griph

Stylizovaná interpretace hry Oscara Wildea „Salome“.

Rodinná situace v domě podnikatele Koltunova není zdaleka tak růžová. Jeho žena Galja ho obviňuje z lhostejnosti k osudu vlastního syna a Koltunov si myslí, že Kirill je beznadějný – kolikrát ho policie očistila, kolik peněz utratil za lékaře, ale bezvýsledně. Koltunov spěchá z domu za svou milenkou Káťou, ale na milostné hrátky dnes není připraven. Chce přehodnotit celý svůj život, je unavený z rozpolcenosti mezi dvěma ženami, tím spíš, že vždycky miloval Galinu. Koltunov požádá Káťu, aby odjela do Turecka sama, že si tam odpočine a dá mu čas, aby si urovnal své pocity. Káťa je uražená, ujišťuje ho, že ho miluje. Nečekaně se ozve Koltunovův přítel, novinář Sergej. Právě mu podivně zavolala Galja, jako by se s ním loučila. Sergej je nyní v Koltunovově domě, ale dveře jsou zamčené a Galja neotvírá. Ukáže se, že se Galya právě oběsila.
Ve druhé části jsou všichni Galinini příbuzní přesvědčeni, že Koltunov svou ženu oběsil. Vyšetřovatelé nepochybují o tom, že šlo o vraždu. Koneckonců neexistuje žádný dopis na rozloučenou, všichni jsou si jisti, že manžel Galinu podváděl, a policisté, kteří přijeli po předvolání, neviděli žádné známky sebevraždy. Koltunov byl v bytě vzat do vazby. V den pohřbu smí Koltunov navštívit hřbitov v doprovodu policie. Žurov pozorně sleduje reakce příbuzných a známých. Koltunov je nečekaně postřelen, ale nezasažen. Nastává panika. Ti, kteří běží na místo, odkud se střílelo, nemohou nikoho zastihnout. Žurov vyslýchá Galininy známé a ptá se, zda mohl sebevraždu způsobit její drogově závislý syn Kirill. Mohl svého otce zastřelit na hřbitově? Teoreticky by to tak mohlo být, ale přesto se má za to, že Galina byla s největší pravděpodobností oběšena Koltunovem. Žurov intuitivně cítí, že to není tak jednoduché.

Vize noční můry, v níž se člověk promění v živé umělecké dílo.

V amatérském divadle hluchoněmých herců končí zkouška. Hlavním představitelem je mladý a pohledný Oleg Kladko. Dva neznámí muži na něj čekají už u východu z divadla a když jde Kladko domů, sledují ho, dojdou k jeho domu, sledují ho ke vchodu a pak do bytu. Žurov a Natalja Nikolajevna si po koncertě vyrazí ven, ale zbytek večera jim zkazí skutečnost, že Žurov je přivolán k mrtvole. Všichni ostatní vyšetřovatelé jsou zaneprázdněni, a tak Eršová, ačkoli slíbila, že dá Žurovovi volno, nemůže své slovo dodržet. Ivan Ivanovič dlouho zkoumá byt, kde je nalezena již vychladlá mrtvola Kladka, mrtvého na následky dvou bodných ran a ztráty krve. Teprve po půl hodině zjistí, proč si zraněný nemohl přivolat na pomoc sousedy – byl hluchoněmý. Rozhovory začínají se sousedy domu, který má být znovu osídlen.
V druhé části, podle Anny Prokopjevny, sousedky Kladka, dům přesídlila organizace „Khoroma“. Kladko však nabídky nepodepsal, žádal dvoupokojový byt pro sebe a svou mladou těhotnou ženu, zatímco mu byl nabídnut jednopokojový byt. Anna Prokopjevna se domnívá, že Kladkova žena si ho vzala právě kvůli bytu, protože není hluchoněmá, ale normální. Uzavřela manželství a odjela porodit do jiného města. Vyjdou najevo další okolnosti týkající se zesnulého Kladka a Společnosti neslyšících, zabývající se vydavatelskou činností. Tiskárna, kde neslyšící pracují, nedostala velkou zakázku na tisk učebnic, na kterou měli nárok díky svému postavení přednosty. Konkurz je v plném proudu, ředitel Gadov Arkadij Petrovič oznámí zaměstnancům blížící se konkurzní řízení a sám se pokusí o sebevraždu, která skončí hospitalizací.

