MaleRipley

Jsem velkým fanouškem celé Alien série, obzvlášť pak první trilogie. Těžko vybrat, který z prvních třech dílů je ten nejlepší. V každém totiž zanechal režisér svůj podpis, každý díl je trochu jiný a tím výjimečný, všechny jsou navíc zrealizované mistrovsky. Třetí pokračování už není komerčně tak úspěšné, jako jeho předchůdci a u filmových kritiků je dle mého názoru silně podhodnocováno. Fincher se nejvíc přiblížil tomu, co já považuji za děsivé. V depresivním prostředí na planetě ve věznici pro tu největší spodinu musí Ripleyová bojovat nejen proti již známé hrozbě z vesmíru, ale i s nevyzpytatelnými devianty všude okolo a v neposlední řadě také, jako v každém díle, s časem. Pro zničení zrůdného tvora bude potřebovat pomoc ostatních vězňů. Jenže jak motivovat ztroskotance, kteří mají v podstatě 2 možnosti: Umřít při boji s vetřelcem, nebo umřít po příletu společnosti, která má v plánu vetřelce vzít do zajetí a všechny důkazy (živé i neživé) zničit. Začíná fenomenální divadlo, které nám přinese nečekanou a děsivou zápletku, ztracené prostředí v zemi nikoho, Aliena vyspělejšího než kdy předtím, výborný výkon nestárnoucí S. Weaver, pohledy kamery přímo z první osoby Aliena a vynikající hudbu Goldenthala. Pro mě tak zřejmě nejlepší dílo z celé série Vetřelec.

Obecně se často tvrdí, že v devadesátkách vznikaly nejlepší filmy vůbec. Já nerad hodnotím filmové kvality podle období, ve kterých vznikaly, avšak jedna věc je na devadesátkách skutečně vyjímečná: Vznikl Šestý smysl. Film s tou nejdepresivnější, nejzáhadnější, nejšílenější a celkově nejhutnější atmosférou, která kdy byla zprostředkována a která určitě chladně zadýchala na záda i všem možným sensibilům. Shyamalan se pro mě tímto dílem zařadil mezi mistry filmového umění. Podle svého nadějného námětu sepsal perfektní scénář, který neuvěřitelně zrežíroval. Tenhle film vás nevyleká k smrti, nestrhne vás žádným vražedným tempem a nenabídne vám žádné úžasné efekty, přesto vás svojí tajuplností donutí sledovat obrazovku s otevřenou pusou. A když vám v polovině filmu odhalí zápletku, na kterou jste celou dobu čekali a od které se pak odvíjí celá druhá polovina filmu, nabídne vám v samém závěru, kdy už čekáte jen klidné zakončení, ještě jednu, mnohem více šokující zápletku. Shyamalan prostě umí. I přesto, že každým jeho dalším filmem se už pouze vzdaluje kvalitám Šestého smyslu, tak tímto dílem si koupil doživotní odpustku na všechny nepovedené filmové pokusy. Mimo jiné ("nečekaně") dokonalá hudba Jamese Howarda, Bruce Willis ve své dost možná životní roli a bezchybný výkon Haleyho Osmenta, který měl jedinou smůlu, že v roce 99 bylo na Oscarech prostě "narváno". Nikdy nedokážu odpovědět, který film je nejlepší, kdybych ale měl uvést 5 adeptů (možná i 3), pak by Šestý smysl mezi nimi figuroval. THE BEST THRILLER MOVIE OF ALL TIME.

