Mat21

V 70. letech se lidé na americkém venkově neměli nejlépe, o to hůře rodiny, které byly zasaženy právě skončenou válkou ve Vietnamu. Jedním z nich je i Stephen, který chtěl svojí účastí ve Vietnamu zachránit svět, ale daleko více životů zmařil než zachránil. Bez svého nejlepšího přítele a psychicky velmi poznamenán, vrací se ke své rodině, aby se pokusil začít žít nový život. Očima svých dětí však poznává, že válka a nenávist není v národech, nýbrž v lidech. ● Film je o konfrontaci jeho dětí Stu a Lidie a stejně starými přáteli s nenáviděnými dětmi vyšinutého majitele sběrných surovin. O jejich potyčkách a boji o místo svého hraní, kterým se stává dům postavený v korunách mohutného stromu. Film je poselstvím Stephena snažícího se naučit své děti, že všichni lidé si můžou být rovni a dokážou vedle sebe žít v míru. Poznáním, že sváry není nutné vyhrocovat, ale řešit starým bibliovským rčením: "Kdo po Tobě kamenem, Ty po něm chlebem." ║5.4.2009║

Carl jako ztělesnění bankovního úředníka moderní doby se ve svém soukromí vyhýbá jakékoliv společnosti, nezvedá svým přátelům telefon a když mu náhodou zavolají z neznámého čísla, vždy je maximálně zaneprázdněn (obvykle sledováním filmu z videopůjčovny) a nemůže přijmout pozvání kamkoliv. Svým postojem, za jakékoliv situace se ze všeho vylhat a vymluvit na cokoliv se svojí rolí přiblížil k filmu Lhář, lhář. Jeho život se však dramaticky změní, když se zúčastní sešlosti lidí a jejich mecenáše, za jakékoliv situace používajících slovo YES. I Carl je donucen přistoupit na tuto "hru". Chcete se naučit na kytaře? Chcete se naučit ovládat letadlo? Chcete se naučit korejsky? YES! Najednou zjišťuje, že jakkoliv se situace zdají být patové a absurdní, souhrou náhod se obracejí v jeho prospěch. Odveze bezdomovce kamsi za město a dá mu většinu ze svých peněz, aby cestou zpátky potkal svoji osudovou lásku Allison. Svému učiteli korejštiny řekne YES na půjčku nové motorky, aby s ní v závěru filmu mohl předvézt bláznivou cestu městem. ● Film Yes Man je dalším z gejzírů Carryho osobitého humoru, jeho nenapodobitelné mimiky obličeje a k tomu se vážících pohybových kreací. Ve spojitosti s dalšími originálními nápady, které se snad můžou vyskytnout jen v Carryho filmech (klub ranních běžců fotících rozmazané fotky), jsem se bavil po celou dobu stopáže. "Nejedu na Váš vkus příliš rychle? Ne, vlastně si myslím, že byste na to měla šlápnout. Tak alespoň zemřu, pokud se vybouráme. Jen nechci, aby mě udržovali naživu na přístrojích." ║29.3.2009║

Pro středoškolským životem znuděné přátele, inteligentního a o skutečné svobodě člověka filozofujícího Justina a movitého lamače ženských srdcí Richarda, se zdá být jediným východiskem vražda. Důkladně do všech detailů promyšlená a předvídající standardní kriminalistické postupy, aby mohla být přišita místnímu školníkovi. Ovšem případu se ujímá jako hlavní vyšetřovatelka pochybující Cassie (Sandra Bullock) a záhy začíná objevovat v bezchybném plánu trhliny, stejně tak do pouta psychologicky diametrálně odlišné dvojice studentů, tichošlápka a světoběžníka. ● Detektivka Vzorec pro vraždu se odvíjí dle předem nastíněného i divákovi prozrazeného vzorce, bohužel bez špetky napětí, akce či dokonce překvapení. Sandra Bullock jako by se stávala pohřebním rubášem jakýchkoliv filmů, ve kterých se v poslední době objevila. I zde jako Cassie hrající ambiciózní, avšak psychicky narušenou policistku, mě nepřesvědčila o svých nadprůměrných hereckých schopnostech, s úsměvem na tváři ji strčil do kapsy Richard. ║28.3.2009║

