V.Silver

Nemám rád horory, ale Doom je naštěstí víc sci-fi akčňák než horor :) Ne, že by se jednalo o nějaké přelomové dílo, ale i přes svůj odpor k "lekačkám" jsem celý film přečkal a dokonce jsem si ho po čase pustil i znovu. Docela jsem se bál, jak bude moje oblíbená střílečka zpracována (Doom I jsem před snad 20 lety nesl bráchovi na originální disketě přímo z AutoContu a na naší 386ce jsme se kochali tenkrát úžasnou grafikou:), ale dopadlo to dobře, sekvence před finálním soubojem natočená jako FPS mě potěšila, stejně jako ne zase až tak chatrný děj a zápletka. Čekal jsem bídu s nouzí a dostal jsem solidní oddechovku. Palce hore! :)

Toto mě BAVILO. Jednu hvězdičku navíc dávám za Johna Malkoviche, který svou postavu stvárnil absolutně bezchybně :)

Naprostá spokojenost - vynikající herecké obsazení, režie, efekty a především atmosféra. Nejsem skalní fanda původních Star Treků, viděl jsem spoustu dílů, na Nové generaci jsem vlastně vyrůstal, ale nic z toho staršího materiálu mě nebavilo jako tento kousek. Vtipné hlášky, akce, ale i dramatické momenty, vztah mezi postavami - všechno jak má být, pro mě rozhodně jeden z nejlepších filmů poslední dekády. Už se nemůžu dočkat pokračování, to čekání mě zabíjí :) Zajímavé komentáře: Marigold, Galadriel, Malarkey

Film skončil a já si nejsem jistý, co se mi líbilo a co už ne. Skvělé herecké výkony, lacinější, ale působivé pojetí války, ať už té občanské v zamrzlých Pyrenejích nebo partyzánské. Přerod Gildy jsem tak trochu čekal, ale nakonec mi ho autoři podali jinak, než jsem očekával, což můžu přičíst jedině k dobru. Ideální zastoupení romance, obrazů bezstarostné meziválečné doby, rebelství i smrtelně vážných záležitostí. Mohlo to být krapítek kratší, ale jsem spokojen. 78% :)

Josepha Gordon-Levitta mám moc rád a tímto filmíkem si u mě velice šplhnul - kraťoučký surrealistický pohled na jinak naprosto obyčejnou situaci se mu velice vydařil. Stylizováno do Vernovského světa, jazykem Appolinairovým odvyprávěný brak... nádhera :)

Tímhle filmem si u mě Darren Aronofsky trochu spravil reputaci :) Snadno předvídatelný příběh o schizofrenní baletce zachránila skvělá režie, precizní Natalie Portman a opět vynikající hudební podkres z dílny Clinta Mansella, i když tentokrát (logicky) musel vycházet především z Čajkovského:)

Tak tohle mělo být jako co? Drsný film o brutálních životních osudech feťáků? Všichni z toho div ne učurávají, jak je to úžasné, umělecké, emotivní, realistické... whatever. Mě to prostě nevzalo, vůbec, ale vůbec na mě ten film nezapůsobil. 2 hvězdičky dávám za Jareda Leta, hudbu od Clinta Mansella a pár povedených výjevů ze zfetovaného vnímání reality.

Darren Aronofsky a já jsme prostě jiná krevní skupina. Formálně vzato je to vynikající režisér, bohužel Fontána, kterou mi doporučoval snad každý z mých dobrých přátel a známých, mě naprosto a totálně zklamala. Miluju filozofující filmy, miluju surrealistické obrazy a i když Fontána vypadá, že tohle všechno má, byla to pro mě nakonec jenom nebetyčná nuda. Skvěle zahraná a skvěle natočená nuda, která ve mně nevzbudila ani zlomek nějakých silnějších emocí. Proč vůbec dávám 2 hvězdičky? Protože mám rád Hugha Jackmana i Rachel Weiszovou, protože některé výjevy byly skutečně krásné a ze začátku to mělo chvíli i atmosféru.

Ani naprosto otřesná Kirsten Stewart mi nezkazila dojem z tohoto filmu :) Děj utíká pozvolna jako celé prázdniny strávené prací u atrakcí v Zábavním parku někdy na konci 80. let a (kromě hereckého omylu v podobě již zmínění Kirsten Stewart) skvělí herci představující celou řádku pitoreskních postav se postarají o to, aby se divák ani na chvíli nenudil.

Déšť, bahno, beznaděj a smrt. Bitva o Dien Bien Phu je další z filmů, u nichž jsem vděčný, že jsem nedal na ČSFD hodnocení :) Podle mě se totiž rozhodně jedná o velice zajímavě pojatou rekonstrukci událostí dodnes tolik citlivých pro spoustu Francouzů, Vietnamců, ale možná trochu nečekaně i Čechoslováků (ostatně v rámci svého angažmá v cizinecké legii ve Vietnamu bojovalo v letech 1945 - 1954 na 2000 Čechoslováků, což je vlastně "naše" největší bojové nasazení od druhé světové války). Podle zdejšího hodnocení je vidět, že ne každému vyhovuje francouzský styl filmového vyprávění a musím přiznat, že ani mně nevyhovuje vždy a všude - tady se mi ale líbil a bez něj by film byl jen dalším z řady nudných pokusů o cool akční/válečný velkofilm, jako můžeme sledovat např. v současnosti u Jihokorejských režisérů. Zde sledujeme několik postav, které nás provázejí celým filmem, "nepřítele" v podobě Vietminhu prakticky nevidíme, ale neřekl bych, že je to vyloženě nějak záporné - naopak, Vietnamci vyhráli oba konflikty (s Francouzi i později s Američany) právě díky tomu, že většinu času vidět nebyli a na vojáky západního světa uvyklé na konvenční válečné konflikty tak vyvíjeli daleko větší psychický nátlak, než jaký bylo možné delší dobu ustát. Citlivě použitá hudba od mistra svého řemesla, Georgese Deleruea, dokresluje dekadentní výjevy zmaru z rozpadajícího se francouzského koloniálního impéria. Pomalu, nebo spíše pozvolna, den za dnem sledujeme rozpad francouzské obranné linie u Dien Bien Phu, rozpad morálky, vědomí zmaru... takovou takřka dokonalou francouzskou apokalypsu. A jak tak přemýšlím, nejsem si jistý, jestli (jinak v mnoha ohledech daleko lepší) Apocalypse Now! dokázala zmar a zbytečnost vietnamského angažmá vůbec tak dobře vykreslit. Po druhém zhlédnutí přidávám hodnocení na 5 hvězd a takových hezkých 95%.