Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Dráma
  • Animovaný

Recenzie (399)

plagát

Marebito (2004) 

Nečekal jsem nic velkého, co by se mohlo rovnat mým oblíbeným J-hororům, ale zase to nebylo nic extra špatného. Na to, že se jedná o rychlý snímek natočený za osm dní, tak to dopadlo ještě nějak dobře. Snímek nabídl zajímavý a originální příběh, který by mohl být ještě o pořádný kus obohacen. Začátek nabídl zkoumání strachu skrz prolézaní starých podzemních tunelů s klasickou vrzající hudbou, pro což mám vždy slabost a zbožňuji to. A právě tato část mohla být více prozkoumána ohledně onoho života nebo podzemního světa nebo Dera, kteří ještě poté trochu překvapí, jen škoda toho střihu a navrácení zpět. Druhá polovina už moc něčím nepřekvapila, ale o nudu se nejednalo, a Takashi Shimizu se tak snažil udržet diváka díky psychologicky bizarnímu příběhu u snímku. Mé hodnocení: 6.5/10

plagát

Monstrous (2022) (seriál) 

Malá a zábavně vizuální jednohubka, která ale jaksi trpí nezáživným scénářem, takže příběh je tu až moc nekomplikovaný nebo někdy nechápavý. Je to celé zkratkovité, protože banda lidí najde artefakt a to je v podstatě skoro vše. Pak přijde hned temná stránka, která se mi ale velice líbila a černý déšť je velice originálním nápadem. Takže když první díl ukázal ten déšť + halucinace + scary hudbu + zaslepené oči, tak se z toho stal docela zážitek. Masakr ve druhém a třetím díle také nabídl skvělý chaos a akci. Pak už to pomalu upadalo, a díky těm nechápavým situacím a osudu ostatních postav, jsem byl svědkem ubírání seriálu mimo můj chtíč. Naštěstí je super, že to má celkem pod 4 hodiny, takže jsem se naštěstí ani nenudil, ale čekal jsem něco více. Mé hodnocení: 6/10

plagát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Při sledování této pitomosti mi to několikrát přišlo ubohé a trapné. Jenomže tu byly také chvíle, kde jsem se několikrát slušně zasmál, což je pro mě u českých komedii pomalu výjimečnou věcí, takže možná z tohoto důvodu tomu dávám více, než bych měl. Jakub Prachař a Vojtěch Kotek je poslední dobou díky primě slušná dvojice, takže zde to parádně potěšilo. No a zbytek natvrdlého týmu je také celkem fajn. Je tu fajn cameo a dokonce i easter egg, to cením. Jinak je to neskutečná hovadina, které ale vůbec nelituji, protože tu existují i dost horší blbosti. Mé hodnocení: 5/10

plagát

Eksiteu (2019) 

Totální překvapení! Jedná se o katastrofický film smíchaný s prvky komedie a musím říct, že takový pohodový vibe jsem ještě neměl, a tím se jedná pro mě o originální zážitek. Ano, scénář tu jaksi chybí, protože nějaký random borec z osobních důvodů vypustí jedovatý plyn, to je všechno. Ale všechno okolo ostatní? Maximální spokojenost! Začátek hned ukáže velmi sympatickou rodinku, kde vtipné hlášky a situace jsou naprostou střelou za druhou. Poté nastala první  zásadní situace, kde jsme se naladili díky horolezectví a nekonečné napětí mohlo v tu chvíli začít. Poté si celý film pro sebe ukradli Jeong-seok Jo a Yoona, protože se jedná o velkou sympatickou chase sekvenci plnou napětí a zároveň humoru s doprovodem úžasným vibe soundtrackem. Skvělá zábava, kde scénář není skoro potřebný. Mé hodnocení: 7.5/10

plagát

The Walking Dead: The Ones Who Live (2024) (seriál) 

Je to tady! Po několika změn a odsun premiér tu máme velkolepý comeback Ricka Gramese. Je dobré vidět, že se nejedná o žádnou ždímačku z The Walking Dead. Ale nejedná se o nejlepší seriál, protože po scénáristické stránce byl na tom lépe i Daryl Dixon. Je to i dost předvídatelné, máme tu setkání, poté útěk, ale i klasicky poté návrat zase zpět. Jinak je to docela nářez, protože třeba ta vizualizace, efekty nebo triky jsou díky velkému budgetu slušným dělem, viz. třeba scéna v helikoptéře. Po akční stránce je to také výborné. Andrew a Danai jsou prostě skvělí a je to zázrak, že po tolika letech je vidíme spolu. Konec byl sice bohužel trochu narychlo, ale poslední scéna je prostě přáním každého fanouška TWD. Mé hodnocení: 7/10

plagát

Studená ryba (2010) 

Masoví vrazi v podání legendárně nejpodvratnějšího tvůrce Sona znamená, že je to opět další snímek, který nezná hranice, a pro některé diváky to bude skutečný horor vydržet ten masakr sledovat. Snímek si mě klasicky získal hned v úvodu, kde tu máme tentokrát rodinku vlastnící akvárium. Nevím jak to ten Sono dělá, když mě jen tyto obyčejné scény přilepí k obrazovce. Hned tu máme naprosto skvělé postavy, skvělé kamery, výbornou příhodu a dialogy, takže už stačilo jenom čekat na zjevení hlavního bodu příběhu. Když ten moment nastal, tak mi bylo hned jasné, že takovou masovou brutalitu už člověk možná nikdy nespatří, protože je to pro mě vskutku nejnásilnější film vůbec. Hned po tom bylo trochu jasné, že se ta situace bude několikrát opakovat, takže aby to režisér nějak vylepšil, tak příběh byl opět klasicky opepřen spoustu erotickými scénami, plus k tomu přidat nějaké úchylné a ujeté pasáže, a je z toho opět originální dílo. Herecké obsazení bylo opět skvělou volbou. Micuru Fukikoši se na tatíka hodil skvěle, Denden docela dobrý, Megumi Kagurazaka a Asuka Kurosawa byli naprosto dokonalé. Mé hodnocení: 9/10

plagát

The Killing Vote (2023) (seriál) 

