MiLuka

Avatar není film. Avatar je poselství. Poselství lidem, že planeta Země tu není navždy a ostatně ani lidstvo samo. Čistý vzduch, půda, šumící stromy a zurčivé vodopády nejsou samozřejmostí a je potřeba si tento poklad chránit a ne ničit. Jediné, co je nekonečné je vesmír sám. Moc ráda jsem se nechala unášet nekonečnou fantazií Jamesona Camerona a nejednou jsem zatoužila být v kůži Jacka Sullyho, skákat po létajících horách a létat na Torukovi. Ten příběh musí pohltit každého. A kdo z nás by nechtěl, až nastane konec pozemské existence mít nějakého toho svého Avatara a žít dál šťastně na Pandoře.... - Myslím, že by to byla moc krásná budoucnost pro všechny vyvolené... Díky Jamesi, jsi filmový Bůh.

Síla tohoto filmu tkví hlavně na hlavních postavách, Blygh a Christian a velkolepé výpravě. Hopkins tu ze sebe po herecké stránce vydává vše a Gibson mu skvěle sekunduje. Ti dva by spolu měli točit častěji. Těžko by někdo zahrál napůl šíleného kapitána Blyghe opravdověji než Hopkins. Takže za mě geniální herecké obsazení. Co se týče výpravy, nejsem si tak jista, zda mé srdce plesalo více nad záběry panenského ráje či nad krásným Melem Gibsonem a jeho nebesky modrým pohledem... Tohle se nikdy neokouká.

Tento film jde absolutně mimo mě. Hlavní hrdinka ledově chladná, nepřirozeně stoická, vše bez sentimentu, strachu a jiných pocitů, který by člověk očekával. Film na mě působil velmi neosobně - nic mi nepředával ani mě neoslovil. Jediná cena, kterou by si Sarah Polley zasloužila, je cena za nejhorší herecký výkon. Velmi křečovité, velmi nudné. Jsem ráda, že mne film neuspal. Děkuji, ale takhle neeeee....

Ani dlouho jsem neváhala a dávám plný počet. Tarantino je génius - a né režisér, točí filmy, které mají budoucnost a jsou zcela jiné, než všechny ostatní. Nevím, jak to Quentin dělá - ale na mě ty jeho nekonečné dialogy, zdánlivé ticho před bouří, postavy jedna zajímavější než druhá a v neposlední řadě i ty litry krve dělají dojem. Nejdřív se divák kochá nádhernou krajinou, zdánlivě dlouhými dialogy, postavami, které se vynořují - vše graduje a člověk pak jen nestačí zírat, co Tarantino dokáže v dřevěné boudě kdesi v zasněžených horách uprostřed pustiny s bandou ochmelků rozehrát za drama. Quentin je jeden z mála režisérů, který si může dovolit téměř cokoli a vždy mu to u diváků projde. Když film skončil, toužila jsem po tom, vidět ho minimálně ještě jednou... - Díky Q.

Chválím scénář a třikrát chválím Jodie. Tohle zahrát není vůbec jednoduché. Toto téma je tenký led - a pustí se do něj jen málokdo. Jak nepohoršit, jak zvolit ty správné dialogy, jak to celé pojmout..?? Nabízí se řada otázek. Ale Kaplan to zvládl skvěle. Je to působivé a dotkne se to snad každého diváka. Hlavou mi šla myšlenka, tohle bych tedy zažít nechtěla a otázka, kolik takových "nadržených zvířat" chodí kolem mě. A film vás donutí o tom přemýšlet. Ale tak to má být.

Přesto, že nejsem žádná fotbalová fanynka, tento film mě chytl za srdce. To, co předváděl malý černoušek s míčem na hřišti bylo něco neuvěřitelného. A vidět ho, jak se mu ve 14 letech začíná plnit jeho fotbalový sen a on přehraje kdejaké profíky bylo ještě lepší. Ginga pro mě bylo cizí slovo - než jsem viděla Pelého. Film má velkou sílu a úžasnou atmosféru. Závěrečný zápas se Švédy je navíc krásný a dojemný. Klaním se až k zemi před fotbalovým Bohem - Pelém. Kam se hrabe Ronaldo a spol....

Musím se přiznat, že pro tento film s Patrickem mám pořád velkou slabost. I po těch letech stále dojímá a chytne vás za srdce. Jen se tomu poddejte a nechte unášet tou nádhernou romantickou hudbou. Stále to funguje. Je to doják jako blázen - ale s těmi správnými postavami. Na Sama v podání úžasného Patricka a na spirituální Odu Mae fantasticky zahranou Whoopi snad ani nejde zapomenout. A Demi v kraťoučkých vlasech tu ještě opravdu vypadá jako andílek. Tohle je ta správná romantika pro všechny. Jen si připravte papírové kapesníčky. Budou potřeba.

Válka, láska, přátelství. Skvělá hudba, obsazení a úžasné boje. Jako divák jsem spokojená. A ano, také trochu dojatá.

Po shlédnutí tohoto předlouhého a nudného patosu přemýšlím, co napsat kladného. Kromě nádherných lokací bylo totiž již od začátku všechno špatně. Je vidět, že Julia Roberts má svá nejlepší herecká léta dávno za sebou - a její připitomělý a věčně přítomný úsměv od ucha k uchu mi začíná lézt pomalu ale jistě na nervy. Né, že by tu neměla co hrát - ona už totiž nehraje. Celým filmem se jen tak proplouží a ještě u toho stihne meditovat. Dějová linka je katastrofa sama o sobě. Tento film je o ničem a také divákovi nic důležitého nesděluje. Pro mě jen smutná ztráta času. Metráž 134 minut o ničem vás dokonale ubije. Julia, Julia....

Musím říct, že tento film je opravdovou lahůdkou. Každým záběrem byl lepší a lepší. Začátek mě až tak neuhranul, ale každou další minutou mě to vtahovalo do děje, ve kterém bylo tajemství, nenávist, láska, zloba a dokonce i humor. Takže bravurní scénář a dějová linka na výbornou. Ty luxusní róby na zprvu ošuntělých postavách, kromě Kate, která od začátku zářila jako hvězda mě velmi bavily - ten kontrast luxusu a zaprášené australské díry kdesi v prérii byl dokonalý. K tomu všemu podmanivá hudba. Postava Tilly není pro mne až tak zajímavá - Kate v ní působí dosti ledově - ale velice chválím výkon Judy Davis v roli Tillyny pomatené matky. Skvěle herecky uchopeno. I na Liama Hemswortha je tu velmi zajímavý pohled - všechny ženy zajisté souhlasí. Film není zdaleka pro každého, ale vnímavý divák ho jistě ocení. Ještě teď mám z něj dobrý pocit - dojmul, překvapil i pobavil - což oceňuji. A ještě něco : Liame, prosím tě, proč si probůh skákal do toho sila...???!!