Posledné recenzie (195)

Stranger Things - Season 4 (2022) (séria)
Bratří Dufferové už by mohli jít vyučovat definition of insanity. Chci jim hlavně poděkovat, jelikož jsem prostřednictvím čtvrté série zjistil, že má transformace v muže je úplná a že mé dětské já je nenávratně pryč. Má to totiž tak nehorázně infantilní a nevinnou atmosféru až mě to vyvádělo z míry. Moc utahané. Moc postav, přičemž některým se zde i přes šílené natáhnutí délek epizod moc nedostává prostor, navíc mi přišlo, že někteří herci hrají jako hrozná dřeva. Nejvíc mě určitě bavila linka v Rusku se skvělým Tomem Wlaschihou, ale jinak to byla nudná bída. Poslední dvouapůlhodinový díl byla dlouhá zvrhlost, kde se akorát všichni poplácavají po zádech, hladí po vlasech a navzájem si slibují, že až tohle všechno skončí, půjdou vychillovat a zapijí to pampeliškovým vínem. Na konec ještě neskutečné odhalení, že ta druhá sféra nebo jak ji říkají neskončila s Willem (nebo bych měl říct, že neskončila s tím jeho účesem na Kapitána Klokana?). btw. pokud nám chtějí tvůrci říct, že je homosexuál tak jim to moc nejde :D. Takže jo, natočené je to hezky, ale pravda je prostá; viděl jsi jednu sérii Stranger Things a viděl jsi všechny. Mohl bych teď vzít papír a napsat 1 A4 o čem bude další série a jsem si jistý, že bych se trefil z 80%. Vsadíme se?
Banda - Herogasmus (2022) (epizóda)
Totálně nařáchlý díl.

Obi-Wan Kenobi (2022) (seriál)
Nemastné, neslané, bezkonfliktní a bez nápadu. Je to neoriginální a točí se to v kruhu jako každé SW, které vzniklo bez vize George Lucase. Udělat takhle nudný seriál o jedné z nejzajímavějších postav v celém tomhle univerzu, to už je fakt peak neschopnosti. Čekat tolik let a dostat tohle, tak už bych byl jako fanoušek ságy na hraně deprese. Hrozně to potřebuje nějaký svěží vítr, jelikož Mandalorian to sám neutáhne. Ve výsledku tak 5/10, scénář meeh. Některé scény jsou tak debilně natočené, že to museli dělat idioti, nebo lidi, kteří berou jako idioty diváky. Nepochybně seriálový průser roku.
Posledný denníček (23)
dva kroky dopředu, jeden krok zpět
První narozeniny, pak jsem konečně dopsal Zlomky a pak budou druhé narozeniny. Jo a taky pět let na čsfd, takže vlastně třetí narozeniny. Nabitý týden.
Je toho hodně. Nejdřív Nadace (fabulous), pak Peterson a nakonec Hyperion (delicious). Jo a taky nějaké kulturní opáčka, jako příklad komunistická utopie, když už je to skoro tady.