Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Životopisný

Recenzie (95)

plagát

Bitka o Midway (2019) 

3 hvězdičky s odřenýma ušima. Kupodivu to nebyl až takový patriotický výplach, jak jsem původně očekával. Jenže ten film se potácí na hraně těžkého béčka. První věc jsou efekty ala 8 let staré videohry. Nejsem člověk, který by lpěl na efektech, nicméně pokud se režisér rozhodne postavit půlku filmu právě na přehnaně akčních scénách, tak by si měl dát záležet, ať ty efekty vypadají k světu. Další věc jsou špatné herecké výkony, na některé postavy snad nabrali ochotníky z místního kulturáku. Třeba ten blonďatý důstojník s knírkem, co zařval hned na začátku při obraně lodi v Perl Harbour, působil jako ze scének Monty Python.

plagát

Bitva v Ardenách (1965) 

Varování - tento film může fandům vojenské historie přivodit srdeční zástavu! Robert Shaw hraje sice svého náckovského oberleutnanta výborně, ale film tahá ke dnu historická nevěrohodnost. Viděl jsem jen cca polovinu, když to dávali odpoledne na Nově, ale vidět to znovu nemám odvahu. Že Němci jezdí v šedě natřených tancích M47 Patton bych ještě pochopil. Skutečný King Tiger nebyl k dispozici a i jistá vzdálená podoba tam je. Stejně tak přetřený M3 half-track co si hraje na Hakl. Ale proč ten Skopčák na korbě třímá v prackách americký kulomet M2, proč mu tam nenamontovali MG42, který se pár scén předtím ve filmu objevil? Američané sice v době Arden měli lehké tanky M24 Chaffe, ale proč se tam neobjeví žádný Sherman, kterých tam jezdilo třikrát víc? A naprostý fail je finální bitva, která se najednou záhadně odehrává kdesi v poušti. Kde sakra zůstaly zasněžené ardenské lesy?!

plagát

BlacKkKlansman (2018) 

Nějak mě to nebavilo, čekal jsem od toho trochu víc komediálních prvků a i větší spád. Takhle se to vleklo a byla to spíš taková agitka ve stylu "black lives matter" a nenápadné levičácké kopání do Trumpa. U spousty scén si člověk nebyl jistý, jestli je humornost situace schválně tak nadsazená nebo jenom autorům ujelo agitační přehrávání.

plagát

Blade Runner 2049 (2017) 

Původní film jsem neviděl, jen pár ukázek, nicméně se pokusím zhodnotit BR 2049 z pohledu nezaujatého diváka. Za vizuál má film minimálně 90 %, ohromující pomalé záběry postapokalyptické pustiny, různé barevné ladění jednotlivých lokací. Místy z toho stylovost doslova ukapává. Stejně tak působivě provedené jsou některé nápady (digitální milenka v domácnosti, tvorba falešných vzpomínek v digitální místnosti). Teď se dostáváme k tomu horšímu a tím je přepálená délka a děravý příběh. Chtělo by to sestříhat aspoň o 20 minut, protože jak vás napoprvé a napodruhé ohromí širokoúhlé záběry bouřky, tak po 2 hodinách už vás uspávají a působí spíš jako vata do děravého scénáře. Jelikož původní BR neznám, měl jsem problémy se zorientovat kdo je kdo a jakou má daná postava motivaci. Leto působí spíš jako potulný kouzelník, než jako děsivý záporák. Gosling má svůj zmateně zasněný výraz stejný už od dob Drive, ale na androida bez hlubších myšlenek se to jakž takž hodí. Ford se ve filmu objeví až dost pozdě a vlastně ani k ničemu není. Co jsem opravdu nepobral je závěr filmu, kdy se Gosling najednou na ulici rozpomene, že chce vlastně zachránit svět, osvobodí Forda a na konci se pouze blaženě rozvalí na zasněžené schody. Zůstává pak víc otázek než odpovědí.

plagát

Blíženec (2019) 

