sportovec

Soubor svědectví s mimořádnou hodnotou, jež tkví v jejich bezprostřednosti a všednodenní palčivosti; tento individuální rozměr prožitku nelze pro jeho neopakovatelnost ničím nahradit. Před čtvrt stoletím, v době zběsilého absurdního sebebičování měl tento dokument zvlášť velkou cenu. I teror a zločin a mají svou hodnotovou hierarchii. Ploché zobecňování pro jeho povrchnost není možné ani zmiňovat; vyprázdněnost je v této souvislosti slovem zvlášť varovným.

Třetirepubliková idyličnost sálá z propagačního filmu natočeného n a přelomu let 1946 a 1947; Liberecko, kdysi henleinovské, bylo už české a slovanské. Uhlazená reklama, očividně inspirovaná svými baťovskými předlohami, je obohacena o ještě jedno pohlazení: o pohled na mladého Vlastimila Brodského.

Snaha nastolit, zpracovat a udržet souvislý děj, čas od času ho gradovat do černohumorných poloh a jakžtakž držet kontext druhé poloviny normalizačních osmdesátých let se také nedá popřít. To jsou ovšem se započtením některých propracovanějších scén - opravdu jich nebyl nadbytek - zhruba také všechny klady tohoto seriálu. Nevyrovnané herecké výkony, scénáristické stupidity, neznalost komunistického kontextu, absurdní a a vlastně i zbytečné duo tajné státní policie zvládající agendu příslušející kriminální službě Veřejné bezpečnosti a voluntaristicky - do značné míry mimo prostor a čas - vytvořený Ústav paranormálních jevů odsuzují tento seriál do kvality pominutelných dramatických děl České televize. Jedna útěcha tu je: mohlo to dopadnout ještě hůře.