Slečna Rottenmeierová musí odjet z města za nemocnou sestrou, tudíž Dete se Sebastianem zůstávají holky na starosti. Heidi je přesvědčí, aby ji a Claru vzali zpátky do parku. V parku Heidi a Clara uvidí v ohradě kozy a Heidi si všimne, že jedno z kůzlat je nemocné a potřebuje ošetřit.

Žurov a jeho dcera jsou na hřbitově u Kátina hrobu, když přijedou bandité a požadují, aby jeho auto, které sice nepřekáží v průjezdu kolony, ale vytváří pro ně „nepříjemné“ prostředí, bylo odstraněno ze silnice. Žurov odmítá auto odstranit a dojde k menší rvačce, do níž osobně zasáhne místní gangster Skrynnikov, který se zná s prokurátorem Žurovem. Později Skrynnikov posílá Žurovovi omluvu a koš ovoce, což Ivan Ivanovič odmítá přijmout jako projev hluboké neúcty. Poté, co Ivan Ivanovič doprovodí svou dceru na vlak, dostane zprávu, že Slavik Bolšoj alias Vjačeslav Skrynnikov byl zavražděn. Vyšetřováním je pověřen Žurov. Zločinec byl ubodán dýkou ze své vlastní sbírky starožitných zbraní ve vlastním úkrytu, kde se Slavík scházel se svou milenkou Veronikou.
Ve druhé části poté, co je Žurov napaden, mu je vstříknuta jakási droga a dočasně ztratí paměť, ale rychle je zase v akci. Nastanou však okolnosti, které donutí Eršovovou odvolat Žurova z vyšetřování a svěřit případ prokurátorovi Losčenkovovi. Vražedná zbraň, Skrynnikovova sběratelská dýka, byla nalezena na šesti hektarech Žurovovy chaty. A na dýce byly po ověření nalezeny Žurovovy otisky prstů, což vedlo k závěru, že vražednou zbraň držel právě on. Ukazuje se, že hlavním podezřelým ze Skrynnikovovy vraždy je prokurátor Ivan Ivanovič Žurov. Eršová pochopí, že je to nesmysl, a požádá Žurova, aby se zamyslel, kdo a proč to na něj ušil. Mezitím se na prokuraturu dostaví Veronika Semenčuková, poslední milenka Slavíka Bolšoje. Informuje Žurova, že před svou smrtí měl Slavík ještě jednu velmi podivnou milenku.

Olga Timofejevna požádá svého synovce Dimu, aby jí otevřel dveře a pustil ji dovnitř. Cítí, že Dima opět chystá něco podivného. Stalo se to už několikrát – oblékl se do hadrů, obličej, krk a ruce si potřel blátem, namaloval si na ně modřiny a na dva tři dny zmizel v přestrojení za tuláka bez domova. Pak se vrátil, umyl se, přijal svůj obvyklý vzhled a odjel do Moskvy. Teta ho prosí, aby neodjížděl, ale Dima slibuje, že i tentokrát bude všechno v pořádku a vrátí se. Uplyne několik dní, ale Dima tam není. Olga Timofejevna ho začne hledat. Strážníci banky mezitím zadrží bezdomovce, který se snaží vybrat peníze z bankovní karty a podezřele dlouho hledá PIN kód. Ukáže se, že zadržený je Semjon Petrovič Plavuncov, ale proč má potom bankovní kartu na jméno Rezavin? Bezdomovec se přizná, že kartu ukradl mrtvému neznámému, který ležel na skládce odpadků. Ukáže se, že mrtvý je Dmitrij Rezavin.
Ve druhé části se Rezavinova pohřbu zúčastnilo mnoho lidí, kteří mu přišli vyjádřit soustrast. Byli to velcí podnikatelé, uznávané osobnosti Zadolska. Mimochodem, Rezavinův podnik v Zadolsku představuje pouze desetinu jeho kapitálu. Žurov jde za Rezavinovou tetou Olgou Timofejevnou, pozorně naslouchá vyprávění o jeho životě a prohlíží si album s fotografiemi. Žurovovu pozornost upoutá Dimova první žena Valentina. Podle její tety se mladí lidé od rozchodu už neviděli. Teta prosí vyšetřovatele, aby našel Dimovy vrahy, téměř všichni jsou přesvědčeni, že to udělali bezdomovci, ale ona si myslí, že ne. Žurov si vezme Valjinu fotografii a jde za bezdomovci, aby se jich zeptal, zda se s ženou setkali. Jeden z obyvatel chudinské čtvrti pozná, že je to tulák Valentina. Zavede Žurova do opuštěného domu, kde Valja občas spávala. Najdete ji také na skládce, na venkově nebo přímo v Moskvě.

