Pirkaf

Na rozdíl od Star Treku se v Galaktice lidi chovají jako lidi a mají dokonce i city (!!!). A to je nutno hodnotit pozitivně. Rozhodně příjemné překvapení a jsem zvědav na seriál.

Nic proti shoujo-ai, ba právě naopak, ani proti mecha nic memám, ale tohle se opravdu nepovedlo. Obzvláště souboje jsou neuvěřitelně stereotypní a nudné. Anime si většinou zálohuju, ale tenhle seriál jsem smazal a vůbec se mi po něm nestýská.

Příliš dlouhé a příliš plné amerického patosu. Některé scény svou chtěností zapůsobit na diváka a ždímat z něj emoce působí směšně. Aspoň tedy na mě. Pokud to někdo Spielbergovi žere, je to jeho věc.

Po první části jsem sice celkem pochyboval (nuda jsou zejména pasáže z kouzelnické guildy), ovšem druhá je mnohem povedenější, a tak si 4 hvězdičky tento počin zaslouží. Dvoukvítek i Mrakoplaš jsou super. Lahůdka pro příznivce Zeměplochy.

3 díly jsem vydržel sledovat, jak se všichni neustále litují a pláčou, ale víc už ne. Podobně jako film Sekai no Chuushin... je tohle pro mě za hranicí citového vydírání. Clareeta: Jasně, tak pokud má někdo nedostatek neštěstí, trápení a nemocí u sebe nebo svých blízkých v reálném životě, proč se nenechat ještě trápit a slzet 11x47 minut nad tím, že nějaká japonka má smrtelnou chorobu..

Neten Chokling hrál ve výborných filmech The Cup a Travellers & Magicians, ale filmové ztvárnění příběhu o nejslavnějším tibeťanovi měl přeci jen zřejmě dostat za úkol režisér těchto snímků, a nikoli herec. Po zmateném začátku s příliš uspěchaným střihem jsem doufal, že bude líp, ale nebylo. Celou dobu jsem měl pocit, že se tato nádherná legenda už hůř natočit nedala. Herci (mimochodem naprosto křečovití, se slzou v oku jsem vpomínal na přirozeně působící tibeťany-neherce ve filmu Himalaya) , kamera, hudební složka, i samotný příběh, vše jakoby bylo poskládáno tím nejhorším možným způsobem. Jistě, záběry na vysokohorskou krajinu jsou samy o sobě krásné, ale zde mě vůbec nedojímaly, právě naopak, jen podtrhovaly celkovou mizérii. Jediný klad tudíž nacházím v samotné předloze, v síle celého příběhu (i když i z tohoto hlediska lze to lepší očekávat až ve druhém díle, zde se ještě neprozřívá, zde se pouze čaruje), za což si tahle hrůza zaslouží aspoň jednu hvězdičku. Závěr filmu působí maličko lepším dojdem, přesto si pokračování chystané na tento rok s největší pravděpodobností nechám ujít. Chcete-li se dozvědět, kterak Milarepa zvítězil nad věčným koloběhem zrození a smrtí, a případně ho následovat, hledejte poučení raději v knize od Eduarda Tomáše než v tomto zbytečném počinu.

Nejhůř hodnocený díl série, nicméně já na něj mám velmi příjemné vzpomínky. Snad proto, že byl můj první. A na první se vždycky nejkrásněji vzpomíná. Jó, tehdy za kasárnama, když jsem rozpáral svoji první panenku...

Docela dlouho mi trvalo, než jsem se k nejnovějšímu pokračování této roztomilé série dostal, ale čekání stálo za to. Od tohoto dílu snad už žádný znalec Chuckyho nemohl očekávat horror a ten se taky nekoná. Ale co už, zábava je to skvělá, hlášky lítají vzduchem, končetiny taky, krev stříká a děti si mají aspoň s čím hrát. A to je nejdůležitější.

sometimes they come back...

Vzhledem k tomu, že v tomto filmu hraje Aoi Miyazaki, čekal jsem pěknou psychárnu. A mé očekávání se bezezbytku naplnilo. Film jsem přečkal pouze díky sklenici medoviny. Co přečkal, vlastně jsem se docela dobře bavil. Ale bez medoviny nevím nevím...