DeDanu

Možná to není oscarový film, ale dva hlavní protagonisté mě okouzlili a zpříjemnili mi den. A to se poslední dobou oscarovým úžasňákům absolutně nedaří.

Trochu jsem zavzpomínala na Tajemný hrad v Karpatech a Adélu, co ještě nevečeřela a staré americké grotesky s četníky. Nevěřícně jsem kroutila hlavou a posléze se bavila. Černohumorné hlášky, i na politiku minulou a dnešní ( nic se nemění, jen kostýmy, jak už víme), se sypaly jedna za druhou. Sympaticky nekorektní blbina. Díky hercům povýšená o jednu hvězdu. ,,Nejhorší je, že poslední slovo mají vždycky ti největší idioti..." (Doufám, že můj komentář nezůstane poslední!!!:-)))))))

I ty svatá prostoto!!!!

Velice povedené. Stejně jako série Habsburkové. Tady mne pobavil průvodce ( nic ve zlém, prosím pěkně), když mi svou dikcí neustále přivolával na mysl přednášku o čakovickém praku:-))) Ale zase jsem s ním procestovala Evropu, navštívila nádherné hrady a odpustila králi Janovi to jeho trajdání.

Viděno až po druhém díle, takže jako prequel po létech:-))) Po dlouhé době opravdová, milá, vtipná a moudrá pohádka. ,,Jsem si vyšla na dřevíčko a zasek´se mi nos..." :-))))

I přesto, že tu a tam uďobává z řeckých bájí i Pána prstenů a trollík se moc nepovedl, je to moc pěkná pohádka. Má vtip, švih, jemný humor, krásné exteriéry, princezna půvabná, statečná a chytrá (konečně!), hlavní hrdina půvabný, statečný a chytrý( konečně!) A ten prapraprapra....dědeček v postýlce z kravského rohu je boží:-))))

Černá komedie jak vyšitá. Pobavila jsem se jako už dlouho ne. ,,Já myslel, že jste únosce." ,,Ne pořád..."

Pohádka s dobrým koncem, kde jsou uplatněna všechna klišé. Jednoduché k pláči, předvídatelné, vynucující si soucit. prostě samá negativa. Ale!!! Krásný kamion, krásný silný cituplný hlavní hrdina , co dělá psí oči a jen tak se nedá, krásná americká krajina (znáte ten pocit, když můžete říct: hele, koukej, tady jsme byli a přesně víte jak to tam voní a jaké tam sálá vedro?). Dobro vítězí nad zlem a budoucnost je světlá a nadějná. Prostě pohádky miluju, no.

Herečku paní Štěpničkovou mám moc ráda. (Její babičku Snížkovou v F.L. Věkovi zbožňuji.) Toho, co ji potkalo, je mi upřímně líto. Film o svém osudu si bez debat zaslouží. Film, který nás chytne za srdce tak, jako to dokázalo její umění. Tenhle film měl být pocta? Životopisný dokument? Pojednání o tom, co dokáže závist, když se závistivci dostanou k moci? Asi ode všeho něco. Ale na poctu příliš chladné a uchvátané, na dokument málo fakt (třeba jména - proč je měnit nebo je zahrávat do autu, když se o nich všude píše?) Jedině představitelka titulní role mě přesvědčila na tři hvězdy.

Druhé setkání s úplně jinačím Robinem se mi líbilo víc než to první.