Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Animovaný
  • Komédia
  • Horor

Recenzie (190)

plagát

Temné hmoty (2019) (seriál) 

Někdo možná pamatuje film Zlatý kompas podle stejnojmenné knížky ze série Jeho temné esence od Phillipa Pullmana. Divácky neuspěl a ani nebyl příliš dobrý, ale navzdory tomu vznikl seriál, který dokázal látku pojmout mnohem lépe. Osobně jsem četl všechny tři knihy, a můj názor je ten, že druhá kniha začíná být překombinovaná a třetí čirý nesmysl, jako že autor nevěděl, co si s příběhem počít, a tak přihodil spoustu zbytečných nápadů, aby se příběh nějak propojil a uzavřel. Seriál na to ovšem šel jinak. Události z druhé knihy zahnul do první série a příběhy Willa a Lyry budoval současně, což napravilo pospolitost vyprávění. Navíc pojetí světu je tu mnohem pestřejší, než mi kniha dokázala vylíčit. Druhá řada mě opravdu navnadila. Byl jsem tudíž velmi zvědavý, jak si tvůrci poradí s tou třetí, jejíž předloha je podle mě velmi nezáživně napsaná, má našroubované dějové zvraty a pracuje s pochybnou logikou. Bohužel seriál nedokáže spravit něco takového, aby se od předlohy příliš neodchýlil. Oceňuji design Mulefů a to jak "jezdí na tobolkách". Třetí serie je ale roztahaná, zároveň zkratkovitá a největší mínus je, že všechna ta výprava se dobere neuspokojivého konce, ačkoliv příběh neustále slibuje velký konflikt. Bohužel knížka je v tomto stejná. Navíc se mi nelíbili anděle v jejích lidské formě, protože vypadali jako Voldemort (v té andělské jsou úžasní). Nejsem z toho zklamaný, protože předlohu znám a mohlo mě to jen překvapit.

plagát

Biely lotos (2021) (seriál) 

Tento seriál je prostě geniální. Obě řady začínají podobně; v hotelu se najde mrtvé tělo, přičemž nevíme, kdo zemřel, a pak sledujeme příběhy lidí na jejich dovolené a co se stalo. První a druhou řadu lze sledovat odděleně, protože navazují jen s jednou postavou, ale doporučuji sjet je po sobě, protože vývoj oné postavy za to stojí. Seriál je to především o lidech a o vztahových problémech, a co první řada jen obrousí po povrchu, druhá dovede do dokonalosti, navíc má lepší a bohatější rozuzlení a propracovanější postavy. Je s obdivem, kolik příběhů se tady děje, velmi se mi líbí, jak se postupně otvírají různé malé příběhy, pocity a přidává se úhel pohledu dalších postav, jenž sice na chod děje nemá vliv, ovšem na vliv autentičnost ano, scénář druhé řadě je prostě geniálně nepsaný a vystavený, postavy jsou veskrze sympatické. Autoři navíc do seriálu dokázali vtěsnat několik životních pravd, což mě osobně nadchlo. Herecky bych vyzdvihl Jennifer Coolidge, jenž role naivní zbohatlé paničky prostě sedne, ale všichni herci mi přijdou něčím zajímavým a dobře vybraní. Za mě je Bílý lotus jedno velké překvapení a doporučuji všem, především druhou řadu, kterou bych nazval čirou dokonalostí. Jo a úvodní hudba a soundtrack jsou sice zpočátku divný, po chvíli mi ovšem přišly zvráceně návykový.

plagát

Klaus (2019) 

Tahle pohádka mě překvapila, ne jenom že je zajímavě udělaná, ale ma i originální příběh. Sice je trochu netradiční, ale to vnímám jako klad, protože mezi těmi vánočními animaky diky tomu vyniká. Je možné, že není úplně pro děti, protože je temnější a nese si komplexnější příběh, ale dejme tomu, že musí vznikat i tvorba pro dospěláky.

plagát

Avatar: Cesta vody (2022) 

