rasttea

Tak jsem se po cca 30 letech (šmarjáááááá) podívala na film znova. Příběh Popelky může být zpracován tisíci způsoby, tohle bude ale zaručeně nejvyčnívající. Hudba stejně chytlavá, jako tehdy. Dokonce i ten dabing si pamatuju :) Je to takové italsky třaskavé, ale ne tak uječené jako Troškovy pohádky. Tehdy mi to tak nepřišlo, v dnešní době #meetoo si nedovedu představit životnost tohoto zpracování. Manžel se chystá vrhnout na manželku a začne ji v náznaku hádky "škrtit", když je Popelka drzá, tak jí klidně princátko Mizio vrazí facku a ona se mu ji nebojí před svědky na plese vrátit, když zjistí, že ji lhal .... unbelievable :-D No, ráda jsem se vrátila do dětství, a že bych z toho měla traumata, nebo mě to snad poznamenalo, to rozhodně teda ne ;o) Když si teď googlím Pierra Cossa, ten chlapec nám vyrostl do krásy ;o)

Adrien, který si film zaspoluprodukuje, spolunapíše scénář a zahraje hlavní roli, a opět skvělý. On má na první pohled křehkou postavu, ale opak je pravdou. Je úžasné pozorovat kontrast mezi neustále jakoby vyplašeným výrazem a jemným hlasem, kterým nejen promlouvá postava, on ho Adrien má opravdu takový a řežbou, kterou pak předvede. Příběh odplaty - nic nechybělo, nepřebývalo zbytečné natahování na 2,5-3 hodinové zbytečnosti, kamera skvělá, prostřihy taky seděly jako hrnec na p.... Herecky u Adriena nemusíme vůbec uvažovat, že bychom mu toho "trashmana" nevěřili, ostatní neokoukaní spoluherci byli velmi uvěřitelní a přirození. Proto od takto provedených filmů nemám potřebu odcházet nebo si je zrychlovat nebo dělat dalších milión paralelních věcí a naopak je dost možné, že po nějaké době se k němu vrátím. Skvělé!

Skvělé uvěřitelné a přirozené herecké výkony. Během filmu padne taková spousta otázek, který by si měl dát každý člověk. Paradoxně protichůdně ve vztahu k černobílému obrazu po celou dobu vnímáme, že nikdy není nic jen černé nebo bílé, ani černobílé...

Nedovedu si představit lepšího nominanta na Oskara - na počest koukáme v den, kdy byly nominace vyhlášeny. Srdečný příběh ze života. Herecky naprosto přirozené, vkusné nahlédnutí do světa neslyšících, hudební čísla skvělá, délka naprosto odpovídající, několik scén, které zapůsobí přesně tak jak mají - vyrazí dech, vyždímají emoce, člověk zůstane s otevřenou pusou. Držím pěsti v boji o "panáčka".

Velmi příjemná sci-fi kriminálka, kterou spáchali z kreativně-tvůrčího přetlaku bratranci Amellové (Stephen - Arrow, Ninja Turtles 2... a Robbie - Tomorrow People, Flash…) & co. Takto produkovat film byl sice krok do neznámých vod, ale na druhou stranu oba herci ví, co chtějí a do čeho jdou díky svým dlouholetým zkušenostem před kamerou. Díky jejich úspěšné crowdfundingové akci po představení 10minutového kraťasu přispěvatelé správně zavětřili potenciál, a mohl tak vzniknout celovečerák. Plynulo to příjemným tempem, hudba na rozdíl od nabušeného kraťasu, kde bylo logicky potřeba lidi nahajpovat, tady hrála roli příjemného doplňkového elementu. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne a po poslední scéně logicky chci vidět pokračování, co se s postavama děje. Jo a naučila jsem se jeden znak v anglické znakové řeči :)

Film mám zařazen do tzv. "feel-good" movies. Rozkrývání postupně sílící spalující vášně mezi dvěma muži na pozadí letní atmosféry až kýčovitě krásného italského maloměstečka se režisérovi podařilo skvěle vykreslit. A aby ne, když se v oblasti narodil. Krásné dialogy, kamera, skvělá hudba dokreslující náladu, skvělé výkony Armieho a Timothéea, byť oba jsou heterosexuály. Příběh má rozjezd, zápletku, sílící napětí a vyvrcholení - vše co má dobrý příběh a scénář mít. A závěrečný pětiminutový záběr na Timothéeův obličej a v něm se zrcadlící emoce zůstane navždy jednou z těch chvil, kdy při sledování příběhu zapomenu dýchat. A už jen poznámka k české mutaci distribučního názvu: jako překladatelce mi naskakují osypky....

Myšlenka hodně dobrá, zlehounka mi to připomíná Equilibrium z roku 2002, hraní si s barevnými, respektive černobílými filtry hodně působivé. Rozhodovala jsem se mezi 3 nebo 4 hvězdami. Jeff Bridges, Meryl Streep, Alexander Skarsgård, Katie Holmes u mě získávají po jedné hvězdě, Taylor Swift jsem si ani nevšimla. Jelikož jsem se ale na film dívala v divném rozpoložení, chci se na něj podívat ještě někdy v budoucnu a pak uvidím, jestli ty prozatímní 4 hvězdy nechám, nebo změním ;o)

Hlavní představitelé jsou zárukou kvalitního zážitku. Příběh o to hrozivější, že předlohou byly skutečné události. Tu bezmoc si nedokážu představit. Uvažovala jsem o pěti hvězdách, které by měl film zaslouženě. Většinou se snažím nemít žádná očekávání, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že jsem přeci jen z principu anotace příběhu čekala trochu vygradovanější hru kočky s myší a pak hon na kočku. Na kvalitní podívané to ovšem nic nemění.

26.FFF, závěrečná projekce, předpremiéra za účasti samotného Luc Bessona. https://iakia.blogspot.com/2023/11/dogman-rezie-luc-besson-scenar-luc.html

Žádný blockbuster to není, ale je to hodně pohodový film, který udržel celou dobu mou pozornost, takže za mě 4 hvězdy. Asi největší deviza filmu je miláček Harvey Keitel, který nezklame snad nikdy. Na Liama se hezky dívá, a herecky je přirozený. Typově bylo obsazení postav celkem zvládnuté, na Jenie mi něco pořád vadilo, ale nedokázala jsem přijít na to co. Ovšem když měl Oleg trošku více záběrů na obličej, tak se mi rozbřesklo, kde jsem tohodle modrookáče už viděla :) Od dob, co dělal parťáka K. Rodenovi v 15 minutách je, pravda, sice o něco starší, ale na charismatu mu to rozhodně neubralo :) A Petrohrad je opravdu spektakulární město.