Iczena

Jedním slovem: nádhera. Chvílemi jsem měla pocit, že jsem přímo v těch krásných místech, na kterých se točilo. Úchvatné záběry přírody a všeho, co s ní souvisí. Dostalo mě to do naprosté pohody a klidu. Budu používat jako psychoterapii a na odreagování... Mrkla jsem i na originál, ale český komentář byl dokonalý.

Nechápu. Mexiko je mimo mé zájmy, zpěv ve filmu se mi nelíbil, malíři mě také nechávají v klidu (ty obrazy fakt nebyly můj šálek), na můj vkus hodně politiky a chlastu tam bylo na dva filmy ... tak jak je, sakra, možné, že se mi tenhle film líbil a já "dala" celé dvě hodiny. Hlava mi to nebere, ale 4 hvězdičky dát musím.

Upřednostňuji filmy natočené podle skutečných událostí nebo postav. Výměna mě naprosto uchvátila od začátku do konce. Angelině jsem uvěřila všechno (a to ji nemusím). Svoji urputností, vytrvalostí a věrohodností s jakou se nevzdávala naděje, že najde opravdu svého syna, mě dojímala. Skvěle zpracované téma. Přitom na mě film nepůsobil podbízivě, nechtěl zaujmout za každou cenu. Původně jsem neočekávala nic moc, ale byla jsem příjemně překvapená.

Na tento film jsem se moc těšila, ale nakonec mě zklamal. Tohle téma i doba je "můj šálek", ale film se věnoval jen malé části života této herečky. Bohužel, na mě v něm působila jako romantická psychicky nevyzrálá dívka což se "tluče" s její touhou a cílevědomostí s jakou šla za svým snem stát se herečkou. Nesedla mi ani tzv. forma vzpomínek. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na Táňu Pauhofovou, nějak jsem v ní tu Baarovou nemohla najít, ale to určitě není její chyba. Jen ji mám "zaškatulkovanou" někde jinde.

Velmi dobré herecké obsazení. Přestože je rozdělen na dva díly "dala" jsem ho celý najednou. Jsem z generace, která se o Palachovi neučila nebo spíš to minimum co bylo v učebnicích bylo pozměněno odpovídajíc době. Pravdivé nformace o něm mi poskytli rodiče (roč. 1944 a 1946) a já tehdy nevěřila, že by někdy někdo mohl natočit film, který by mě takhle zaujal. Syrové, dojemné,smutné, skutečné a dobře natočené. Skvělý herecký výkon Jaroslavy Pokorné a Petra Stacha.

Vzhledem k tomu, že jsem se v době jeho největší slávy o skoky na lyžích zajímala a něco málo vím i o době poté, měla jsem stach, že film bude jen o třech věcech: Skoky - chlast - svatba - skoky - chlast a svatba ještě 4x? Naštěstí jsme byli svatebního veselí několikrát ušetřeni a všeho dalšího bylo tak akorát, aby film mohl být distribuován, i když Matti Nykänen prý byl proti. I kdyby bylo ve filmu pravdy jen 50% (a to jí asi bude víc), tak nechápu, že ještě žije. Tolik fyzické dřiny při tréninku, pití alkoholu, několikaletá dieta a život celebrity pod mikroskopem celého Finska...to vše ve filmu bylo. K tomu ještě smůla na výběr "kamarádů", kterým ve svých alkoholických opojeních veřil jako naivní malé dítě. Finské filmy jsou pro našince jaksi "jiné", ale podle mě je dobře, že ho natočili...od kohokoliv jiného by to asi nebylo ono.

Myslela jsem, že to bude horší. Do poloviny filmu to vypadalo, že dám hodnocení 3 hvězdičky, ALE... vzhledem k tomu, že nebyla ani naznačena minulost hlavního hrdiny, měla jsem v druhé polovině pocit, že jde jen o floutka, který se chvílemi schovává a chvílemi špacíruje všude možně, zatímco ostatní kvůli němu riskují život. Pravda,zřejmě k tomu není třeba téměř žádné herecké zkušenosti a proto asi mohl hlavního hrdinu hrát neherec - sportovec. Nepochopila jsem proč hlavního hrdinu hrál Vařinec Hradílek.