Ondra16

Samozřejmě jde najít sto a jednu nedotaženost, už ale jen za Sokola s Fingerem a scénář, který dokázal osudově přivést nitky k sobě, aniž by to bylo trapné, si to zaslouží.

Krystalicky čisté jako oči Williama Holdena.

Casablanca, 2001: Vesmírná odysea smíchané s Blue Velvetem v šílenou smršť, která tlačí filmové medium k jeho absolutním hranicím. Jo a celý tenhle experiment je vlastně blockbuster za šílené peníze s mezinárodním obsazením.

Čirá radost. Odvrácená strana rodinného prokletí, protože tam kde I know this much is true končí, Logan Lucky začíná.

Koncept dotažený k dokonalosti. Vlastně to už o tom fotbalu skoro není. Úžasné, že i po čtyřech sezónách umí tvůrci pořád přicházet s něčím novým a vyprávění ozvláštňovat.

Zničující. Naprosto zničující. Způsob jakým dokáže vyprávět o těch nejstrašnějších tématech tím nejintimnějším způsobem. Každá scéna tam má své místo. Máte z toho dojem, jak kdyby režisér jen vedl příběh po dokonale načrtnuté elipse a jeho největším uměním bylo neuhnout z cesty. Masterpiece. Seriál nejen roku.

Zdrcující.

Absurdní úkaz, obrovský risk a sázka na nejistotu, která se ale vyplatila. Ano, některé pasáže jsou slabší, ale způsob, kterým drží ta hromada postav, motivací, šílených motivů a scén pohromadě, je virtuózní. Vážně nechápu, jak tohleto zvládli relativně neznámí tvůrci skrz promyšlené vyprávění obrazem, navazování na původní příběh, které ale zároveň zůstává extrémně aktuální (pravicový extrémisté jako užiteční idioti, krádež a převracení symbolů, ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi dobrem a zlem, rozředění hloubky a závažnosti věcí skrze komerci a populární kulturu). Ne každému a ne všechno v nových Watchmen sedne, ale už jen za suverénní způsob, jakým je to celé odvyprávěné a za absolutní badass hlavní hrdinku, která by mohla být dávána za vzor ve škole, si to zaslouží plnou palbu.

Skvěle odvyprávěný příběh, která kdyby někdo napsal, tak mu neuvěříte. Tvůrci vás místy manipulují stejně, jak kdybyste byli jedna z jejich oveček a celému sledování taky napomáhá fakt, že alespoň u nás není událost příliš známá. Naplno si tak můžete užít dramaturgii seriálu, postupně odkrývat skrze jednotlivé úhly pohledu a střídavě se přiklánět na tu nebo onu stranu. O to drtivěji pak působí to, že celou pravdu i přes ukázkovou práci tvůrců neodhalíte a můžete tak jen doufat, že tušíte, co se protagonistům doopravdy honí hlavou.

Mistrovství filmového vyprávění, mistrovství nevyřčeného, mistrovství v hledání mikropříběhů. Schopnost, s kterou tvůrci pozvedají dění na univerzitě v městečku se sotva sedmi sty obyvateli na úroveň antického dramatu, je neuvěřitelná. Jako diváci jste tak schopni empatie vůči lidem, kteří žijí na druhé straně zeměkoule a celý jejich život je o sportu, který vás ani v nejmenším nezajímá, natož abyste znali jeho pravidla. A že tvůrci dokáží ukočírovat nepředvídatelný půl roku trvající maraton natáčení do podoby pevně držícího dramatického díla, si nezaslouží nic než potlesk.