Poté, co se pokladní Sberbank Nina Matvejevna nedostaví do práce, navštíví ji zaměstnanec banky, ale když zaklepe a zazvoní, nikdo neotevře a v bytě je ticho, jako by majitelé nebyli doma. Na hluk přijde sousedka a vysvětlí, že Bělošnikova odjela na služební cestu a nechala tam i kočku, aby neumřela hlady. Pokladní však nemůže mít služební cestu a zaměstnanec Sberbank zavolá policii. V otevřeném bytě je nalezeno tělo mrtvé Bělošnikové. Zatímco odborníci vyšetřují, objeví se Ivan Ivanovič Žurov. Bydlí ve vedlejším domě. Navenek vše v bytě vypadá jako promyšlená a plánovaná sebevražda. Na stole leží dokumenty, peníze, účtenky, dokonce i podrobný dopis na rozloučenou, v němž se píše, že Nina Matvejevna ze své smrti nikoho neviní. Dále je na stole sklenice vody a prázdné sáčky od pilulek. Nějaká zvláštnost však Žurovovi brání v tom, aby si byl jistý, že Bělošnikova spáchala sebevraždu.
Ve druhé části Žurov zjistí, že Bělošnikova před smrtí sledovala videa z narozenin své dcery, která později zemřela. Když zjišťuje, jaký rukopis měla zemřelá, najde Žurov hromadu dopisů od její dcery. V dopisech nejsou žádné obálky ani data a je to dost zvláštní. Brzy se ukáže, že i ostatní sousedé Bělošnikové dostali dopisy od svých zesnulých blízkých. Žurov dopisy ze záhrobí nejprve odmítá jako blouznění a je přesvědčen, že jde o hloupý vtip krutých lidí. Brzy však sám obdrží dopis od své dávno mrtvé ženy. Podle povahy a stylu dopisu si je Ivan Ivanovič jistý, že dopis nenapsala Káťa. Zaprvé mu nikdy neříkala křestním jménem, pouze příjmením. Za druhé nikdy mezi sebou nemluvili o lásce, to nebyla podstata jejich komunikace. Ale poslední věta o prvních měsících po svatbě, které strávili na půdě, Žurova ohromila. O tom mohla vědět jen Káťa sama.

