Moonwalker

Dále si vemu na paškál hororový žánr, který mi je velmi blízký. Protože i když jsem strašpytel tak stejně si nedokážu představit, že tyto snímky nesleduju. Ten pocit napětí a strachu mě baví, a myslím si že mě to jen tak bavit nepřestane. Když jsem poprvé viděl film Sinister z roku 2012 z Ethanem Hawkem v hlavní roli, tak jsem myslel že samým napětím prasknu, tento snímek mě vyděsil natolik, že jsem jó dlouho koukal za sebe, při noční cestě na toaletu, jestli mě nějaký ten boogeyman nepronásleduje. Pak podle toho taky vypadaly mé sny, které byli kolikrát fakt na zbláznění. Ale abych nějak začal od začátku, tak první ''horor'' který jsem jako malý chtěl zkouknout je Vymítač Ďábla, avšak to mě mojí rodiče nachytali, a nakonec jsem se k tomu nedostal. Avšak něco mi zůstalo dodnes, když v televizi dávali film Arachnofóbie, tak od toho osudného dne se bojím pavouků, a i když vím že to byl jen hloupý film, tak i přes to se těch osminohých potvor štítím. Dneska už jen horkotěžko najdeme nějaký kvalitní film, u kterého bych se nějakým způsobem bál, protože už jsem tak obrněný z dob minulých, že si myslím že mě nic nepřekvapí. Ale nebudu předbíhat, možná zase příjde na scénu někdo takový že všem natrhne zadek v hororovém žánru, nu což uvidíme.

Vždycky jsem si říkal, co mi dávají životopisné snímky, tedy filmy natočeny podle skutečné události či osobě. Na tyto filmy se koukám z úctou a z němým úžasem, že se zkrátka a dobře něco takového stalo. Probudí to ve mě smutek, avšak né každý životopisný snímek je smutný. Například film jako ''Souboj s rodinou'' je náhodou dost vtipný, i když mě ''tvrdému'' chlapovi taky ukápla slza, i když pro mnoha z vás je to jeden z dalších filmových klišé. Ale filmy jako například ''Hledání země nezemě'' je jinačí kafe, samozřejmě tyto dva snímky nejde vůbec srovnávat, ale jedno mají společné silný příběh. Proto jsem tento žánr vždycky velmi obdivoval, a stále obdivovat budu. Protože za každým tímto snímkem se skrývá poselství, které mi vždy změní pohled na svět. Vnímáte životopisné snímky tak jako já? Nebo to vidíte jinak?

Když se řekne srdcová záležitost, tak se mi vybaví mnoho filmových snímků, ať už staršího, či novějšího data. Filmy jsou pro mně v životě hodně důležité protože ve mně dokážou vyvolat pocit strachu, lásky či radosti, je to něco co v mém životě nesmí chybět. Bez filmů si nedokážu představit život, možná to pro mnoha z vás bude znít zvláštně, ale filmový průmysl je pro mě něco, co mi nikdo nikdy nevezme, a tím myslím tu radost se dívat, a sledovat emoce filmových postav. Je to můj pohled na věc, je to zkrátka můj kousek nebe, ve kterém rád lítám, a koukám na masterpiece snímky. Srdcová záležitost je věc, kterou vám nikdo z vaší divácké duše nevezme, protože tam zůstane navěky, ať chcete nebo ne. To je srdcová záležitost z mého pohledu.