wocicko

Žánr tohoto filmu?! Válečný, to joooo - i když poněkud britští náckové, ale Himmler je fakt povedenej, Canaris by mohl být lepší, dobrodružné je to až dost, vlastně to má prvky westernu (včetně hudby), ale drama a thriller to není vůbec. Vždyť je to čistokrevná parodie - bezrukej, bezvokej nácek se skladištěm map, Himmler se třemi fotkami Führera na stole... Silácké hlášky, zvraty, láska jako z harlequina, a potoky divadelní krve... Nechápejte mě špatně, opravdu jsem si ten film užila, bylo to nečekané překvapení, ale obávám se, že to nemohlo být myšleno vážně ani v roce vzniku, natož teď. Fakt bych se nedivila, kdyby to režírovali Monty Pythonové v přestrojení.

Tohle je prostě dokonalá filmařská práce ve svém žánru. Výborné herecké výkony, historická přesnost do té správné míry, aby to stále fungovalo umělecky a ne jen jako dokument a přitom nešlo jen o  zneužití skutečné události k zastřešení fantazie scenáristy. Vlastně si mi i líbí poněkud přehaná stylizace, například kamery, je vlastně lepší přiznat, že jde o předstírání dobovosti, nikoli o doslovné dodržení retro stylu. Osobní problémy protagonistů nejsou přehnané (možná až na tu rakovinu, ale bez té se holt asi neobejdeme), moc se mi líbí hudba, jak českoslovesnké hity tak titulkové "beach barbeque". Tenhle seriál spolu s loňským Oktopusem a starším Labyrintem navrací naději v českou kinematografii.

To jsou ty chvíle, kdy si říkám, jestli nemám oční vadu, když čtu, jak je většinový názor nadšený a já přitom vidím odpad. Předně, pokud někomu přijde, že samotné téma filmového díla stačí na to, aby bylo skvělé, tak to je poněkud dětinský přístup. A i kdyby ano, tak rakovina skutečně není na filmových plátnech, či televizníchh obrazovkách, nic neobvyklého. Ten seriál není nic jiného, než rodinné a romantické drama, podle té nejvíce předpokládatelné šablony: máme se dobře, (jsme torchu floutkové), bum! krize, chvíli se bojíme, a pak to dobře dopadne. Co se týče charakterů postav, jsou naprosto umelohmotné, předvídatelné a hysterické, herecké výkony odpovídají zadání, tudíž herci na vině nejsou. Tlačení na city a "hodnotnost" díla přes tu dokumentární složku je laciné a trapné dohánění bodů. A také bych řekla, že se tvůrci dopustili klamavé reklamy: slibovali výjimečnost žánru v tom, že jde o komedii o rakovně, ovšem nic zábavného to nebylo, kluk se úplně normálně (tak, jak se s rakovinou ve fimlech pracuje) hroutil v nemocnici, a jeho okolí taktéž. Kde je ten novátorský, vtipný přístup? A jedno zamyšlení na závěr, když už jsme měli i tu dokumentární složku: jak jeden z pacientů říkal, že se hodně divil, když od něho odpadávali mrtví komáři (protože byl nasáklý chemoterapií), nejsem si jistá, jestli je zdravé s někým takhle jedovatým mít intimní vztah. Zkrátka, promarněná příležitost: Možná, kdyby to byla studie jedné šílené, nevyrovnané holky, co má stokholmský syndrom z nemocnic - a on se jí po vyléčení nemohl zbavit, (a ještě by se u ní vyvinul Müchhausenův syndorm v zastoupení), to by byl novátroský přístup, i třeba s trochou opravdového černého humoru. Tohle bylo prostě slabé, opravdu hodně slabé.