Tarantino má Pulp Fiction, Nolan má Temného rytíře, Spielberg má E.T.-ho, Cameron má... Titanic? Avatar? Terminátor? Ne, Terminátor 2! Alespoň pro mě tedy. Co k tomuto filmu dodat? Už jednička byla famózní, napínavé a strhující sci-fi s velice originálním příběhem. Dvojka má to samé, je však doplněná o skvělé efekty, humorné hlášky, hlubší emotivní stránku... a o jednoho terminátora. Na počátek devadesátých let se jedná o skutečně přelomovou vizualizaci akčních scén, zároveň nejde zdaleka pouze o nějaké bezhlavé masakrování jako v Seagalových filmech, nebo o nesmyslné výbuchy a katastrofy, jako v mnohých filmech Michaela Baye (berte s nadsázkou). Závěrečný citát o tom, že: "pokud se stroj naučil cenit si lidského života, třeba se to jednou naučí i lidé", by se v dnešní době měl někam vytesat zlatým písmem tak, aby ho měli všichni co nejčastěji na očích. Nejlepší akční film v dějinách.

Co k tomu dodat... Film jsem poprvé viděl ještě celkem dávno předtím, než jsem se dozvěděl o ČSFD nebo jiných podobných filmových serverech. A už tenkrát se mi líbil tak, jako málokterý jiný. Rozepisovat se tu o tom, proč je toto dílo takřka dokonalé, je zbytečné, takových komentářů tu bylo napsáno X a každý z nich bych podtrhl. Omezím se tedy jen na jedno slovo, které hraje klíčovou roli v tomto filmu a které se mi vždy vybaví, když se řekne Shawshank. NADĚJE.

Pro mně osobně má Zmizení speciální místo v mém srdci a řadím ho mezi nejlepší filmy vůbec. V posledních letech jsem totiž míval pocit, že po roce 2008 od Gran Torina nevznikl žádný opravdu špičkový film. Nemluvím tu o nadprůměrných, klidně i pětihvězdičkových filmech (byť jejich počet se také rapidně omezil), ale o těch skutečně TOP, které by se mi vryly do paměti do konce života. Před cca 2 lety jsem narazil na Zmizení a musím poděkovat všem co se na něm podíleli, že možnosti na vynikající filmy nebyly vyčerpány a moje přesvědčení tak tím bylo změněno. Fenomenální psychologický krimi thriller, jehož dusivá a temná atmosféra ve mně zůstala ještě několik dní po zhlédnutí. Především kvituji, jak si tvůrci pohrávali s prostředím. Pozorný divák si všimne, že celý příběh se odehrává buď v noci, nebo za silně zataženého, většinou deštivého dne, což perfektně dotvářelo celkový depresivní dojem. Málokterému hlavnímu hrdinovi jsem přál tolik, jako Kellerovi (Hugh Jackman), aby dosáhl svého. Závěr vypadal ze začátku všelijak, posledních 10 sekund mě však donutilo přemýšlet. A to na dlouho.

Co na to říct.. Prostě srdcovka, pro tenhle film mám jedinečnou slabost, od mala mi ukazoval, že můžu vlastně dokázat téměř cokoliv, stačí za tím jít. Lépe motivující film nikde nenajdete. Hudba Billa Contiho bude navždy legendární.

Dámy a pánové. Asi takto si představuju stoprocentní horor. Málokterý horor, byť jsem fanouškem tohoto žánru, ohodnotím pěti hvězdičkami. Kruh bych nejraději ohodnotil šesti. Když se mě někdo zeptá, s čím jsem věčně na těch všech hororech nespokojený, odkážu dotyčného na toto mistrovské dílo, pak možná pochopí. Dokonalá ukázka toho, jak se má děsit. A jde to dokonce i s poněkud laciným scénářem (co si budeme povídat, pár příběhových nelogičností by se tu našlo). Sázka na úzkost, nejistotu a strach z něčeho, co se postupně blíží a pokud nestihnete do týdne nějak zakročit, zaručeně vás to dostane. Rozpytvávání toho, proč Samara vraždí, zda ještě žije nebo ne, jaké měla vztahy s adoptivními rodiči, jak souvisí s tragédiemi, které se děly na ostrově jen po dobu, co tu pobývala. To vše je zpracováno takovým způsobem, že vám musí mrazit i při zdánlivě obyčejných dialozích. Film vám toho spoustu vysvětlí, ale řada otázek zůstane, což jen násobí celkovou hrůzu. Některé scény mám do dnes a budu mít asi navždy zafixované jako symbol hrůzy a strachu. Verbinski odvedl doslova mistrovskou práci a předvedl všem, jak se děsí publikum. Troufám si říct, že překonal všechno dosud viděné a zatím nikdo se mu nedokázal ani přiblížit (nejblíže byli asi Ti druzí). A nepotřeboval k tomu žádné proudy krve, ani milion vražd. Jen prostě věděl jak na to...

