Bohulib

Tohle je jeden z těch filmů, na které bych se mohl dívat pořád dokola. Coenové ukázali, že umí všechny žánry. I když těžko říct, jestli tohle je hudební komedie, parodie, nebo co vlastně. Bavil jsem se královsky.

Anton Chigurh je drsňák, který si sám vyndává kulky a klidně odejde s otevřenou zlomeninou ruky, a když se rozhodne nechat si prachy za obchod s drogami, tak mu na nějaké té mrtvole navíc nezáleží. Celkem nechápu, jak ho mohl zatknout ten polda na začátku. Llewelyn Moss je taky drsňák, který se k těm prachům dostane náhodou dřív. Vypadá to na rovnocenné soupeře, jenže ... Ale k hodnocení: atmosféra i herecké výkony super, ale kvůli ději jsem se musel občas vracet. Kdybych to viděl v kině, asi bych se v tom ztrácel. Původně jsem měl pocit, že Chigurh pracoval pro protidrogové a vymkl se kontrole, ale po diskusi s kámošem a když jsem si pustil některé scény znovu, tak spíš ne. Nicméně byl bych radši, kdyby bylo trochu jasnější, kdo za jakou ligu kope. A z toho konce a závěrečného šerifova výstupu jsem byl velmi rozpačitý. Když to celé shrnu, tenhle film se mi ze všech od bratří Coenů líbí nejmíň. Pořád to ale stačí na čtyři hvězdičky.

I po šedesáti letech se na to dá dívat. Robert Walker jako uhlazený padouch byl vynikající: jeho nehybný obličej mezi diváky tenisu - to byla opravdu lahůdka. Ke konci jsem byl celkem napnutý, jak to dopadne. Jedinou výhradu bych měl k tomu kolotoči, ať mi nikdo neříká, že by se nedal odpojit přívod elektřiny.

Zašlápnutí brouka vás může dostat do vězení kvůli teroristickým výhrůžkám. Nevěříte? Tak se mrkněte na tenhle film.

Na tenhle film se můžu dívat pokaždé znovu. Zamilovanost prostě bývá krásná. Člověk těm dvěma moc přeje, aby jim to vyšlo. Ale i když možná nevyjde, "nevadí, aspoň chvilku poletí".

Viděl jsem to znovu po více než 10 letech v televizi a hodně jsem si to užíval. Velmi povedená parodie.

Ze začátku tak trochu Slavnosti sněženek, které přešly do české verze Podrazu. Ale bavil jsem se v podstatě pořád. Takže u mě taky dobrý.

Když Perseus vytáhl z bedny se zbraněmi plechovou sovu a zeptal se "Co je tohle?", dostalo se mu odpovědi "To neber!" A tím je vlastně dáno celkové vyznění filmu. Veškerá imaginace, poezie, krása nedokonalosti a humor původní verze zůstaly spolu se sovou v té bedně. Původně (když šel film v kinech) jsem napsal, že na něj nepůjdu, protože by mi asi chyběla plechová sova. Nicméně po třech letech jsem film shlédl na TV. Ne, že by to byl špatný film, ale ta sova mi opravdu chyběla.

Tenhle seriál je taková pohádka ze země, kde nikdy neprší. Hlavní hrdina je jako Honza, sice trochu nekňuba a naivní, ale dobrák do kosti, zvítězí nad všemi nepřáteli, vysvobodí zakletého ducha a získá svou princeznu. A nijak nevadí, že od začátku je jasné, jak to všechno dopadne, přesně jak to má v pohádce být. Seriál mě v tom dnešním seriálovém marasmu vyloženě potěšil. Jednak tím, že si na nic nehrál, na rozdíl od některých, co se tváří jako velké umění a přitom jsou jen výplní mezi reklamami. Pak taky svou krátkostí, sedm dílů se dá přežít celkem ve zdraví. A taky nenápadnými vtípky v nádražních hlášeních ("Šedesát osmička jde na střídačku.") Celou dobu jsem čekal, jestli se tam Marek Eben neobjeví naživo.

Moc hezký film. Rowana Atkinsona nemám nijak zvlášť rád, ale tady se mohl mihnout víckrát.