z toho mohla vyklubat moralita, ale nestalo se - hluboký obdiv Truffautovi!

Odvar odvaru.

Příliš manipulativní. A co víc, docela průhledně manipulativní.

Decentní humor. Tři looseři shovívavým pohledem Jima Jarmusche