V pořadí již pátý díl kultovní masochistické série o Jigsaw začíná ve velkém stylu, ač jsem člověk běžně otrlý na litry hollywoodské krve, klesající kyvadlo mě opravdu nadzdvihovalo z křesla. Domnívám se tvrdit, že vhodně zvolené pojetí Jigsaw založené na vlastním sebepoškození jako jediném možném řešení přežití je vrchol hororu. Civilizací zkažený občan nevěří na reálnost pobíhání zombíků po lese či prvního důkazu o existenci upíra, ale vžít se do situace "hráčů se smrtí" a obětovat dva a půl litru vlastní krve je dilema, které bych nepřál naprosto nikomu. Saw 5 v dramatičnosti možná předčí všechny své předchůdce a ač se možností nápravy dočkalo pouze 5 šťastlivců propojených v jeden "spolupracující" tým, zlomové vteřiny napětí byly natočeny mistrovsky. Odvrácenou tváří Saw 5 však je pokračovatel "průvodce" v nápravě a celkově provázanost s předchozími díly se snahou o udržení série při životě. Ano, bohužel jsem viděl pouze dva z předchozích dílů, navíc s významným časovým odstupem a určitě nebudu sám, komu postava zmiňované Amandy nic neříkala a značnou chvíli se zorientovával, kdo je vlastně ten zlý a kdo hodný. Série Saw je určitě velmi významný počin v moderní kinematografii, ale i zde platí, že na vrcholu je nejlepší odejít. 5. díl je však hledáním doposud nezavřených dvířek logických algoritmů opravňujících k pokračování série a zároveň hledáním vazeb pokračovatele myšlenky Jigsaw. Děkuji za sérii Saw, ale úpěnlivě prosím, již nepokračujte! ║25.3.2009║

Měl to být kasovní trhák, film s rozpočtem 40 mil. $ vyprávějící příběh legendy z Vietmanu, ale cosi se zvrtlo. Destrukce části pralesa exploduje mimo záběry kamer, špatně zvolení herci z filmu s velkými ambicemi utvářejí propadák. Režisér s nožem na krku přechází na autentické záběry a vypouští 5 hlavních hrdinů s mapou a scénářem v ruce kdesi v pralese. Namísto komparzistů se však hercům postaví do cesty vietnamský drogový kartel a staví je do životní herecké zkoušky. ● Film Tropická bouře se vyznačuje bravurně zvládnutou prací s kamerou a pohled do modrých očí Bena Stillera, mající na hlavě kůži z pandy, mě vskutku zaujmul. Mnohé, velmi dobře zvládnuté akční scény dovršené střetem nákladního auta s projektilem bazuky a pohled na válečné vrtulníky proplouvající údolím vietnamských pralesů by se rovnocenně mohl měřit s "opravdovými" akčními filmy. Tím vše však bohužel končí, tohle není Ben Stiller, jakého znávám a zbožňuji v pro něj typických komediálně romantických love story. Film se snaží být vtipný, bohužel většina dialogů k tomu určených směřuje k trapnosti. Především postava Jaffa coby tlouštíka z filmů o prdění byl přešlap vedle. Nezbývá, než-li vychutnat si alespoň pohled na Vietnam z poněkud jiného úhlu. ║22.3.2009║

Slepému hodináři Dortovi zahyne na frontě první světové války syn, a tak aby jeho syn mohl místo války farmařit a zestárnout, sestrojí hodiny jdoucí pozpátku... malý Benjamin se narodí se všemi příznaky staroby, jeho matka umírá při porodu a otec se ho rozhodne pohodit na schodech starobince, kde ho nalezne a přijme za vlastního dobrotivá pečovatelka Quenlie. Pod vetchým staříkem velmi malého růstu, připoutanému k vozíku a mající silně dioptrické brýle se skrývá teprve sedmiletý kluk. A takový potkává svoji budoucí lásku Daisy, s níž jak půjde čas, bude svůj osud spojovat a zase rozdělovat. Ale nyní je ještě příliš starý, opustí útočiště starobince a na palubě revonkeru odplouvá poznat svět a omládnout. ● Přesně takový je Podivuhodný případ Benjamina Buttona, velmi barvitý, osobitý a duchaplný, hodný ucházet se o nejvyšší příčky na letošním udílení Oskarů, ač se nakonec musel sklonit před umem jiných. Jenom stopáž v délce 166 minut mi dávala zabrat, vzhledem k námětu by 2 hodiny mohly být dostačující. ║22.3.2009║