Starší muž žije v obecním bytě a nelegálně prodává jed na krysy, který lze v případě potřeby použít i k zabíjení větších „zvířat“. K plechovce s jedem navíc přiloží dva návody. V prvním je, že smrt nastane okamžitě. Při dodržení pokynu č. 2 nastane smrt o nějakou dobu později, ve vzdálenosti od místa, kde oběť jed vypila. Marina Drobyševa, známá spisovatelka a moderátorka televizní kuchařské show, umírá na otravu. Její manžel Jevgenij je na služební cestě, ale kvůli tragické rodinné nehodě spěchá zpět. Začíná vyšetřování, které vede Ivan Ivanovič Žurov, vyšetřovatel z prokuratury. Na první pohled se zdá, že Marina byla otrávena během samotné kuchařské show, kde byly pozvány tři známé osobnosti.
Ve druhé části Žurov zkoumá záznam posledního vysílání Drobyševa, z něhož vyplývá, že neustále ochutnávala, co její hosté vaří. Žurov však požádá svou asistentku Káťu, aby mu ukázala všechny záběry bez střihů. Káťa vyhoví Žurovově žádosti a zapne kazetu s programem. Na základě této nahrávky je však zcela zřejmé, že Marina v soutěži ve vaření neochutnala vůbec nic ze stolu. K ústům si přinesla jen lžíci jídla, ale nic nesnědla. V dalším záběru pro diváky bylo vidět jen to, jak si vyndává prázdnou lžíci z úst a chválí pokrm. Žurov prozradil, že Marina během natáčení držela speciální dietu, kterou jí sestavila hospodyně Emilia. S Emilií nelze vést rozhovor – opustila dům Drobyševových. V podstavci sochy v jejich domě objeví Žurov skrýš kompromitujících fotografií Jevgenije a Mariny.

Dva lidé – mladá žena a muž – se v noci vplíží přes plot do bohatého venkovského sídla. Snaží se proplížit přes volné prostranství, rychle vylézt po balkoně do prvního patra, tiše projít chodbami a dojít ke dveřím do dětského pokoje. Sestra je němým gestem požádána, aby nedělala žádný hluk. Žena vstoupí do ložnice a pohladí malého chlapce po hlavě. V tu chvíli strážci, kteří si všimli výtržnosti, vrhnou do dětského pokoje. Muž a žena rychle utečou, znovu přelezou plot, nasednou do auta a odjedou. Pronásleduje je auto a stráže. Ozve se střelba, auto stráží sjede do příkopu, kde exploduje a shoří na popel. Ráno na místo dorazí policie, ale v autě nikoho nenajde, pouze cizí pas chlapce žijícího v izraelském domě.
Ve druhé části je vyšetřovatel Žurov vyslán do Izraele, aby zjistil, kdo je ve skutečnosti pohřešovaný chlapec, údajně syn slavného a dávno mrtvého rabína. Ivan Ivanovič vyhledá svého starého přítele a požádá ho o pomoc – potřebuje se dostat co nejblíže k Davidu Zornovi, který je v Rusku vyšetřován. Vyjde najevo, že Zorn žije v uzavřené oblasti, kam nemají přístup cizí lidé. Existuje jen jeden způsob, jak se tam dostat – stát se na chvíli šábes-gojem. O sobotách nechávají nežida, šábes goje, aby vykonával jakoukoli práci za Židy, kteří dodržují předpisy, protože o šabatu nemohou dělat ani to nejmenší, co by se dalo nazvat prací. David Zorn musí dostávat injekce dvakrát denně. Je to velký muž, celá tato kongregace byla postavena za jeho peníze, dokonce i synagoga byla koupena za jeho peníze. Žurov bude muset mimo jiné vykonávat práci lékaře.

Sergej Borodin, kandidát na starostu, vede kampaň. Pracuje pro něj PR tým v čele se Sergejem Karjakinem. Borodin je s Karjakinovou prací nespokojen, myslí si, že za své peníze může požadovat víc. Chce jednat rozhodněji a vyhrát volby. Karjakin se domnívá, že tato výtka je nespravedlivá. Ještě nedávno o Borodinovi vůbec nikdo nevěděl a teď se dostal do popředí. K večeru Borodinovi zavolá neznámý útočník a oznámí mu, že byl unesen jeho šestiletý syn. Borodin musí za propuštění dítěte zaplatit 200 tisíc amerických dolarů, výběr peněz trvá tři dny. Borodin okamžitě volá na policii, kde začnou jednat o operativních opatřeních k propuštění uneseného dítěte. Po chvíli se ukáže, že Saša Borodin byl skutečně unesen, ale ne syn kandidáta, nýbrž syn jednoho z vychovatelů.
Po analýze injekční stříkačky zaslané únoscem je závěr jednoznačný: krev ve stříkačce nepatřila Sašovi Borodinovi, ale jistému Valeriji Polujanovovi, narkomanovi nakaženému AIDS. To pravděpodobně znamená, že je únosce varuje, že pokud mu nepřinesou peníze, dítě se nakazí. Poté, co se dozví Polujanovovu adresu, vydá se policejní major spolu s jednotkou OMON do únoscova bytu, ale nenajde tam nikoho jiného než nelegální migranty. Žurov si všimne dívky, která si hraje na dvoře a neustále někoho informuje mobilním telefonem o tom, co vidí. Žurov jí nechá svou vizitku a řekne jí, že by mohla pomoci jejímu příteli, který má potíže. Uvědomí si, že nemocný Polujanov se dopustil únosu, pravděpodobně ze zoufalství. Těžkooděnci začínají vtrhávat na údajnou Polujanovovu chatu, zatímco sám Polujanov je již v Žurovově kanceláři, protože se rozhodl přijít na prokuraturu z vlastní vůle.

