Likan7

Co změnit, aby se nikdy neopakovalo 11. září? Co by jste obětovali, aby jste byli v bezpečí? Jak moc by se vám líbila ztráta soukromí, pokud by jste byli v bezpečí? Seriál začíná nevinně a první 2 řady jsou převážně jen o epizodních příbězích. Pravý zlom ale nastává s třetí řadou, kde obrátky nabírají na neuvěřitelné síle. Začíná se pomalu rozjíždět monstrózní, skvělý a mrazivý příběh, ve kterém hrají hlavní roli postavy. Jejich minulost, pohnutky, city. A musím říct, že postavy jsou to nejlepší na celém seriálu. Jsou dokonale zahrány a bavili mě všechny. Ať už Fusco a jeho super přezdívky a vtípky, Harold a jeho moralizování na téma co je dobré a co špatné. Root a její identity, Sameen, která si kradla celý seriál pro sebe nebo John, na kterém co celé stojí. Přestože emociální vrchol je na konci 4. řady, kdy stroj poprvé promluví k otci, tak přesto od chvíle nástupu Dominica a Samaritána neklesají díly po 4*. Konec je jen třešnička na dortu krásných 4 a půl sezón, které jsem s touhle partou zažil. Můj dosavadní vrchol seriálové tvorby. Klaním se, Johne, Lionelli, Root, Sameen, Harolde. Bylo mi ctí..

Přes 10 hodin kvality, syrovosti a filmového kumštu. Neskutečně silný, pravdivý a emocionální příběh takzvané Easy Company, která prošla celou válkou. Seriál vypráví o celé jednotce, ale každý jednotlivý díl se zaměřuje na jednoho člena, kterého sledujeme více. Díky tomu si vytváříme k jednotce neobyčejný vztah, známe navzájem jejich vztahy, jejich pohnutky a charakter. Tohle dělá Bratrstvo neohrožených naprostým skvostem. Samozřejmě ani nemluvím o akci, která je na úrovni Vojína Ryana (čti skvělá). Od začátku ale seriál není o akci, ale o postavách, které jsou zahrány skvěle. Drtivá většina herců tu předvádí vrchol své kariéry a casting tu bodoval naplno. Přestože je seriál skvělý, dva díly stojí nade všemi a měli by být puštěny všem mladým. Díly Bastogne a Proč bojujeme? jsou neobyčejnou ukázkou brilantní filmařiny a hrůzy války, kterou mi seriál takhle přiblížil. I když seriál znám nazpaměť, pouštím si ho pravidelně a stále mě nepřestává ohromovat. "Nezapomenu na chvíli, kdy se mě můj vnuk jednou zeptal: Řekni mi dědo, byl jsi za války hrdina? A děda řekl: Ne, ale sloužil jsem v rotě plné hrdinů."

Moje seriálová alfa omega. Beru, že poslední 2 série byly scénáristicky relativně slabé, ale silné momenty, kterých je seriál prošpikován, mi to vždycky dokázaly vynahradit. Dá se říct, že Ztraceni odstartovali seriálovou tvorbu jakou známe teď. Jejich kvalita a filmovost byla po většinou na tak vysoké úrovni, že neznám osobně člověka, který by se nakonec nezakoukal a nehltal se mnou všechny ty skvělý příběhy, osudovou provázanost postav a objevování záhad našeho Ostrova. Kde Ztraceni ale naprosto excelují jsou postavy. Od konce páté řady jsem si uvědomil, že tady vlastně neexistují záporné postavy. I když tu byl sebe větší hajzl, udělal na konci něco, čím si získal moje sympatie a já mu prostě přát musel. Naprostou dokonalostí jsou pak poslední 2 epizody, kde se tvůrci rozhodli pro postupnou rekapitulaci postav a i když jsem závěr viděl už 3x, pokaždé mě to dostane, tleskám. Tleskám všem, který se na mojí lásce podíleli a je mi smutno, že už nikdy neuvidim další díly. Ztraceni se vždycky opírali o neskutečně silné postavy, které se postupem času projevovali více a více a ty, které na začátku byli skoro vedlejší, jsou na konci tak skvostně napsané a zahrané, že mi z toho jde mráz po zádech (Jorge Garcia aka Hugo Reyes by si zasloužil Globus od čtvrté série výš). Bylo mi ctí sledovat celý tenhle propletenec vztahů a osudů, a i když uznávám pozvolně klesající kvalitu, musím přivřít oči, protože Ztraceni je pojem, který pojmem zůstane. Johne, Saide, Jacku, Kate, Jamesi, Jine, Sun, Julliet, Bene, Hugo, Richarde, Desmonde, Penny, dobrá práce. Nejoblíbenější postavy: James, když začal s Julliet. Julliet, když začala s Jamesem, Jin a Sun, Said, než zabili Shannon. (ne)John pokaždý, když se usmál. Ben, když už nezbyli "ti Druzí". Richard, kdykoliv se objevil na scéně. Desmond kdykoliv, když byl na scéně a ještě víc, když je s Penny. Hugo, který na konci neskutečně vládne.

