meda2016

Evangeline Lilly, sérum pravdy, super automobilová honička na přelomu druhé a třetí třetiny - a Baba-Jaga. To jsou kladné momenty této marvelovské komedie. Hannah John-Kamen má uhrančivě nasupený pohled a z Waltona Gogginse mohli vymačkat daleko víc. Hra otce s dcerkou dojemná četností nápadů. Obávám se, že smíření s formou jsem dosáhl až po zmíněné honičce. Zpočátku mi scénář připadal rozbitý, domýšlený k počátku ze střední části, od vzkříšeného hlavního vynálezu změny konfekčních velikostí. Asi proto, že Ant-Man jedničku jsem neviděl. Také mluvené role, nadívané pomocí hlášek ze všech již natočených sci-fi, z nějaké jejich standardizované databáze, unavovaly. 3* jsou opravdu maximem.

Jakýsi souputník seriálu Pan Selfridge (2014-2016). Přiklání se víc k osobním liniím příběhu než k profesnímu vývoji obchodně-módního domu Galerias Velvet. Pohnutky jednání postav jsou mělké a neprokreslené. Typické natahování nesmyslných situací. Čekání a doufání z prvních sérií jde od 3* k 1*. Ani se nedá napsat "od desíti k pěti". Herci hrají dobře ale nemají, mimo komediální podání některých, čím ohromit.

Scénář 2*; Režie Odpad!; Kamera 3*; Výprava 2*; Zvuk/dabing 1*; Herecké výkony Odpad! - Zábava 1*; Napětí Odpad! - Být v místnosti, kde toto kdosi sleduje, je sebetrýznění nebo hrdinství.

Jízda od téměř počátku až do konce - bez prvních a posledních 5 minut děje. Ale co z toho? Začnu tím, co jsem vnímal podvědomě. Začátek skoro nezajímavý, úvodní titulky proti M:I 4 bouřlivě sestříhaný mišmaš, po pádu kulis už to jede, přes téměř zbytečné postavy bílého poloblba a vysoké úřednice masírující si černé duševní svaly. Několik dobrých a víc nesmyslných zvratů naplňujících fandy vzrušením z nebezpečí, smrti, překvapení. Pochybnosti o možné souhře plánovaných náhod. Postavy z minulých dílů - hlubší seznámení pro neznalé nečekejte. Tomova staronová přítelkyně napružena hrdinským robotickým testosteronem. Zachraňující dojem, že se často jedná o komické scény, asi 5 minut chtěné. Opakující se pochybnosti o možné souhře plánovaných náhod. Motocykl. Maska. Napínavá blízkost smrti. Výškový Superhrdina. Záměry postav komplikované, možná úplně všichni pracují pro stejnou vládu. Buch, bam, buch, vše vyjde jak jsme očekávali. Na konci dvojitá romantika (a parafráze věty F.Filipovského z konce Čtyři vraždy stačí) pro stárnoucího Toma. Ano, co si budeme nalhávat, začíná být nesymetricky odulý ve tváři. Dávám 4* za práci kaskadérů a trikařů. Kůli dvěma předchozím M:I by zasloužil jen 3*, protože z kina vyjdete pouze umláceni akcemi. Něco tu chybí. Možná je to záměr navodit v divákovi pocit, že aby objevil nepostřehnuté, musí vidět znovu. Podle mne už víc nenajde.

E01 Zatím příjemné nenaplnění pesimismu. Sokol, protože pro zamýšlený charakter se hodí svým umem (včetně milence). Mimo dva profláklé vrahouny (chtěl bych neznámé tváře!) u mne dobrý. ......Co naznačuje - Rozjíždí se černý obchod se zbraněmi, soukromé zbrojní sklady, žádná oficiální evidence, nové mocenské vazby..?

Téma by si zasloužilo zpracovat za 4*. Proč začne být zajímavé poprvé až od chvíle, kdy se zmíní porucha sexuální orientace a vztahové konflikty? Chyba je u scénáristy nebo režiséra, .....nevím. A to je nyní obvyklý malér českých filmařů. Mdlé zpracování. Přitom kvalitní a dobře hrající herci včetně dětí a celkem pochvala za výpravu. Připomenutí pro mladší generace, že velký ruský bratr si nikdy nevážil lidských životů. Ani vlastních lidí, ti ostatní jsou nepřátelé.

Proč ne pět? Pokud by Chris Evans víc tlačil na pilu, nešlo by to výš. Chytrý lidský příběh jednoho setkání, vlastně dlouhého rozhovoru. Přesné dávkování jeho i Alice Eve. Moje zvědavost i pobavení, příjemný soundtrack. Chvíle u jasnovidce, kreslení na rub obrazů, moje místa mírné gradace a uspokojení. Uvedeno v TV s dobrým dabingem - poklona Liboru Boučkovi.

Fašistická komedie jako americké VIP klišé. Obrazová stránka žánru sci-fi z r. 1997 velmi dobrá. Geniální je, že Verhoeven může najít konsensus s jakýmkoli korektním i nekorektním názorem - nebo je to prostituování za úspěch. Neodtrhnete oči. Někdo od Denise Richards, někdo od dvouhodinové trikové akce, někdo od devastovaných bojovníků.

Atmosférický vykloubený a ne až tak překvapivý, když víme, s kým máme tu čest. Asi tak 70%. Prý Martin McDonagh na začátku věděl jen to, že v Bruggách chce točit. Příběh vymyslel až poté.

Nebyla to má parketa; ale některé scény ano. Pro mne by mohl mít film asi 20 minut - ne, to bych lhal, hudební čísla, jak letí čas, zrají pro nové generace. Let The Sunshine In, skladba od The 5th Dimension (1969) je pro mne v něm nejzásadnější.