Nevím, jestli bych si vzpomněl na film, ke kterému bych se vrátil už tolikrát jako ke Gran Torinu. Clint Eastwood a jeho kousky nikdy nepatřili mezi mé TOP favority, co mi ale předsunul v této dvouhodinové podívané, mi doslova vyrazilo dech. Nádherný film, který podle mě ukazuje hlavně to, jak se v každém člověku, do kterého byste to tak úplně neřekli, může skrývat spousta skrytého citu, ochoty a možná i pochopení. Starý, silně konzervativní pán plný předsudků vůči všemu novému a cizímu, se zaplete do místní války s drobným rasovým podtextem, přičemž u svých "šikmookých sousedů" objeví něco jako druhou rodinu, pro kterou je ochotný obětovat cokoliv. Geniálně zpracované a geniálně zahrané, klobouk dolů Clinte.

Na téma holokaustu bylo natočeno již mnoho filmů. Snad téměř každý z nich musí v člověku vyvolat plno negativních emocí, každý totiž víme, že se nejedná o smyšlený katastrofický příběh, ale o nedávnou skutečnost. Ne každému se ale povede nám tak úzce přiblížit atmosféru tehdejší doby, jako se to povedlo právě Polanskemu. I kdybych nevěděl kdo film režíroval, řekl bych, že to byl určitě někdo, kdo tu dobu zažil, nebo v ní vyrůstal. Film nám ukazuje prostřednictvím postavy Wladyslawa Szpilmana (vynikající Adrien Brody), čím vším si zhruba musel projít mladý Žid polské národnosti, pokud už měl těch hrůzných 6 let přežít. A předvádí nám to tím nejnaturalističtějším možným způsobem. Bez jakýchkoliv příkras, bez jakýchkoliv nadějí, bez jakéhokoliv fabulování. Silně pesimistický film, který mi asi nejreálněji ze všech předvedl realitu druhé světové války, pro mně osobně o nepatrný stupínek lepší, než komerčně populárnější předchůdce Schindlerův seznam.

Tohle je prostě pecka. Nejde o žádné dílo, které by změnilo kinematografii, nebo by jí přineslo něco nového, ale snad žádný jiný film mě nedokáže tolik nabít pozitivní energií, jako tento. Nepatrně starší, ale patrně rozumnější členové legendárního maturitního ročníku 99, jsou už všichni obklopení závazky (rodina, práce), což jim ale nebrání při víkendovém školním srazu rozjet vše jako za starých časů a autentičtěji tak zavzpomínat na vrchol jejich mládí. Přeci jen je u všech znát větší opatrnost a rozvaha, což filmu v některých fázích i prospívá. Stiffler je však pořád stejný, možná větší hovado než dřív, což celému příběhu dodává potřebné grády. V podstatě nemám co bych vytkl, stejně výborná podívaná jako první a třetí díl. Scéna, kdy ale dojde k vyřízení starých účtů mezi Stifflerem a Finchem, prostřednictvím nic netušících, "nevinných" maminek, však tenhle snímek posouvá nejvýš z celé série Prciček. Vždy po zhlédnutí obvolávám své nejlepší přátelé ze základky a domlouvám co nejbližší termín srazu. Až tak mě dokáže tenhle film nabít.