Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (504)

plagát

Hodinárov učeň (2019) 

spoilery ... Příběh je povedený, ale zpracování se v mnoha ohledech nepovedlo. Předně herci. Viktor Preiss jako otec hraje famózně a rovněž obě hodné sudičky se povedly (chemie mezi nimi funguje perfektně a převleky jsou dokonalé!) a snad i ta obluda a její „krotitel“ (i když je to prostě pořád docent Hejl :D ). Ostatní postavy jsou velmi průměrné a pohádku velice kazí zlá sudička – příšerně zahraná, nesympatická a vůbec odrazující od pokračování ve sledování. Mladá, ale nevěrohodně nahrblá, celkově tupá, obrovsky přehrává, podivně mluví a zvláštně odsekává dialogy – to je problém i Urbana, jako když sledujete divadelní představení namísto filmu. Navíc Urban je celkově chladný, málo pracuje s hlasem i emocemi a celkově toho do herectví moc nevkládá. Celkově jsou mnohé dialogy nepovedené – čarodějka přece ne nutně musí mluvit jak dlaždič, a ještě k tomu jako mentálně zaostalý a s vadou řeči… a od hodinářova učně (jaká to rodina s významným postavením!) čekáte, že na otázku, jestli si dá pivo, odpoví nějak lépe než „jo“. V obecné rovině se nepovedly charaktery postav – děti si hrají a chovají se jako sourozenci, pak jsou oznámeny zásnuby, z čehož se Laura vyděsí, ale vzápětí se ukáže, že se oba milují – no cože? A pak se teprve poprvé políbí? Vedle způsobu provedení dialogů je problémem i jejich množství – povídka je neuvěřitelně užvaněná, snad všechen děj je zbytečně převypravován i v dialozích – hrůza. Nedostatkem je jedna z písní, která je přespříliš (a to již na první poslechnutí) podobná jedné z melodií z pohádky S čerty nejsou žerty. Dílčí výtky míří i k jednotlivým scénám. Začátek se nepovedl – není vůbec patrné, proč se ubíhání času zobrazuje zaškrtáváním měsíců v kalendáři. Po zaškrtnutí několika měsíců je záběr na rok 1882 a na kalendáři je něco o Česku – proč? Je přece naprosto nedůležité, kdy a kde se děj odehrává – přibližné zasazení lze poznat z filmu samotného (prostředí, kostýmy) – nadto film se tváří, že se odehrává více v minulosti. Po posunu času do budoucnosti je opět záběr na kalendář, odškrtnut 1 měsíc, ale neukázán rok! Když už se rok jednou ukázal, je velmi iritující, že divák neví rok, když ho viděl předtím. Přitom šlo zrychleným záběrem pomocí kalendáře (nebo ještě lépe, v duchu pohádky, pomocí hodinek) krásně naznačit posun do budoucnosti. Takhle si divák domýšlí, že Laura už je plnoletá, ale neví kolik, na dortu je hromada svíček, ale věk není zmíněn. Opět, bylo by to jedno, kdyby tam předtím neukázali rok 1882. Další část filmu pak jen divák čeká, až někdo psovi sáhne za obojek – to nešlo udělat, aby to bylo překvapení? Motivace postav je tedy slabá (s výjimkou otce), lásku jim moc nevěříme. Urban navíc místy působí trochu natvrdle, zejména to mytí zad, co to proboha je? To myje záda holkám na potkání, když má být zamilovaný? To ji nepoznal hned po hlase? U konce je náhlá změna názoru otce ve špitále a následný souhlas ke svatbě velmi nevěrohodná. A podivné je i probuzení Laury, kdy má na sobě fialovou rtěnku – absurdní. Celkově je to škoda, příběh je opravdu povedený – zakletá hospoda (i když je hospodský velmi letargický v tom, jak Urbana vyhazuje), flashback obludy (velmi povedené!), sluneční hodiny i závěrečná pointa – vše se povedlo. I scenérie a lokality byly hezké. Jenže to zpracování a zejména čarodějka to strašlivě kazí.

plagát

Naušika z Větrného údolí (1984) 

Příběh ve své obecnosti se povedl a fungoval hlavně po přírodní stránce, zejména dějová linka v podzemí byla pěkná. Horší to už bylo po "mezinárodové" stránce, kdy motivace jednotlivých národů byly poněkud nejasné. Především však Naušika místy působila snad až příliš jako nesmrtelná akční hrdinka, která přežije vše a do které se nestrefí přímá palba. Místy to bylo nepřiměřeně okaté. Rovněž tak písnička s dětinskými popěvky se nedala poslouchat.

plagát

Lupin III: Cagliostrov hrad (1979) 

Akcí nabitá podívaná celkově funguje velice dobře, má to pěknou atmosféru a napínavý a chytlavý děj. Nejlepším okamžikem je pak vynikající "objev" natáčený v přímém přenosu ve sklepení pod kaplí.

plagát

Panda a malá panda (1973) 

Druhá část trpí podobnými neduhy jako ta první, přesto je příběh zajímavější, napínavé okamžiky v tygří kleci střídá potopa a jízda vlakem.

plagát

Panda a malá panda (1972) 

Příjemná atmosféra, příběhová linka je slabší a nepovedená písnička s hudbou. Rovněž ty projevy radosti ukazováním spodního prádla jsou poněkud zvláštní.

plagát

Doručovací služba čarodějky Kiki (1989) 

Příjemný film, možná až příliš poklidný a škoda, že je velmi prvoplánovitý a předvídatelný jak u Kiki, tak i u kocoura. Kocour tomu zezačátku dodává vtip, ale pak už ani ten ne.

plagát

Lásky čas (2013) 

V první části filmu je mnoho vtipných momentů a zajímavě se využívá cestování časem. Bohužel v další části už je to spíše sentimentální slaďárna, dodatečná zápletka se sestrou je slabá, stejně jako závěrečné poselství. Jinak samotný sci-fi prvek je spíše naznačen, vyvolává hodně otázek a stojí na hliněných nohou.

plagát

Duna (1984) 

Námět je velmi dobrý a stejně tak i vizuální stránka filmu, místy se to však poměrně vleče, asi chybí více napětí a nějak to není úplně ono. Škoda i nesmrtelnosti hlavní postavy při pádu ze skal.

plagát

Vynález skazy (1958) 

Na pohled opravdue hezké, ale děj se místy poněkud vleče, chybí tam napětí a tak nějak to nemá úplně tu sílu knižní předlohy.

plagát

My Fair Lady (1964) 

Dějová linka je sice poněkud přímočará a nepřekvapivá, po hudební stránce je to však velice povedené, příjemné písničky a je úžasné poslouchat tu angličtinu. Nechybí i několik vtipných momentů a i trochu napětí (tanec s Maďarem).