Žurov je jako vždy originální. V den Natašiných narozenin si nenajde nic lepšího na práci, než se naštvat a odejít, aniž by jí dal dárek. Květiny a bonboniéra letí do koše a Žurova najednou začnou bolet záda. Musí jít k lékaři, který mu po důkladném vyšetření dá doporučení: samozřejmostí jsou masti a pilulky. Bylo by však lepší, kdyby šel do sanatoria na skutečnou léčbu. Lékař dokonce doporučí sanatorium a známého fyzioterapeuta, který dělá se svými pacienty zázraky. Mezitím se v sanatoriu, kam Žurov dochází, dějí podivné věci. Léčí se zde manželka ředitele sanatoria Larisa. Trpí srdeční chorobou a za poslední týden obdržela již třetí výhružný dopis. Larissa má podezření, že dopisy mohla napsat Bodrova, bývalá manželka jejího manžela. Možná se stále nemůže zbavit staré zášti.
Ve druhé části po Larisině náhle smrti navštíví Lena Selezněvová Anatolije, ale ten ji požádá, aby zachovávala dekorum, zvláště teď, když Larisa zemřela. Lena je zmatená, žárlí na Anatolije i na Bodrovou a ostatní mladé lékařky. Žurov se léčí v sanatoriu, jako když se potápěč přijede zotavit. Lékaři však v jeho rozhovorech okamžitě vycítí podivnosti, tento „potápěč“ všemu podezřele naslouchá, objevuje se na nejneočekávanějších místech, seznamuje se s upovídanými pacienty a tráví s nimi spoustu času. Hlavní lékař sanatoria je nalezen mrtvý u stolu plného alkoholu a občerstvení. Zdá se, že byl otráven. Do sanatoria přijíždějí zástupci policie a státního zastupitelství. Místo incidentu je ohledáno a Žurov se snaží uklidnit bezútěšně plačící Jelenu Selezněvovou. Nejčastější verze, kterou Žurov slyší, je, že Larisu zabil Selezněvův lékař.

Zástupce prokuratury Žurov začíná prověřovat dokumenty dobročinné nadace, v jejímž čele stojí poslanec městské dumy Smetanin. Žurov říká, že Nikolaj Vladimirovič přelévá peníze, obrazně řečeno, z jedné kapsy do druhé. A bylo by to v pořádku, kdyby přecházel ze státní kapsy do soukromé, ale je to naopak. Je zvláštní, jak věci fungují. Zaměstnanci fondu žádají Jurova, aby nepodezíral poctivého člověka z podvodu a nekladl na všechny stejná měřítka. Mnoho dokumentů nadace však není na svém místě a Žurov se vydává do Smetanova soukromého domu. Zatímco Žurov hovoří s poslancovou ženou Ludmilou Stěpanovnou a pije čaj, který mu nalévá služebná Oksana, Nikolaj Vladimirovič přináší chybějící dokumenty. Brzy Ludmila zjistí, že její nevlastní syn Alexej sedí šokovaný na břehu soukromého jezera a Oksana leží mrtvá v loďce.
Nikolaj Vladimirovič žádá svou ženu, aby syna nerušila otázkami. V každém případě se Smetanin postará o to, aby jeho syn nebyl stíhán. Když už, tak je připraven vzít vraždu služebné na sebe, ale lepší je pokusit se mrtvoly zbavit. Žurov jde do Smetanova domu, aby si promluvil s Aljošou. Ludmila Stěpanovna Ivana Ivanoviče neustále doprovází a nenechává ho s Ljošou o samotě. Roztržitý rozhovor s Alexejem o Oksaně, která zmizela, se snaží přerušit nebo přesunout jiným směrem. Alexej znervózní a odejde a Ludmila požádá Ivana Ivanoviče, aby nemocného chlapce neobtěžoval. Pokud je ochoten naslouchat, poví mu, jak to všechno začalo. Když byly Lešovi čtyři roky, zemřela jeho matka na infarkt, když s ním byla doma. Chlapec strávil několik hodin se svou mrtvou matkou a v jeho psychice se odehrály změny, které ho ovlivňují dodnes.