Konečně jsme se dočkali dlouho očekávaného Avatara s přízviskem Cesta vody, jenž nás zavede zpět na planetu Pandora a jejího obyvatelstva Na'vi. Návrat je to velkolepý, IMAX byl vyprodaný a ja si vzpomínám, že když jsem kupoval lístky já, střed sálu byl už obsazený, a to jsem lístky pořizoval skroro s měsíčním předstihem a hned druhý den po uveřejnění předprodeje. Nový Avatar je dechberoucí, strhující, velký a všechna slova chvály, co Vás napadnou. Pandora nabízí nejedno překvapení, fauna a flóra vás naprosto dostane, to je asi ten největší klad filmu - druhý díl dokázal, že má stále, co ukázat a nejde jen o design ale i o funkčnostn organismů. Film je nejen dobře natočen, ale ve stopáži tří hodin nenudí a odsypá dobrým tempem. Záběry jsou opravdu delikátní, ač někdy velkým klišém, ale vůbec to nevadí. Rovnou říkám, že nejlepší, jak si Avatara užít, je 3D, formát, pro který je vytvořený a to kvalitně. Nebudu vyzrazovat děj, ale všem je jasné, že zase půjde o boj s lidskou rasou, jenž planetu osidlila a drancuje ji z přírodních zdrojů. Velmi se mi líbí, jak Cameron dokázal navázat a zapojit staré postavy, jenž už byly zdánlivě mrtvé. Vidím, že má nějaký plán, který se ve třetím a čtvrtém díle rozuzlí. Když si ovšem rozeberu děj, dochází mi, že je v podstatě banální zabalen do krásného obalu a posouvá se dopředu pomocí levných klišé a občas i zkratkovitě. Nový Avatar totiž ukazuje to, co ukázal v prvním díle jen v jiných lokacích a s novým kmenem Na'vi, navíc se soustředí více na rodinu Sullyů a i konflikt je tentokrát osobní. Neřekl bych, že je to špatně, jen jsem čekal, že se stane něco víc a že půjde o víc, to rodinné drama mi nestačilo zvhledem k tomu, že se zde otevírají jisté záležitosti s potenciálem k vyprávění. Cameron si to škudlí do dalších dílů, ale já mam pocit, že nějaké záležitosti mohl rozvést už tady, jde především o jednu, ale prozradit to nemohu, jsem si ovšem jistý, že se toho dočkám v dalších filmech. Taky mi chybělo, že nový Avatar úplně ignoruje vyprávění o činnosti lidech na planetě, především skutečností z prvního dílu jako třeba těžba Unobtainia a žijící kolonie, soustředění je opravdu jen na konflik mezi Sullyovym a záporakem. Vyprávění mi v jistých věcech přišlo okleštěné, ačkoliv se v pozadí nějak děje. Když ale vezmu nového Avatara jako celek,  působí velmi dobře a an všechny smysly, ačkoliv musím říct, že dějově mě to až tak nestrhlo.

plagát

Pinocchio Guillerma del Tora (2022) 

Ke shlédnutí nejnovějšího Pinnochia jsem přistupoval poměrně rozporuplně, protože jeden vyšel nedávno od Zemeckiseho a nějak mě nezaujal. Musím ale říct, že Pinnochio Guillerma del Tora dopadl mnohem lépe po všech strankách. Animace je přinejmenším pěkně udělaná a grafickým laděním zajímavá, rozhodně se mi líbil design samotného Pinnochia. Záběrovaní a technická stránka má co nabídnout, a co se týká písniček, i ty se mi zdají lépe podané než v Zemeckiseho filmu a nebylo jich tolik. Co mě ale potěšilo více je, že oba filmy nejsou indentický co do scén a Torův tedy nabízí jinou podívanou, navíc zakončení je mnohem lepší, řekl bych že se vzdaluje od filmu pro děti, zato dokáže dodat příběh s kvalitní katarzí. Tento Pinnochio pro mě byl překvapením a určitě bych doporučil, jen tedy nechápu, proč vznikly tento rok dvě apaptace a v roce 2019 ještě jedna, nepřijde mi, že by to byl tak nevyčerpaný námět.

plagát

Trol (2022) 

Netflix vypustil svůj příběh o Trolovi, který z trailer vypadal skvělé, a jak to dopadlo? Za mě se objev Ameriky nekoná. Zmínil bych raději nejprve klady, protože to bude rychlejší. Tím jsou efekty, které se povedly, trol vypadá opravdu dobře, záběrovaní a akční sekvence jsou na poměry Netflixu skvělé. Herecké obsazení je zato rozporuplné, hlavní hrdinka by mohla být sympatická, ale její postava je plochá, takže to nakonec nedopadlo a upřímně tu pro herce není, co hrát.  Největší chyba filmu je, že v podstatě nemá žádný děj, hlavní motiv trola a jeho vzezření je divákovi znám z názvu, úvodní kolonky na Netflixu a traileru, je teda celkem nuda, že snímek diváka trápí zbytečným půlhodinovým vyšetřováním o tom, že se místo přírodní katasrofy probudil trol, nakonec víc než to, co jsem čekali, nedostaneme. Hybnost děje je dána nesmyslnými scénami, kdy se v podstatě řeší a dějí banalnosti, děj tedy nemá žádný pořádný spád, protože tápe v tom, co chce vypovědět. Čekal bych třeba jistý druh ohrožení nebo například snaha ochránit posledního trola na světě před vládou. Film tyto témata a "konflikty" brousí po povrchu, ale nepracuje s nimi. Navíc je to protkané levným klišé, což by ani tak nevadilo, kdyby je autoři nepodávali tak hloupě a na sílu - jako například smrt otce hlavní hrdinky. Omlouvám se za spoiler, ale myslím, že to nikoho nepřekvapí. Scénář je skoro až výsměch divákovi a chování postav v tom jde v ruku v ruce.Co uděláte, když na trola nefungují zbraně ? No budete do něj v každé další scéně střílet, i když víte, že nu neublíží. Od filmu bych čekal nějaké ponaučení o zachování přírody, samozřejmě to je zde nakousle ani nedokončené, kraluje potom i závěr, jenž dopadne opravdu nezáživně a navíc žádnou tématiku nerozvede do konce. Ačkoliv tu jisté backstory je, dozvíme se ho poměrně pozdě a vlastně film nam nato ukáže, že na tom ani nezáleží. Nový film Netflixu je tedy kromě vizuálu o ničem a to nám těch efektů ani moc neukáže s podprůměrným vyprávění bez logiky.

