ropufo

Nenáročná popcornová podívaná pro všední odpoledne. I když se snímek zjevně snaží vytřískat ze zavedené značky American Pie další aktiva, tak Beta House odcejpá docela dobře, některé vtípky opravdu pobaví, ale bohužel celkový dojem sráží přehnaná orientace na tělní tekutiny, což je typ humoru, který mi zrovna dvakrát nesedí. Obsazení dámských vedlejších i méně vedlejších rolí je z čistě estetického hlediska vskutku zdařilé.

Specifický humor Jana Krause mi rozhodně sedí a pořad Uvolněte se, prosím si drží v porovnání s jinýmy talkshow vysoký standard, i když samozřejmě často záleží na přítomných hostech, jejichž výběr ale v drtivé většině případů funguje velmi dobře. Je ovšem pravdou, že celkovou prestiží a vlivem na veřejné mínění se show Jana Krause měřit se svými americkými souputníky příliš měřit nemůže. Úvodní politické komentáře slouží pouze k odhlehčení a někdy dokonce vyznívají úplně do prázdna. Projev Davida Krause mi moc sympatický není, ale to už je spíše záležitostí hudebních preferencí. Já hudební vložky vesměs ignoruji, ale celkový dojem z pořadu nesráží.

Na Pusinky jsem se těšil přes některé nepříznivé recenze a ohlasy opravdu hodně, ale bohužel jsem byl v některých ohledech zklamán. Čekal jsem od celovečerního debutu Karin Babinské vyzrálý film zaměřený na psychiku mladých lidí, ale dle mého názoru se to Pusinkám příliš nedaří. Určitá nesourodost a pikaresknost je jistě záměrem, ale mně se jednoduše nepodařilo se s motivy hlavních hrdinek příliš identifikovat, a to ani s nejzranitelnější postavou Išky. Choulostivých scén je možná trochu nadužíváno. Hudba Jana P. Muchowa nepochybně neurazí, ale spadá tentokrát spíše do kategorie průměru, ze které příliš nevybočuje (překvapilo mě, že v komentářích je několikero nadšených ohlasů na hudbu, ale mně se opravdu zdála poměrně slabá). Jisté je, že z tohoto filmu jsem neměl příliš dobrý pocit, což ale samozřejmě není jeho účelem. Jako sonda do citů a chování mladých lidí, ale zůstává tak trochu na půli cesty. Za shlédnutí tento snímek ovšem nepochybně stojí, protože kvalitních seriózních filmů z českého prostředí pokoušející se o autentičnost je jako šafránu.

Bavil jsem se dobře a docela jsem se zasmál. Myslím, že v rámci žánru nenáročné americké komedie na zpříjemnění odpoledne se nemá The Heartbreak Kid vůbec za co stydět.

Nebylo to úplně špatné, ale podle mě má tento film bohužel docela dost hluchých míst, kdy jsem se trochu nudil. Obzvláště začátek je poměrně pomalý a rozvláčný. Některé scénky a hlášky jsou naopak výborné. Pravděpodobně dost záleží na tom, jak moc máte rádi sklepácký humor. Těžce jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a nejradši bych dal tři a půl. Prozatím dávám ovšem Mlýnům tři hvězdičky, protože můj celkový dojem je trochu rozpačitý, ale určitě bych chtěl dát Mlýnům v budoucnu ještě šanci.

Hodně silný filmový zážitek nabitý emocemi a skvělou hudbou. Pět hvězdiček dávám nicméně hlavně za strhující závěr. Už hodně dlouho jsem nezažil, aby se až do úplného konce závěrečných titulků v celém kině nikdo nezvedal k odchodu...

Jsem velký fanoušek garfieldovských stripů, ale tento pokus o přenesení na obrazovku mě příliš nenadchl.

Perfektní film, který mě naprosto dostal. Dá se pojmout i jako "oddechovka", ale obsahuje spoustu nápadů a námětů, nad kterými se dá dlouze přemýšlet. Svěží, originální, nápadité, vtipné, dojemné, odpočinkové, podnětné, zábavné... Skvělá volba na volný večer.

Bohužel jsem se při sledování Růžového pantera vůbec nezasmál, což je u komedie dost chyba. Jedinou výjimkou byl "taneček", který Steve Martin a Jean Reno předvedli na prezidentském bále před pracovníkem ostrahy v rámci utajení a který byl naprosto k popukání. Celkově však převažoval spíše pocit trapnosti. Velká část komiky je postavena na nedokonalé angličtině inspektora Clouseau, ale mě bohužel příliš neoslovila. Dvě hvězdičky dávám hlavně kvůli finále, při kterém jsem se celkem pobavil.

Hodně se mi líbilo pojetí kamery, ale celkové vyznění je podle mě dost slabé.