Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (655)

plagát

Prosíme pretočte (2008) 

Zpočátku to bylo opravdu velice zábavné, některé momenty byly přímo geniální. Tuo Yrrej Peek mě donutilo smát se nekontrolovaně, ale postupně filmu nějak ubýval dech. Po "Ghostbusters" už mě ani zešvédované filmy nějak moc neoslovily a ten konec... byl hodně rozpačitý. Bylo mi líto dát tomu jenom 3*, ale i když to na úplný 4 není, přece je dávám. 79%.

plagát

Tajomná pokožka (2004) 

Poněkud silné kafe. Zvláštní popis dvou velice odlišných, a přesto tak podobných světů: kruté reality a hořké nevědomosti. Bolest, rezignace, smutek, vztek, apatie. Zmatek. Hlavně zmatek. Jedna z životních rolí Josepha Gordona-Levitta, místy jsem se ho i bál.

plagát

The Big Empty (2005) 

Skvělé! Dost neotřelý nápad, spousta hvězd v různých cameech, dobrá kamera... tenhle režisér odvedl kus práce! 80%

plagát

Pozemšťan (2007) 

Tento film jsem viděl už několikrát a pokaždé mě nejvíc fascinuje geniálně napsaný scénář, který mě pokaždé donutí představit si všechno, o čem tam hlavní hrdina vypráví. Po celý film se záběry nehnou mimo obývák chatky, resp. přilehlou příjezdovou cestu, přesto mám však pocit, že jsem viděl pravěkou Evropu, Galileu v roce 30 n.l. i bruselské nádraží v roce 1890. A tak se ptám: "What's more powerful than human imagination?" a odpovím "The truth is out there." 100%.

plagát

Bunraku (2010) 

Některé filmy jsou tak originální a neotřelé, až mě vyloženě štvou, pokud tedy musím krotit své výrazivo (např. "To bych z toho blil"). Tento mezi ně z nějakého obskurního důvodu nepatří. Možná proto, že je sám tak obskurní, mixuje jabka s hruškama, hranej film s animacemi, laciné papundeklové exteriéry s příjemnými interiéry, počítačové hry, animé, komiks, western, samuraje a post-apokalyptické vidiny světa, kde zlo vládne dobru... na čas. Josh Hartnett vypadá na svou roli překvapivě mužně (takhle jsem ho naposledy viděl možná tak v "Black Hawk Down"), Ron Perlman a Kevin McKidd jsou skvěle ujetí záporáci, Demi Moore má prostor asi tak na minutové cameo a Woody Harrelson... ten si to musel užívat. Každopádně nejvíc se mi líbila asi právě ta skvěle zvolená poťouchlá forma, skvělé spojení akčních sekvencí, efektní i citlivé práce s kamerou, skvělé režie, díky níž mohli vyniknout skvělí herci. Jsem zvědavý na další filmy Guye Moshe, protože tohle byla čistá zábava. 80%!

plagát

Deti moje (2011) 

Hm, tak to je snad poprvé, co mě George zklamal. Hrál tak nějak bezzubě, rezignovaně, jakoby mu ta role úplně sebrala všechen sexappeal. A lidi okolo? Nikdo nevyčníval. Nebo jsem si aspoň nikoho nevšiml. 2 hodiny řešení manželských problémů tak bezzubě, nudně, bez emocí... to je asi ono. Tohle mělo mít strašnej náboj, člověk by měl být přikovanej k tý obrazovce a řvát jako černošky v kině: "Ty svině, jaktože's mohla fešáka George podvádět? Která baba by kdy podváděla George Clooneyho?", jenže nic se nekonalo. Herci se snažili vytvářet emoce, ale naprosto se to míjelo účinkem. Nejsympatičtější tam asi byla minirolička vyhulence Sida a prostinké ženy realitního makléře v podání Judy Greerové, jenže to tak nějak nestačí na zachránění celého - znovu zopakuji - dvouhodinového filmu. A kdyby tam aspoň byly nějaké hezké záběry na krajinu. Ne. Žádná pastva pro oči. Havajský ráj byl zachycen jako špatně natočená Mallorca, všude už chyběli jenom řvoucí Němci a Angláni, Ale divím se, že to nedostalo Oscara. Patetický to na to bylo dost ;) 55%.