Do domu důchodce Kozlova se vloupá zloděj, zatímco domácí je na chvíli pryč. Svazek klíčů a přesná znalost místa, kde je ukryta nejcennější sbírka obrazů v bytě, to vše ukazuje, že zloděj je na svou práci dobře připraven. Za velkou krajinou se nacházejí dveře do tajného trezoru, kde je pod šifrovým zámkem ukryta starožitná ikona „Posledního soudu“. Zloděj snadno sebere skrytou ikonu a opustí byt, protože na schodišti přehlédl majitele. Vše proběhlo bez problémů, ale při výjezdu z vchodu na zloděje čeká policejní hlídka. Griščenko je zatčen, ale cestou do kanceláře se policejní auto porouchá a Griščenko využije nepozornosti hlídky k útěku. V domě, kde se skrývá, ho však čeká přepadení a Griščenko se v obavě o svůj život vydává na prokuraturu s žádostí o přiznání viny.
Důchodce Kozlov, vnuk slavného malíře Bogolepského, se ocitá na nemocničním lůžku poté, co zjistí, že se mu ztratila starobylá ikona. Skutečný důvod jeho obav mu však může prozradit pouze jeho přítel Péťa. Jen Péťa věděl, že ve svém domě v tajném sejfu uchovává originál ikony, jejíž kopie je nyní ve výstavní síni Jaroslavského muzea. Pokud by ikona skončila v soukromé sbírce, Kozlov by se se ztrátou smířil. Pokud se však ikona najde ve městě a skončí v policejní vazbě, Kozlov se obává, že zbytek života stráví za mřížemi. Peťa přísahá, že o ikoně nikomu neřekl. Žurov se v přestrojení za novináře vydává do Jaroslavle, aby na místě zjistil, co se děje ve skladech muzea. Z Jaroslavle požádá Natašu, aby zjistila, kdo měl v den přepadení Kozlova službu na policejní stanici, jakým autem jel a zda ten den přijel do Zadolsku.

V bývalém klášteře Kateřinské poustevny se dlouho nacházela věznice, později vězeňská nemocnice. Nyní se v něm nacházejí koleje studentů Lékařské akademie. Souběžně s výukovým procesem se v bývalém klášteře často konají exkurze pro turisty. Vyšetřovatel Žurov je pozván na lékařskou akademii kvůli úmrtí jednoho ze studentů. Zesnulou je Dáša Guščinová. Podle odborníků není její smrt kriminálního charakteru, dvacetiletá dívka zemřela na náhlou zástavu srdce. Filatov však přivolal prokuraturu z několika důvodů: zaprvé, dveře do třídy, kde Guščinová zemřela, byly zamčené, ačkoli je předtím nikdo nezavřel. Zadruhé se ztratila studentčina kabelka a všechny věci z kabelky zůstaly ve třídě rozházené kolem dívky ležící na podlaze. A zatřetí se někomu podařilo prohledat Gushčinin pokoj.
Ve druhé části studenti Stěpanovová a Grišin diskutují o smrti svého učitele Sysojeva. Žurov, který pokračuje ve vyšetřování na lékařské akademii, přijde do kanceláře Alevtiny Pavlovny Eršovové a sekretářka Ninočka mu vyčte, že tak jednoduchý případ nevyřešil doteď. Co je třeba pochopit? Sysojeva zabil buď manžel, nebo milenec jedné ze studentek, se kterou často flirtoval. Žurov poděkuje Ninočce za nápovědu a zastaví se u Eršové. Hlásí svému šéfovi, co se mu podařilo zjistit. Sysojev skutečně sleduje krásnou studentku Stěpanovovou svými dotěrnými návrhy. Za poslední rok jí podle výpisu ze Sysojevova telefonu poslal 760 textových zpráv. Štěpánová neodpověděla, ale včera mu odpověděla pěti textovými zprávami, přičemž v té poslední ho pozvala na půlnoční schůzku do tělocvičny, kde byl později nalezen mrtvý.