Filmová adaptace více než-li tisícistránkového nejslavnějšího románu od "mistra hororu" Stevena Kinga. Přečíst román mi trvalo 3 měsíce, abych hned vzápětí mohl zhodnotit úspěšnost jeho zfilmování. Myslím si, že ne všechny knihy je možné převést do vizuální podoby a po přečtení To jsem se utvrdil, že snad není románu, který by pro filmaře byl větším oříškem. Kingovo neustálé a s postupem děje ještě gradující prolínání příhod a myšlenkových pochodů hlavních představitelů, které se odehrály v roce 1957 a 1985, je přímo famózní. A aby ukázal své mistrovství, děj doplnil mnoha narážky na události, které jsou vysvětleny až o několik desítek nebo stovek stránek dále. Přes všechna tato "úskalí", filmaři odvedli mnohem lepší práci, než-li bych očekával. Lepší ztvárnění však pohřbily dvě skutečnosti: zpracování formou TV filmu s nízkým rozpočtem a dále záměr dostat na filmové plátno co nejvíce událostí, které byly zmíněny v knížce. Nedokážu si představit, že by někdo vůbec po shlédnutí děje a neznaje literární podobu pochopil všechny narážky, kterým bylo často věnováno jenom několik sekund. Například Bev je honěná po městech ulice svým šíleným a To popadlým otcem. Místní obyvatelé však nečinně přihlížení – vůbec nevidí či si neuvědomují, že se děje něco nepatřičného. Jedním z nich je i stařík, který se raději skryje ve svém domě. Ve filmu zbylo místo pouze na 3 sekundový záběr mizejícího staříka do domu. Krkavec, jeden z posluhovačů Henryho Bowerse, vymyslí další z nástrojů šikany klubu ztracenců – s hláškou, že má v kapse radar na blbost, začne příležitostně používat hlášku – píp – píp. Ve filmu se však již několikrát objeví jen „píp – píp – Richie“. Mnohé velmi dobře zdařilé a vyhrocené dějové události jsou ve filmu přímo zabity televizní inscenací. Hlavní představitelé v cestě za To skrz neznámý kanálový systém mají pouze několik krabiček zápalek, potácí se a bloudí kanály většinou ve tmě několik hodin, často se brodí po kolena v páchnoucí vodě nebo jim v cestě stojí úzký kanál, který musí absolvovat po kolenou a loktech. O co raději by si vyměnili místo se svými filmovými kolegy, kteří se prohánějí podzemím spíše připomínajícím úzké uličky města. Ani se nedivím, že do scénáře se již nedostala celková destrukce města Derry poté, co se jím prožene prudká vichřice, stržení místního vodojemu způsobí potopu a střed města se propadne do kanálového systému. Jsem velmi zvědav, o kolik dále posunou ztvárnění tvůrci již ohlášeného dalšího filmového zpracování. Hyjé, Stříbrňáku! ║21.3.2009║

Další z pozoruhodných snímků francouzské kinematografie, odehrávající se v Kanadě v polovině 18. století. Tedy v době, kdy Francie musí přenechat tuto kolonii anglickému impériu. Vykreslení těžkého života prostých venkovanů, očima ovdovělé ale stále půvabné venkovanky Mary Lue a nižšího šlechnice Francoise, kteří v moři beznaděje a zrady svých nejbližších přátel spolu nalézají ostrůvek lásky. Děj a pochopení není na povrchu, ale skrývá se kdesi uvnitř a dle rozporuplného hodnocení se ho bohužel nepodařilo většině diváků nalézt. Obdivuhodně vykreslené prostředí, dobové kostýmy a hra se světlem podtržená životní realitou, na kterou se většinou ve filmu zapomíná. Mary Lue není ztělesněním hrdinky či světice, ztvárňuje chybující venkovanku s myšlením odpovídajícím době, ve které žila, ale také touhu nalézt lásku, porozumění a blaho těch, které milovala. Nečekejte happy end, ten do reálného světa nepatří... ║16.3.2009║

Virus Chiméra - extrémně nebezpečná mutace viru chřipky vyznačující se velmi rychlou smrtí nakaženého ohrožuje existenci lidstva, aby nás Tom Cruise mohl opět zachránit. ● Jeden z mnoha filmů postavených na linii věděc - padouch - hrdina - krásná žena, to vše zabaleno mnoha akcemi a upečeno v ohni výbuchů, avšak bez nějakého hlubšího nápadu a originality. Děj je vesměs velmi snadno čitelný a veškeré momenty překvapení seriálu Mission Impossible a posléze i filmové řady stavět pouze na výměně masek padouch - hrdina mi přijde dost naivní. Zbývá jen jedno doporučení, vychutnejte si akci plnými doušky, aby Vás ani nenapadlo ve filmu hledat ještě něco navíc. ║15.3.2009║

Většina filmů s Nicolasem Cagem se vyznačuje umírněným rozpočtem, nebo tak alespoň působí na nezasvěceného diváka, a naopak staví na silném příběhu. Ne jinak je tomu u filmu Next. Cris Johnston žije poklidným životem druhořadého kouzelníka z Las Vegas a člověka s utajenou schopností vidět 2 minuty do své budoucnosti, možností ohýbat ji a měnit ve výslednou nejlepší cestu svým životem. Jeho život však záhy změní dvě ženy. Osudové a ve své mysli dlouho dopředu viděné setkání s Jessicou Biel se láme na životní citové pouto. Jeho mimořádné schopnosti však neuniknou pozornosti agentce FBI Julianně Moore, která ve snaze zabránit hrozícímu a blížícímu se výbuchu jaderné bomby vidí spolupráci s Nicolasem jako jediné možné řešení. ● Musím podotknout, že ač se film již jednou zmiňovaným rozpočtem a s tím spojenými filmařskými triky drží většinou při zemi, má to hlavní: napětí po celou dobu stopáže. Především dvě scény mě přímo nadchly, nejprve řítící se kmeny, zemědělské muzeum a auta z prudkého svahu a mezi nimi bravurně kličkující Nicolas, ke konci filmu klon své mysli na každé z křižovatek podpalubí za účelem nalezené své milované. V Nicolasově podání jsou jeho schopnosti jako jediné opodstatněné oproti všem dalším akčním hrdinům, kteří se zvládnou vyhnout i palbě z kulometu...viď, Rambo? Pouze volba Jessiky Biel do hlavní role se mi zdá nešťastnou, neb mě jako herečka neoslovuje. ║15.3.2009║