plagát

Josefína Mutzenbacher (1970) 

Tak toto je naprostá klasika všech klasik - porno tak krásně naivní a blbé, až je vlastně super a skoro by se na něj dalo dívat i tak, bez potřeby sledovat výstřiky kněží, uhlířů, vojáků a biedermeyerské smetánky :)

plagát

Zeitgeist: The Movie (2007) 

Nemůžu hodnotit, protože jsem neviděl celé - dost mi totiž vadí, když mi někdo předem říká, jaký názor si mám utvořit. Můj obecný názor je, že konspirační teorie si vymýšlejí lidi, kteří už opravdu nemají co dělat a mají pocit, že jejich zkaženej život si nezkazili oni sami, ale může za to "zlej systém", "zlí bankéři", "nazi zombies", "werewomen of the ss" a bůhví kdo. Co je snazším cílem než politika a náboženství? Problém je, že kritici těchto dvou subjektů si neuvědomují, že bez nich lidstvo NIKDY nedokázalo existovat. NIKDY v dějinách. A pořád to nedokáže. Ale to už se pak oslím můstkem můžeme dostat k veganům, vegetariánům a dalším takovým, kteří jsou přesvědčení, že svět bez lidí by byl lepším světem. Nebyl. Byl by jenom podstatně nudnější.

plagát

Constantine (2005) 

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Mé katolické srdce plesá, když vidím (anti)hrdinu typu Johna Constantina, navíc skvěle ztvárněného Keanu Reevesem, vedle toho (židovku) Rachel Weisz hrající katolickou policajtku, která dávno přestala věřit sama v sebe i Boha a sice trochu upozaděného, ale příjemného Shiu LaBeoufa. Velice se mi líbila celková atmosféra filmu, hezky to gradovalo, nebralo si to servítky, ale zároveň to víru samotnou (ať už v cokoli) nezesměšňovalo. Plus hlavní song od mých oblíbenců A Perfect Circle ve spolupráci s mistrem Reznorem... co chtít víc? Třeba stejně nabitej a hláškující sequel :) 100%. Zajímavé komentáře: Marigold, Isherwood, Cival

plagát

Môj týždeň s Marilyn (2011) 

Ach, ty ženy... Na jednu chápu všechna ta "průměrná" hodnocení, on po formální stránce tento film neřekl nic pikantního, byla to takový napůl romantická komedie a napůl drama, jenže: měli jsme vynikající herecké obsazení. Režie a práce s kamerou se mi moc líbily, bylo to takové pěkně cudné a na mnoha místech jakoby opravdu zabírané někým, kdo v 60. letech točil (a ne teprve vyrůstal, jako Curtis). Velice dobře vybraná hudba. A koncert Kennetha Branagha :) Ale hlavně se mi líbil scénář - byl takový správně obojaký. Ano, lze oprávněně namítnout, že to není ani ryba, ani rak - ale mi to vyhovovalo přesně tak, jak to bylo podané. Marilyn byla vykreslená jako ultimátní žena, která vyhroceně prožívala (nebo předstírala) všechny ženské mentální stavy, všechny paranoie, nečekané výbuchy veselí a - nezastavujte mě, protože si myslíte, že popisuji maniodepresivního člověka. Ne. V každé ženě, kterou jsem kdy poznal, bylo toto všechno zakořeněné. V některých naprosto minimálně, v některých jiných naopak skoro stejně vyhroceně - ale ani jedna jediná neměla moment, kdy by nebyla aspoň trochu "šílená" - tedy aspoň z mužského úhlu pohledu. Vzdávám tímto hold (možná dost subjektivnímu) zachycení MM Colinem Clarkem i její ztvárnění Michelle Williamsovou, vzdávám hold všem ženám celého světa, reprezentovaným brilantně v těle i duši MM. A dávám 85%.