Recenzie (6)
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/399/162399037_14c985.jpg)
Podoba vody (2017)
Poutavá imaginace jako u ostatních del Torových filmů. Jeden z nejočekávanějších filmů minulého roku. Pokud člověk přistoupí na hru a nechá se nekriticky unášet na vlnách pohádkovo-hororové fantasy, nebude zklamán.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/059/165059101_56d52a.jpg)
Pelíšky (1999)
Klasika, která nikdy neomrzí. Jeden z filmů, který se mnou vyrostl a každý rok na Vánoce nabídne vždy něco nového. Je zajímavé, že mi připadal daleko vtipnější, když jsem byla malá a s roky nabírá naopak na mrazivosti.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/163/216/163216863_8e6a33.jpg)
Schindlerov zoznam (1993)
Naprosto mistrovské dílo. Je skoro až k neuvěření, že block-busterový režisér je schopný natočit něco tak čistého a upřímného. Člověk má skoro až pocit, že prožil ty kruté časy na vlastní kůži. Utrpení je fyzicky cítit. Je zajímavé, že černobílá kamera neubírá na realističnosti. Děvčátko v červeném je to nemrazivější, co jsem kdy ve filmu viděla.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/080/165080179_ef9b4b.jpg)
Forrest Gump (1994)
Tento film člověka nikdy neomrzí. Pokaždé, když běží v televizi nemáte srdce ho vypnout. V mnoha směrech až přehnaně přesládlý kýč, ale nejde ho prostě nemít rád.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/311/158311931_0911e9.jpg)
Nôž vo vode (1962)
První film hodný velkého mistra. Skvěle vybudované napětí, které je doslova až výbušné. Vše je posílené omezeným prostorem paluby rekreační plachetnice. Absolutně minimalistické.
![plagát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/428/161428283_6dd25f.jpg)
Váha vody (2000)
Skvělý film. Pracující se skrytými emocemi. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že film je zbytečně komplikovaný a kombinuje halabala dvě časové roviny, je naopak pečlivě zkonstruovaný a divák tak může prožít maximální emoci. Dva příběhy se navzájem podporují. Film perfektně popisuje až nezdravou fascinaci svojí prací. Kathryn Bigelow je rozhodně režisérka, kterou nikdo nemůže obvinit z tvorby výhradně ženských filmů. Tento film však patři mezi její nejženštější. Možná je to tím, že hlavními postavami jsou dvě ženy. Možná je to mírou iracionality v chování charakterů. U mě rozhodně palec nahoru. Tomu všemu tvoří zajímavý rámec prostředí ostrova a lodi, které vše svírá až sugestivně klaustrofobickým pocitem.