Necelé 4 hvězdičky s odřenýma ušima. Tvůrci si v rámci CGI dost vyhráli s mladší Willovou podobou, ovšem na zbytku efektů kapku šetřili, protože některé přestřelky, honičky a průlety letadel působí dost uměle a lacině. Scénář je taky naivně hloupoučký a závěrečný happy end by se neztratil v leckteré devadesátkové romantické komedii. Film vyloženě nezklame, ale je to jen jednorázovka s neobvyklým námětem.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Životopisný film, který nabízí audiovizuální orgie ideální pro velké plátno. Queeny mám rád, takže jsem si aspoň připomněl staré hitovky. Co se týče protagonistů, tak nejvíc podobný si je Gwilym Lee coby Brian May. Rami má Freddieho knírek děsně křivě nalepený a ta podoba tam moc není, ale musím smeknout jak měl nastudované jeho gesta a pohyby. Kdyby to šlo, hodnotil bych 4,5 hvězdy. Scénář je místy dost zkratkovitý (kapela v podstatě skočila z garáže rovnou na mezinárodní turné) a někdy je to všechno až moc happy. Ale celkový dojem je víc než pozitivní (naštěstí se nekoná žádná citová vydíračka s umírajícím Mercurym), většina filmu se odehrává v době největší slávy kapely a děj v zásadě nijak nedrhne.

plagát

Bullittov prípad (1968) 

Tak jsem konečně uzřel toto slavné dílo. Asi není úplně fér hodnotit film z roku 68 dnešní optikou. Honička je fakt dobrá, dalo by to práci natočit i dnes, natož s tehdejší technikou. Příběh už trochu slabší - drsný polda sám rozplétá komplikovaný případ, hodí padouchy, odhání otravné soudní úředníky a ještě řeší existenciální dilema, jestli sám není tou špínou už moc nasáklý.

plagát

Czech Made Man (2011) 

Trochu hollywoodská pohádka v českém stylu, ale stejně to má něco do sebe. Objevuje se tady i kupa známých herců. Plus to Budař táhne svým výkonem.

plagát

Černobyl (2019) (seriál) 

Tohle je seriál desetiletí. Má pro mě i speciální hodnotu, protože jsem Černobyl před rokem navštívil a poseděl si i v křesle operátora 3. bloku elektrárny. Díky seriálu jsem si skutečně uvědomil, že Pripjať, dnes zarostlé ruiny, byla kdysi živoucí město, odstavené ze dne na den. Autoři si pečlivě vyhráli s kulisami (na západní produkci až neuvěřitelně detailně). Veškerá auta, oblečení, vybavení, kostýmy i účesy vás nenechají na pochybách, že jste v Sojuzu 80. let. Ze začátku chvíli trvá, než se člověk zorientuje v množství postav, ale potom se rozjede hutné drama, které je o to působivější, že je z velké většiny dle skutečných událostí. Najde se samozřejmě několik menších nepřesností, jako vrtulník který spadl až mnohem později, protože zavadil o jeřáb a ne díky radiaci. Nebo fiktivní postava soudružky Chomjukové. A to jsou jen drobnosti. Seriál místy působí až jako hraný dokument a donutí vás přemýšlet o rozsahu katastrofy a pocitů lidí, kteří ji likvidovali, zatímco je řídila bezohledná komunistická mašinerie.

plagát

Červená volavka (2018) 

Autor evidentně zkusil zkřížit svoje sexuální fantazie s ruskou rozvědkou časů SSSR a kouskem Brutální Nikity a vyšlo mu tohle natahované dílo. Je to sice blockbusterově natočené, ale logika kulhá na všechny 3 nohy. Napřed se to slibně rozjíždí, pak přijdou naivní scény ze školy pro agentky, za které by se nemusel stydět nejeden hentai komiks. Skvělá CIA prakticky okamžitě zjistí, že proti nim stojí supertajná ruská špionka a přetáhne ji na svoji stranu. Ta si nechá při ruském výslechu zlámat většinu kostí v těle, aby se zase vrhla svému USA agentovi do náruče a o pár minut později se mohla podílet na jeho mučení. Zkrátka všichni si všechno na začátku navzájem vykecají a pak se děj tak divně potácí na hraně parodie a červené knihovny, to je opravdu špionážní thriller jak víno...