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. Hlavně první série je natřískaná dějem a zvraty, že se člověk nestačí divit co Emilyina černá fixka dokáže. Seriál se hodně opírá o herce, kteří jsou hlavně na "špatné" straně geniální. Madeleine Stowe i Henry Czerny byli ve svých rolích neskutečně silní a herecky celý seriál táhli. Vedle neustálých zvratů má Pomsta hodně zajímavé prostředí té nejvyšší smetánky městečka Hamptons. Poslední série už je sice trochu navíc, ale bral jsem to alespoň jako dlouhou rozlučku s celou touhle partou, které vládl excentrický Gabriel Mann je své životní roli. Pokud přijmete hromadu logických i scénáristických nesmyslů jako jsou geniální počítačové programy fungující jak ze Star Treku nebo aplikace, díky které se z Vaše telefonu stane nástroj zkázy, bude Vás Pomsta bavit minimálně stejně tak dobře jako mě. Emily, Jacku, Nolane, Victorie, Danny, Conrade, bylo to fajn! :)

Je neuvěřitelné, jak dlouho se Přátelé drželi na vrcholu. Je to kolos, který mě dokázal po celých deseti sériích královsky bavit. Jep pravda, že totální komediální vrchol seriálu přišel někde ve druhé, třetí, čtvrté sérii, kdy byli Přátelé v nejlepší možné formě. Na konci se čím dál tím více objevovali díly, které pouze rekapitulovaly pomocí sestřihů právě z těchto dřívějších sezonách, a to trochu zamrzí. Jak se ale blížil úplný závěr, seriál zase nabíral na otáčkách a poslední díly měly zase tu parádní šťávu, jakou jsem postrádal. Je logické, že občas parodovali sami sebe, ale deset sezon je deset sezon, a při Chandlerově poslední replice, u jeho "Jasně, kam?", mi najednou bylo strašně líto, že už není nic jiného. Že to je závěr seriálu, který považuju za absolutní komediální špičku, hlavně díky naprosto dokonalému castingu, ve kterém bylo vidět to přátelství nejen postav, ale i herců, kterří spolu prožili velkou část života. I když Phobee jsem vůbec nemusel a měl jsem jí rád nejméně, i bez ní by to prostě nebyly Přátelé. Moniko, Rachel, Phobee, Chandlere, Rossi, Joey, děkuji...:-)

Brilantní. Nepamatuji si seriál, kdyby by si po osmi řadách držel tak vysokou kvalitu. I když je poslední řada nejslabší, je House právem považovaný za jeden z vrcholů seriálových dějin. Mírné upozadění epizodních příběhů ve prospěch těch mimopacientovských byl majštrštyk, který seriál někde uprostřed života zachránil a který zvednul i hodnocení. Naprostou alfou a omegou seriálu je logicky Hugh Laurie, geniální herec hrající geniálního, sarkastického doktora. Není pochyb, že House je Laurieho životní role, pro kterou se narodil. Ať už je ve svém křesle, ve vězení nebo v opiátovém rauši, byl jednoduše dokonalý. Dr. House je nesmírně zábavný, často smutný, depresivní seriál, jehož kvality dokážete pochopit až po jeho skončení, kde se pomalu osudy všech hlavní i vedlejších postav pomalu uzavírají, a Vám najednou dojde, že je konec, už žádný případ, žádné fórky. A najednou je Vám smutno. Gregu, Wilsone, Cuddyová, Chasei, Třináctko, Formane, bylo mi ctí s Vámi těch 8 sezón prožít.

