Emo-haunter

Extra segment DVD obsahuje jednu vystřiženou scénu, ve které máme možnost vidět dvě děti, z nichž jedno je nahá dívka. Ty sledují kříž vyrobený z televizních přijímačů. Ve svém komentáři Jodorowsky vysvětluje, proč musela být scéna smazána – matka dívky hrozila žalobou za potenciální pedofilii kvůli nahotě své dcery.

Herci během některých scén užívali LSD a lysohlávky.

Snímek se inspiroval dílem „Výstup na horu Karmel“, což je duchovní pojednání španělského katolického mystika a básníka sv. Jana od Kříže. Film se rovněž inspiroval dílem „Analogie hory“ od spisovatele Reného Daumala. Konkrétně zde Jodorowsky zkoumá metafyzickou sílu hory. Daumal zemřel před dokončením svého díla, jedná se tedy o fragment, a Jodorowského improvizovaný konec tak poskytuje způsob, jak dokončit dílo originálním způsobem.

V povídce je jedním z hlavních témat snaha zjistit, v čem Kafuku (Hidetoši Nišidžima) jako manžel selhal, a proč jeho žena spávala s Takacukim (Masaki Okada). Sám o tom v povídce říká toto: „Jak je možné, že zrovna ona se nechala zlákat takovou nickou, že s ním musela spát?“ Kafuku sám připouští, že tuto skutečnost vnímá jako osobní urážku, přes kterkou se nemůže dostat.

V povídce byl podle Kafuka (Hidetoši Nišidžima) milenec jeho manželky Takacuki (Masaki Okada) druhořadým hercem, který neuměl ovládat své emoce. Rovněž ho nebral za žádnou osobnost ani empatického člověka.

Ve filmu Kafukova žena zemřela na krvácení do mozku, v povídce na rakovinu dělohy. I když udržovala s milencem Takacukim (Masaki Okada) nějakou dobu styk, během hospitalizace ho k sobě už nechtěla pustit.

Kafuku (Hidetoši Nišidžima) ve filmu zmiňuje, že jeho Saab je starý 15 let, kdežto v povídce s ním jezdí 12 let.

Ve filmu je auto Kafuky (Hidetoši Nišidžima) červené, v povídce se ovšem jedná o žlutý kabriolet. Je to dáno tím, že Kafuka rád jezdil s otevřenou střechou jak během léta, tak i během zimy.

Kromě viditelné inspirace Orwellem se zde režisér částečně inspiroval i Franzem Kafkou, hlavně jeho dílem „Proces“.

The Guardian o tomto snímku napsal: „Tento epicky dlouhý, děsivý a násilný western od holandského filmaře Martina Koolhovena má jakousi Tarantinovu prolixitu a vypravěčskou vynalézavost. Navzdory delší stopáži ani na chvíli nenudí.“

Brimstone mimo jiné znamená řízenou střelu vzduch-země k zničení tanků nebo obrněných vozidel.

Liz (Dakota Fanning) má dvě malá znamínka na krku, kdežto její dcera na tváři.

V 10. minutě vidíme kolegu Johna (Arnold Schwarzenegger) napít se něčeho z hrnku, ovšem ze záběrů je zcela patrné, že hrnek je prázdný.

Film odkazuje na společnost, která více a více využívá elektroniku, jenž ji mentálně ničí.

Významný spisovatel a filmový kritik Stephen Holden z New York Times popsal film jako snímek s hyperkinetickým tempem a divoce zkresleným herectvím, rovněž se zvráceným smyslem pro humor. Dospěl k závěru, že tento film je pouze pro milovníky podivných filmových žánrů a klasické obecenstvo může hodně pobouřit.

Ve filmu kromě písně „Žiletky“ uslyšíme i hudbu z písní „Chce se mi spát“ a „I am lucky“ od skupiny Psí vojáci.

Jak už z názvu vyplývá, Peep tu odkazuje na frontmana kapely Kurta Cobaina, který byl pro něj inspirací.

Hudební doprovod a styl videoklipu evokují až jižanskou country náladou.

Klip se inspiruje biblickými příběhy, např. Baltazarovou hostinou.

Na tvorbě tohoto videoklipu se podíleli i bývalé tváře studia Pixar – Mark Andrews a Andrew Gordon.