Pan.Antonin

Divný film, dobrá zápletka, zajímavá práce se snem/skutečností, podmanivá "klidná" hudba smíchaná s tvrdou kytarovou, atmosféra se střídá s nudnými pasážemi, hrozné neherectví a efekty, hnusné prvky (zvracející čarodějnice, sliz, střeva, výbuch těla, zelená barva, modrá barva), záběry vesmíru, rozbitá lednička. Nedosáhne to ani na druhou hvězdu.

Zajímavý nápad pohřbený nenápaditým zpracováním -> režijně, scénáristicky i herecky hodně velký podprůměr. Hlavně Michael Peňa se do té role vůbec nehodí. Film naštěstí aspoň částečně zachránili zajímavé dva dějové zvraty ke konci - díky nim dám druhou hvězdičku, ale pochvalu si tento snímek vůbec nezaslouží.

Na tohle jsem se docela těšil, protože to mělo v rukávech hned tři esa - Lovecrafta, Leeho a Karloffa. Jenže prvním jmenovaným se to inspiruje pouze velmi vzdáleně (Sny v čarodějnickém domě) a Lee a Karloff na vozíku nemají ani hlavní ani dobře napsanou roli. Pro posledního jmenovaného šlo o tu poslední v jeho filmové kariéře. A protože film jinak hrozně nudí, má hrozný příběh, ničím moc nezaujme a nezachrání ho ani B. Steelová, ani finále snímku, může být nakonec rád za slabší dvě hvězdy (jedna za hudbu, druhá za herecké obsazení).

Docela nepříjemné zklamání, od legendárního Gordona jsem čekal daleko víc (zvlášť po celkem povedeném Dagonovi). Tady měl k dispozici své dvorní herce Combse a Cramptonovou a v rámci HPL filmů nadprůměrný rozpočet a přesto jsem nebyl s výsledkem příliš spokojený. Podle mně je to hodně dobře vymyšlený (námět -> rozvedení krátké povídky Outsider do celovečeráku s lehoučkým náznakem Strašidla Cantervillského), nicméně zpracování naneštěstí sází spíš na brutalitu, nechuťárny a krev než na strach z neznáma. A chtělo by to aby kromě opravdu dobrého finále bylo napínavých a v dobrém tempu i zbytek filmu, což se neděje. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, nakonec jsem se rozhodl jen pro dvě.

Italský režisér Ivan Zuccon velmi rád pracuje s dílem H.P.L. a já byl zvědav, jak si poradí s adaptací povídky Prokletý dům. Čekal jsem leccos, ale byl jsem fakt překvapen, jakým stylem byl tento film natočen. Kromě titulní povídky to totiž adaptuje ještě Sny v čarodějnickém domě a Hudbu Ericha Zanna. Z každé si sice vzalo jenom něco (nejvíc asi z poslední jmenované) a spojilo je to dohromady pomocí 2 příběhů z minulosti a jednoho ze současnosti. Jenže ač režisér několikrát ukázal filmařské nadání (práce s kamerou) a kreativitu, film ve výsledku není dobrý. Děj má velmi pomalé tempo a bezdůvodně skáče ze současnosti do minulosti, z jedné linie do druhé, či do snových pasáží, takže není vůbec snadné jej dokoukat. Krvavé efekty nejsou dvakrát dobré (viz houslistka Zannová kousající se do ruky). A ve finále jsme místo konce a pointy povídky Prokletý dům dostali zmatený a dosti podivný závěr. S tímhle se dalo pracovat daleko lépe.

Žádná sláva. Na to, že měl slavný režisér Caiano k dispozici Barbaru Steele, Rika Battagliu, Ennia Morriconeho a pro duchy prostředí starého zámku, tak z tohoto gotického hororu nevzešel kvalitní film. Slabší dvě hvězdy.

S povídkou Hrůza v Dunwichi to nemá příliš společného, řadí se to do skupiny filmů, které se Lovecraftem pouze inspirují a pracují se stejnými motivy, ale přímo jej neadaptují. Na první pohled si můžete všimnout nízkého rozpočtu, který je vidět hlavně v práci s kamerou, a v efektech krve (goreorové scéna s okem). Na hercích je vidět, že to nejsou úplní amatéři, zároveň ale žádné extra výkony také nepodávají. Co bylo hodně dobré, byla hudba, která pomohla vytvořit dobrou atmosféru a nese hlavní podíl na mém hodnocení. Chvíli jsem přemýšlel i o třech hvězdách, protože režisér v rámci možností vytvořil koukatelný snímek, nicméně udělal jej příliš dlouhý a málo přehledný, a vzhledem k tomu, že mnohem lepšímu Dagonovi jsem dal tři, tomuhle dám jenom dvě. P.S. Režisér Richard Griffin se stejně jako Lovecraft narodil v městečku Providence na Rhode Islandu.

Docela překvapení a povedená záležitost se zajímavým (byť všedním) námětem, pohodovými neznámými herci (nejznámější jméno je méně známý člen velké rodiny Skarsgardu) a postavami a kreativními nápady tvůrců. Po úvodní scéně jsem čekal hrozný odpad, naštěstí se to pak zvedlo a přes několik slabších pasáží, dialogů a myšlenek se mi to celkem líbilo a dám tomu lepší tři hvězdy. Pro ty, co na rozdíl ode mne viděli Like House a Saw (nebo nějakou z mnoha podobných záležitostí) to bude určitě daleko intenzivnější zážitek (ať už se jim znásobí pozitiva či negativa).

Nadprůměrná britská záležitost pracující s legendou o pražském golemovi. Jeho vzhled bohužel nejen vypadá úplně jinak než jak jej poslední dobou vykreslujeme my, ale hlavně nevypadá dobře. To je škoda, poněvadž bych jinak uvažoval o čtyřech hvězdách, takhle to nechám na třech. Největším plusem filmu je určitě herec Roddy McDowall.

Podobně jako nedávno viděný Interstellar i 12 Opic dopadlo hůře, než jsem očekával. Vadily mi jak některé prvky scénáře (a jeho přílišná složitost), tak některé vizuální věci. Naopak mi třeba vůbec nevadil přehnaný herecký projev Brada Pitta, P.S. A v souvislosti s dříve zmíněným Interstellarem bych zmínil ještě důležitost hlavní role v rámci hodnocení. Zatímco Nolanův hit mi vyšel mezi dvěma až třemi a nakonec i kvůli McConaugheymu jsem ho nechal na dvou, 12 Opic hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdami a díky Bruci Willisovi dám lepší hodnocení. Kdybych neřešil věk a čistě teoreticky si představil, že by si role vyměnili, velmi pravděpodobně bych dal oběma filmům stejné hodnocení, zatímco takhle to vypadá dosti rozdílně.