Všechny zpravodajské kanály vysílají zprávu o pokusu o atentát na největšího oligarchu v Zadolsku Leonida Pilajeva. Při atentátu zůstal oligarcha naživu, ale jeho ochranka, 27letý Nikolaj Grišin, byl zabit kulkou odstřelovače. Zločin je vysoce prestižní, protože Pilajevovy továrny tvoří více než polovinu městského rozpočtu, a prokuratura dostává za úkol vyřešit ho horkou cestou. Vyšlo najevo, že Pylajevovi vyhrožoval neznámý muž, který volal z telefonní budky a mluvil s kavkazským přízvukem. Podezření padá na známého podnikatele Stěpana Surenoviče Karajana. Šéfka vyšetřovacího oddělení Eršov pověří Ilju Arsenieviče, aby se postaral o Karajana, a vyšetřováním atentátu na Pylajeva pověří Ivana Ivanoviče Žurova, který má podle jejího názoru brilantní instinkt na vyhledávání zločinců. Sám Žurov si sebe tak neváží, smířil se s tím, že jeho profil tvoří bezdomovci a prostitutky.
Ve druhé části Žurov vyslýchá alkoholika Valeru Tyrkina, který se přiznal k neúmyslné vraždě dříve odsouzeného Pjotra Prokopenka. Žurov cítí, že na Tyrkinově „přiznání“ něco nesedí. V Tyrkinově bytě objeví přívěsek s Ljubiným jménem. Otisky prstů na přívěsku se shodují s otisky prstů na rozbitém skle a patří Lubě Zajcevové, žákyni sportovního internátu. V den volna jde Žurov navštívit Natašu Feofanovovou, kterou má velmi rád, s dortem a vínem. Romantická večeře však nevyjde – Nataša je povolána k vyloupení banky. Žurov pak jde do kavárny za Lubou a navrhne jí, aby se zítra sama dostavila na prokuraturu a přiznala se. Setkání v kavárně však skončí smutně: Ljuba uteče a Žurov se ocitne na nemocničním lůžku s těžkou otravou.

Po prázdninách se vrací Klářin učitel, který musí učit i Heidi. Zjistí však, že neumí číst a psát. Když dívkám hrozí, že budou mít oddělené třídy, což znamená, že se přes den vůbec neuvidí, pomáhá Klára Heidi naučit se abecedu.

Heidi musí zachránit dvě koťata před hrozným osudem.

Clara Sesemann, mladá dívka na vozíku, netrpělivě čeká ve Frankfurtu na svou novou společnici Heidi. Když však Heidi dorazí do domu Sesemannových, chce se slečna Rottenmeierová, vychovatelka, která ji má na starosti, ujistit, že je Heidi pro Kláru vhodná, než se s mladou dívkou seznámí.

Přišla zima a Heidi uvízla na chatě. Požádá dědečka, aby se po škole vydal do vesnice za Petrem. Dědeček souhlasí a ona jede do vesnice na dědečkových saních. Nahlédne do třídy a pozoruje Petra. Po škole na Petra a Heidi zaútočí sněhovými koulemi Karl a Tereza, kteří Petrovi vyčítají, že je učitel potrestal.