Pokud by jste provedli průzkum, kde by jste se ptali lidí na nejlepší seriál, jaký kdy viděli, odpovědi by dost možná byly Přátelé, Jak jsem poznal vaší matku nebo Teorie velkého třesku. Všechny tyhle seriály jsem viděl a všechny jsou brilantní. Teorie nade všemi ale ční jako ten Jeden prsten. Start to pro mě nebyl jednoduchý, jenže téměř záhy odstartovala exploze geniality. Ať už scénáře nebo herců. Obvykle si u seriálu zamilujete jednu z hlavních postav, jenže tady je stejně tak důležitá Bernadette jako Sheldon. Postupem let se herci tak sehráli, že vytvořili dokonalou partičku, která mě všechny ty díly královsky bavila. Připouštím, že se seriál dočkal o jednu nebo dvě série více, než by bylo zdrávo, mě to ale nevadilo a tu všudypřítomnou nostalgii jsem si (zvlášť na konci) užíval. Závěr je přesně takový, jaký jsem doufal, a po jakém jsem se po skandálním závěru HIMYM i modlil. Já to mám za sebou a je mi smutno, že mě už víc nečeká. Bernadette, Howarde, Rajeshi, Sheldone, Penny, Amy a Leonarde, díky, bylo to báječný!

Je to vtipný, skvěle napsaný i zahraný. Klasická kriminálka. Vražda, detektiv, vyšetřování, jenže ve spojení s hororem a komedií to na papíře sice funguje šíleně, ale ve skutečnosti je to brilantní. iZombie se stal jedním z mých nejoblíbenějších seriálů. Od postav, jednotlivých příběhů až na hlavní dějovou linku se ani jednou nestalo, že by mě seriál začal nudit. Casting se trefil na jedničku a i když chápu, že bude někdo prskat, jak se tady znásilnilo téma "zombie" do teen kabátu, mě tahle parta bavila od začátku až do skoro apokalyptického konce. Liv, Ravi, Payton, Majore a Clive, díky za těch 5 sezón, byli jste skvělým relaxem a zábavou!

Komediální kolos, který se svými kvalitami a oblíbeností minimálně vyrovnal legendárním Přátelům. Naprosto geniální casting, ze kterého nejvíc vyčnívá nezapomenutelný Neil Patrick Harris, kadence gagů a humoru a moderní styl dává tomuto seriálu přávem přízvisko "Přátelé 21. století". Prvních 5 řad bylo bezkonkurenčních poté tvůrci podřadili o jeden stupeň níž a série 7 a 8 se dojíždělo na neutrál. Je to logický, když máte seriál o 9 řadách. Jenže pak přišla řada poslední, a s ní i jeden z nejhorších seriálových konců historie. To, jakým způsobem zabili vývoj většiny postav je do nebe volající. Poslední 2 série se řeší svatba a všichni netrpělivě čekají na Matku, jenže v posledním díle seriál vrazí všem fanouškům nůž do zad takovým způsobem, že se z toho při pomyšlení na tenhle seriál budu dostávat ještě dlouho. Nejhůř skončil Barney, jehož vývoj z jednotvárného komedianta do skvělý milující postavy byl během jednoho dílu totálně spláchnut do záchodu. Konec, zatmívačka, myslel jsem si, že jde o aprílový žert, zbyla mi jen příšerná pachuť v puse, pocit, že mě někdo zradil a poslal můj milovaný (i když několik řad přesluhující seriál) do háje. Je to sitcom, ne životní drama....nezbývá mi jen předstírat, že seriál skončil o 2 díly dřív epizodou "U oltáře" a nebo bral za konec ten alternativní...

Brilantní, funkční, v mnoha ohledech šokující zpověď Newyorčanky a jejích třech kamarádek. Občas mě sice SJP svou naivitou štvala, ale prakticky od první řady jsem si k holkám našel cestu a, co je hlavní, mě dokázaly bavit všech 6 let. Je ironií, že hlavní dějová linka Carrie je ze všech nejméně zajímavá, protože jak Miranda, tak Charlotte a hlavně Samantha (její přerod v poslední řadě je brilantně napsaný) měly mnohem vděčnější linky a příběhy. Sex ve městě mě bavil, má skvělý postavy, scénář a humor. Ke konci je dokonce i dost dojímavý a smutný. Carrie, Mirando, Charlotte a Sam, byla to s vámi zábava a já vám za to děkuju! Skvěle strávený čas.