Recenzie (130)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/303/159303753_14f3b2.jpg)
Adam a Otka (1973)
Není to sice žádný velký filmařský počin, ale pro pamětníky je tu neopakovatelná atmosféra socrealistického pražského sídliště uprostřed prázdnin - dodnes z toho na mě padá podivná tíseň. Jen kvůli tomu to stojí za to vidět.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/657/161657477_d9c2ce.jpg)
Z pekla šťastie 2 (2001)
Tohle už není ani pohádka, spíš to připomíná Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Seberte už někdo tomu Troškovi řidičák na točení pohádek!
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/054/54390_d1eb32.jpg)
Zpátky do studia (2007) (seriál)
Je to po dlouhé době opravdu našlapaný sitcom, kde neuplyne snad ani vteřina bez více či méně promyšleného gagu. A navíc to není blbé, má to i celkem vážnou rovinu a navíc se to vyvíjí, tudíž vás to nutí sledovat i pokračování.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/599/158599708_9b7530.jpg)
Hellboy 2: Zlatá armáda (2008)
Del Torova fantazie jede naplno - prapodivné postavy, jichž se tu zjevují desítky, jsou natolik originální a fascinující, že to vyvažuje i typicky "hollywoodskyé" problémy u filmů pro masy - místy patetické, často předvídatelné a vlastně dost stupidní konec. Ale je to úžasný svět, který dalece předčí první film a zdejší trolové, elfové a další vyvolávají znepokojující otázku, jestli by Pán prstenů nebyl s touhle vizualizací (a del Torovou režií) mnohem zajímavější.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/809/159809430_80c4f9.jpg)
Stephanie Daley (2006)
Neskutečně utahaný příběh s nijakým tempem i nulovým napětím. Respektive - neustále čekáte NĚCO, všechno se totiž tváří, že vás NĚCO čeká, ale ono to nějak nepřichází a nepřichází... Zajímavé téma, ale úplně zahozené zpracování.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/750/162750097_az2loc.jpg)
True Blood: Pravá krv (2008) (seriál)
Výjimečně postavený seriál, kde i to nejpodivnější považujete po chvíli za něco obyčejného. To, že se všechno točí kolem upírů je vlastně téměř podružné - řeší se tu vztah k menšinám, různé pohledy na realitu i otázka, co to znamená být odlišný. Jeho kvalita kupodivu (na rozdíl od spousty jiných sérií) stoupá s každým dalším dílem.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/167/661/167661122_iodjpl.jpg)
Siedmy hriech (2001)
Kromě podařené erotické scény s Angelinou je to film spíš k pospávání v kině nebo u videa. Táhne se to, atmsoféru to nemá - a kromě závěru ani napětí. Ještě že mi občas stačí tak málo ;-)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/256/159256668_082a41.jpg)
Requiem za sen (2000)
Výrazová smažba, která ani v nejmenší nevítězí nad obsaherm, naopak dokáže temný příběh s předpokládatelně pochmurným koncem odvyprávět v rychlém tempu a navíc neuvěřitelně poutavým a moderním filmovým jazykem. Přistupovat k režii s takovýmto nasazením je mistrovství - zvlášť, kdyýž je výsledek takováhle jízda a navíc to není blbé ;-).
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/008/166008429_76b172.jpg)
Babel (2006)
Zatím Iñárritův nejoptimističtější film, co jsem od něj viděl. Sice i tady všichni končí neslavně, ale poprvé je tu jakási naděje - nikdo není vyloženě zlý a jakoby stačilo se jen o trochu víc poslouchat a měli bychom všichni šanci. Poprvé jsem neodcházel z projekce jeho filmu vyloženě nasupený z bezvýchodnosti.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/801/159801110_090924.jpg)
Marie (2005)
Není to zdaleka tak špatné, jak by se podle měkterých reakcí mohlo zdát. Zajímá-li vás téma vzniku exaltované nábožnosti, nebo chcete-li fanatismu, ale i jen "obyčejné" víry, přináší snímek celou řadu celkem zajímavých otázek i působivých momentů. Nicméně jde spíše o film minimální, meditatitvní - a moc se tedy nehodí na obrazovku, natož k sledování u kafe a lupínků v obývacím pokoji. Ostatně pět ocenění pro Ferraru v Benátkách je toho důkazem.