Anife

Proč já hlupačka hodnotila už počáteční díly pěti hvězdičkama? Tenhle si zaslouží nejméně deset! Scéna se speed chess naprosto perfektní, při souboji Beth a Borgova se mi tajil dech více než při sledování jiných sportů. Asi nikdy jsem do žádné postavy nebyla zamilovaná tolik jako do Beth, ale zároveň jsem jí chvílemi měla chuť nafackovat. Jolene na konci mě naprosto odrovnala, až jsem zavýskla radostí. Už od chvíle, kdy Beth opustila sirotčinec jsem doufala, že se ještě objeví. Mrzí mě, že zítra vstávám brzo, nejradši bych si finále dala hned.

Z počátku mi linka s Marcelou a jejíma nápadníkama přišla zbytečná, teď mi tam přijde jako to nejzajímavější. Mile mě překvapil taky Michal Isteník, role sympaťáka mu sedí. Všichni hrají perfektně, ale dějově se z toho vytrácí ten drajf, který teď zachraňuje právě Marcela.

Třeštíkovou a její dokumenty miluju, tohle je ale určitě nejslabší kousek. Nečekala jsem, že u toho málem usnu, vůbec mě to nebavilo. Lída Baarová neprojevuje lítost nad ničím, ani nad sebevraždou své sestry. Sympatická mi nebyla, dokument jsem sotva dokoukala, samotný trailer se povedl více. Jediné plus je to, že se Třeštíková snažila o nestrannost, nikoliv o očištění či naopak pošpinění. Pěkná je taky historka o tom, jak jí v Praze sháněla největší flašku Bechera.

Experimentální filmy nejsou pro každého, ale pro mě jo. Přesně tohle od experimántiálního filmu, navíc v Ji.hlavě, čekám. Za mě velká spokojenost. A perfektní kamera.

Herecké vykoupení Ondřeje Sokola, kterého jsem měla za odpadkového herce z odpadkových filmů, proto jsem se podivila, že mu takové eso jako Hřebejk nabídl hlavní roli ve filmu plných hereckých hvězd jako jsou Geislerová, Melíšková, Macháček, Remundová, Finger aspol. A ejhle, pan režisér věděl, co dělá. Sokol mě neskutečně mile překvapil, až jsem skoro nevěřila, že je to on. Na začátku jsem měla trochu guláš, což mi nevadí, protože mám ráda filmy, kde všechno nedostanu 'pod nos'. Dialogy byly chvílema trochu slabší, ale chválím, že i ve filmu z války jsou scény na zasmání - strýc Miloš nebo když sestry chtěly zabít husu. Mile mě překvapil i David Novotný, kterého jindy moc nemusím. Hvězdičku strhávám za chvílema zbytečně protáhlé scény a taky proto, že Desertér je povedenější.

Úplně se stydím, že jsem tento film viděla až teď. Obvykle mi vadí předabování zahraničních herců, ale Gyorgy Cserhalmi byl tak skvělý, že mi to vůbec nevadilo a neumím si představit někoho lepšího. Z Jozy byla cítit laskavost a láska k Elišce, kterou nemohl zahrát nikdo jiný než perfektní a špičková Aňa Geislerová. Věřila jsem jim úplně, ale úplně všechno, snad i tu stejnou krevní skupinu. Výborní byli ve svých rolích i Lipka s Helenkou, a to dětské role často nechválím, ale hlavně ta holčička teda byla skvělá a s nářečím hrozně roztomilá. Scénář vyprávěl beze slov, hudba líčila atmosféru vesnice, která se i přes nepříznivou dobu zdá být příjemná. Samozřejmě jsem čekala, že idylka bude narušena, ale dopadlo to jinak, než jsem čekala. Omlouvám se Hořícímu keři, ale beru mu titul nejlepšího českého filmu. Divím se, že nepadl ten Oscar, dramata my točit umíme.

No sláva, můj oblíbený pořad se přestěhoval z Blesku, který se občas chová jako kandidát na Prasáka týdne, na Stream, kde má daleko větší potenciál růst. Navíc zkrátili občas až moc dlouhé filmové vsuvky a grafika je líbivější. Humor je pořád stejně skvělý, já se z toho radostí fakt vobkreslím. V roli moderátorky si nedokážu představit nikoho lepšího než Terezu Dočkalovou.

První český seriál o mladých lidech pro mladé lidi, který mě bavil. Byl totiž originální a nesnažil si hrát na něco, co není či napodobovat zahraniční formáty. Forma originální, PP chytře umístěn, takže mi vůbec nevadil. Ač mám problém s udržením pozornosti a dávat více dílu za sebou není můj styl, tady se mi povedlo podívat se na celý seriál v kuse. Navíc jsem vysokoškolák v době covidové a tenhle seriál naprosto předběhl dobu. Jen ten konec mě dost zklamal, přestup z obrazovek do třetí osoby narušil originalitu konceptu a konec byl dost zvláštní. Celou dobu děj spěl k rozchodu Amálie a Damiana, ale dočkali jsme se podivného rádoby happyendu.

Renče jako režiséra nemám ráda, ale jeho prvotina se mu povedla. Co povedla, klidně bych ji označila za jeden z nejlepších českých filmů. Mladičká Aňa Geislerová zářila a Bára Hrzánová ji zdatně sekundovala, těm dvěma jsem věřila fakt všechno. Atmosféru surového a chladného ústavu doplňuje mrazivá hudba, která krásně podtrhává krutost Evy Holubové. Ono ty devadesátky byly asi jakýkoliv, ale jestli nám daly Aňu a tohle veledílo, tak nemohly být zas tak špatný.

Po naprosto brilantním prvním dílu jsem se celý týden těšila na ten druhý a čekání se vyplatilo, jsem ještě více nadšená, než před týdnem. V roli živelné Barbory, teď už Boženy, si nedokážu představit nikoho lepšího než neméně živelnou a velice talentovanou Annu Kameníkovou, která předvádí herecký koncert a velice mě mrzí, že ji už příště neuvidíme. Ač v sobě nemám ani kapku romantiky, scény s Nebeským jsem prožívala spolu s Bárou. Krásně ztvárněni byli i Havlíček a Erben. Jediné, co mě mrzí, že na konci tvůrci nevyužili šance přechodu mladší verze Báry do starší Boženy. Jsem zvědavá na další týden. Aňu mám ráda, ale nemyslím si, že se vyrovná výkonu Anny Kameníkové.