aribari

Není jasné, co nám autoři dokumentu chtěli sdělit. Zda jim jde jen o zábavné nahlédnutí do kabinetu kuriozit, či o výsměch krotkému a pseudointelektuálnímu genderismu, křečovitou mystifikaci či odvážné zpochybnění existence AVU. Z dokumentu se zdá, že systém je nastaven tak, že selektuje exhibicionisty a patologické osobnosti. Obstál by člověk se skutečným talentem, který je introvert?  Prošel by dnes tímto sítem člověk jako Medek?  Byly ty talentovky vůbec o talentu nebo o schopnosti šokovat? Kdo z adeptů byl nakonec vybrán ke studiu a proč zrovna jsou pedagogy ti, kteří je vybírali? Jak se umělkyně z ateliéru Nová média, poplatné současným módním vlivům, extrémně maloměšťácky konvenční a konformní vůči bulvárnímu hysterickému duchu doby, stanou vyučujícími na AVU? A jak by si se zadáním úkolů poradili sami zkoušející? Je smyslem přijímacích zkoušek vyselektovat partičku sebestředných autistů? Netuším.

Pokus o Bergmana pokažený přepáleným koncem.

Politicky korektní, poplatné dnešní době. A se silným antisemitským podtónem.  Nejlepší částí seriálu je  téměř dokumentární záznam zvyklostí chasidské komunity, ale ta je „vyvážena“ nepříjemnými a negativními chasidskými postavami včetně hlavní hrdinky, nehezké Esty. Jako protiklad zapšklého chasidského extremismu se staví  tolerantní, všeobjímající, mezinárodní společnost mladých hudebníků berlínské konzervatoře. A tak se nám nápadně nenápadně podsouvá, že  antisemitismus je vlastně pochopitelný: jen se podívejte na ty hrozné chasidské usurpátory, opilce, gamblery, kteří žijí minulostí a nedokážou se nad ni povznést. Možná by to bylo přijatelnější, kdyby to nenatočila Němka a neodehrávalo by se to v Německu, takhle je to chucpe. Jedna hvězdička za obrázky z chasidské komunity.

Všichni se pinoží, konají, ale nevíme proč, k čemu,  prostě ničemu nerozumíme, nevíme o čem to je,  není čeho se chytit, nic s ničím nesouvisí, kapitoly končí bez rozzuzlení. Nádherná, nehybná, neměnná krajina, síla psa, kterého nevidíme. Z hlediska nihilisty je to dokonalé na pět hvězdiček. Ale já nihilista nejsem, tak  dvě hvězdičky za vizualitu.

Shodou okolností jsme těsně před shlédnutím filmu viděli Sběrné surovosti a Perličky na dně, takže jsme mohli srovnávat. Něžný barbar je barbarské zpracování s příšerným ochotničením Polívky, Menzla, Goldflama a Chýlkové. Nedalo se to dokoukat, vydrželi jsme sotva do poloviny. Perličky a surovosti, to je živoucí a veselá bída. V Barbarovi si na tu dobu jen hrají. A je to strašně křečovitě, falešné, polopatické, bez oné lehkosti a samozřejmosti Perliček a Surovostí. Že by už předzvěst stavu současného českého filmu?

Anglosaský fašistický odpad.

Už zase nějaká mystifikace?  Filovi se zalíbil Český sen? Jednu hvězdičku za Baslarovou.

Zpočátku to vypadalo to dobře, spíš jako dokument o prostředí malého amerického města, bohužel jsem se nechala nalákat na vysoké hodnocení. Bylo to dost nepřehledné, se spoustou balastu a mnoha naznačených, ale nevysvětlených situací, např. (pozor částečný spoiler) údajné tajemství deníků zavražděné a trojice jejich přátel). Na konci seriálu jsem si říkala, že je dobře, že je těch dílů jen sedm a že máme štěstí, že žijeme tady v Čechách. Nicméně skvělé herecké výkony, nejen Kate Winslet.

Naprosto vizuálně úžasné bez jakékoliv konkurence, vadí ovšem občasné politické úlitby v komentářích poplatné aktuální ideologii a trochu naivní a idealizující pohled na tzv. tradici a idylickou minulost. Ale protože je to vskutku mimořádná obrazová báseň o naší krajině, dávám pět hvězdičk každé sérii.

Závěrečný díl 7. série shodil celý seriál, tohle už bylo příliš. Doufám, že v další sérii se ukáže, že to byly jen Morseovy halucinace v nemocnici.