Docela sympatická podívaná, která se možná ubrala jinou cestou, než jsem si představoval. Ono vražedné hlasování je opravdu originálním nápadem, ze začátku tu máme výborný výběr obětí, originální styl vražd, ale poté z tohoto trochu sešlo. Někdy ta honba na vraha, kde se furt skoro vše řešilo přes mačkání do klávesnice, se stávala nezáživnou. A mohli o tři epizody zkrátit, protože tu máme docela slušný vrchol uprostřed seriálu, ale třeba poslední dvě epizody, které jsou teda i napínavé a dramatické, tak spíše působí jako jen poho tečka. Ale celý vyšetřovací tým byl velkou sympatickou zábavou, zvlášť díky Hae-jin Park nebo Ji-yeon Lim. Větší pochvalu si ale zaslouží Kim Kwon, který hrál svou psycho roli naprosto výborně. Není to výborné, ale je to v pohodě, a jestli bude další řada, tak kouknu. Mé hodnocení: 7/10

plagát

Pod vlivem lásky (2008) 

ČTYŘHODINOVÝ ORGASMUS!!! Tohle budu vstřebávat hodně dlouho. Ani nedokážu popsat, co mi po zhlédnutí probíhá hlavou, protože tento snímek, ze kterého divákovi ztopoří srdce, člověk natočit prostě nemohl. Sion Sono je totiž génius a naprostý bůh! Chtěl bych vidět původní 6hodinovou verzi. Jedná se v základu o romantický příběh, který obsahuje naprosto skvělé zaobalení do psychologického dramatu, které je vedeno nepředstavitelným šílenstvím. To šílenství tu má obrovskou tíhu, protože tu máme třeba neuvěřitelnou akční choreografii. Dále tu je originálně komický způsob voyeurismu využívající výcvik, kde jsem si připomínal jako v nějakém kung-fu filmu. Úchylárny jsou asi takovou režisérovou klasikou, která ale nezná v tomto snímku meze, takže toto už asi nikdo nepřekoná. A ta samotná akce, brutalita a krev, která využívá ještě klasické bezpočítačové triky, jsou pro mě vždy výhrou. Kromě toho celého šílenství je ten samotný příběh také neuvěřitelně promyšlený. I když snímek trvá 4 hodiny, ani jedna minuta tu není navíc. Snímek se věnuje několika postavám postupně, a poté dostávají společný prostor, což je v této stopáži naprosto v pořádku. Hlavní dvojice Takahiro Nišidžima a Hikari Micušima jsou totálně boží a jejich zapeklitá story linka je masterpiece. Celý ten příběh je vyplněn špičkově originální zápletkou, na kterou jsem poté díky tomu šílenství úplně zapomněl, a když jsem si ke konci zase vzpomněl, tak mi docvaklo, jak moc jsem byl do toho filmu zažraný. Je epické, že třeba i nenápadná postava s dvěma větami, která zafungovala jako vtip, je následně využita třeba do finální akce, takže každičká maličkost je tu využita a všechno má svůj důvod. Je to vtipné, smutné, napínavé, má to styl, výbornou vizualizaci, epické vyprávění skrz dialogy hlavních postav, skvělý hudební doprovod viz. třeba Symfonie č. 7 od Beethovena, má to všechno. Nenudit se u čtyřhodinového filmu, tomu se zatraceně říká umění!!! Mé hodnocení: 10/10

plagát

Šingeki no kjodžin ATTACK ON TITAN: endo obu za wárudo (2015) 

End of the World jede asi na podobné amatérské vlně jako ta první část. Jen je krapet horší, protože aby se dal celý ten tříhodinový příběh ukončit, tak se muselo najít rychle jiné řešení ohledně odhalení a zakončení, než je v originálu, takže pokusy na lidech je prostě bohužel asi tou jedinou možností zaříznutí tohoto příběhu. První dvě třetiny se tu řeší nějaké politické hašteření, takže oproti jedničce to pomaleji utíkalo. No a na konci musel být nějaký fight, takže to jako svůj účel splnilo. Ale to finální spatření světa za zdí mi dal epičtější zážitek, zvlášť když Širó Sagisu to perfektně podpořil skvělou skladbou Golden Sun, takže to byl skvělý moment. Amatérismus, který je ještě nějak ok. Mé hodnocení: 5/10

plagát

Šingeki no kjodžin (2015) 

Kdo zná originální seriál, tak je asi každému jasné, že natočit live-action je naprosto nemožnou záležitostí, protože by to nevypadalo nějak dobře, nebo by byl potřeba hoodně extra velký budget, to ale tvůrcům nevadí a pustili se na věc. No a první spor s Kolosálním titánem byl hned znát, že vizuálně to není nic skvělého. JENOMŽE po pár minutách přišlo zlepšení nebo jsem si asi už zvyknul a celý film se něco pořád dělo, a já se náramně bavil tou dopředu postupující akcí. A finále s Útočným titánem bylo opravdu boží.  Občas zahrál i lepší soundtrack a příběh je extra zkrácený, ale tím správným způsobem. Ano, na seriál to zdaleka vůbec nemá, ale je to slabší nadprůměr, což je i tak překvapením. Mé hodnocení: 6/10