plagát

Wednesday (2022) (seriál) 

Tim Burton se vrátil zpět a po šňůře průměrných filmů přichází s novinkou Wednesday, jenž vypráví o holce v adolescentních letech z rodiny Addamsových a jejího sadistického přístupu k novému středoškolnímu prostředí. Kdybych nevěděl, že to režíroval Tim Burton, asi bych nepoznal, že je to od něho, jeho osobitý styl tu není příliš výrazný, spíš plyne z podstaty dané látky, se kterou pracuje, ale stylisticky je to vlastně zvládnuté dobře a střídmě bez zbytečného načančaného klišé, na které jsme od Burtona zvyklý. I když nemám moc rád příběhy ze střední, protože mi přijdou banální, Wednesday je mnohem lepším výtvorem. Příběh je veskrze o vyšetřování úmrtí na Nevermore střední škole, vyprávění mě ze začátku až tak netáhlo, nakonec mě to ale vtáhlo a byl jsem spokojený. Vyprávění do sebe nakonec zapadá, ale rozuzlení není nic nového, co by divák už několikrát neviděl někde jinde, hlavní plus seriálu je velmi dobře napsaná samotná Wednesday, která to všechno táhne. Jenna Ortega je castingový úspěch, ale jsou tu i další vynikající herecké volby - Gwendoline Christie se mi tu moc líbila a i Catherine Zeta-Jones překvapila v roli Morticie. Zato musím vytknout mužské obsazení, ani jeden z hlavních pánů se mi osobně nelíbil a ani postavy, které hráli mě nezaujaly. V kostce bych řekl, že skoro všechny vedlejší postavy mimo Addamsovu rodinu jsou nezajímavé a některé jen výplňové bez větší hloubky. V seriálu je několik milých překvapení a nějaké věci z vyšetřování si autoři nechávají do další řady, což podle mě není vůbec špatná volba. V závěru se mi to vlastně líbilo, příběhově to sice není nic převratného, ale nápadů je tu hafo, ačkoliv se všechny vztahují k hlavní hrdince. Jsem celkem zvědavý, kam další řada bude směřovat.

plagát

Policie v akci (2017) (relácia) odpad!

Omylem jsem shlédnul v televizi. Na to se opravdu někdo cíleně dívá? To opravdu točíme pro pobavení? Je to tak falešně zahrané, až to bolí. Zajímalo by mě, zda si někdo ze sledujících myslí, že to je reálné. Věřil bych, že se najdou tací, kteří to živě probírají u kávičky. Je jasné, že to je inscenované, ale že to je tak nezáživné a hloupé, to je do nebe volající.

plagát

Strážcovia Galaxie: Sviatočný špeciál (2022) (TV film) 

Tahle vánoční jednohubka se povedla. Vlastně není, co vytknout. Příběh podaný z pohledu Mantis a Draxe je příjemnou změnou, jenž ukázala, že tahle dvojka má rozhodně, čím zaujmout. Příběh je jednoduchý, ale nikdo asi nečekal nic komplexního. Vlastně dodá vše, co by měl - je to vtipné, milé a v závěru to zahřeje u srdce pravou Vánoční atmosférou. Ačkoliv tématika Strážců galaxie se od Vánoc dost vzdaluje, nakonec to je příjemné. Rozhodně super změna od klasického Marvelu. Navíc je tu jedno malé odhalení. Za mě fajn.

plagát

Snivokraj (2022) 

Netflixová novinka, ve které se ocitneme v říši snů a hledáme perlu, jenž dokáže plnit přání. Úvod filmu slibuje zajímavou podívanou, a když se poprvé podíváme do Snivokraje, máte pocit, že to bude zajímavé. Film je nádherně natočen, volba herců je sympatická až na jednu velkou výjimku (o té později). Když se ovšem příběh má rozjet, začne to drkorat. Záhy jsem zjistil, že se to celé zasekne mezi spánkem a bděním, pomalu se to posouvá a na to, že procházíme sny lidí, tu je toho prostě málo. Nezáživné scenérie, jenž chybí ta pravá esence. Od snů bych čekal kapku větší fantazii, film prostě není až tak výpravný vzhledem k látce, se kterou pracuje. Teď k té herecké výjimce. Jason Momoa je hlavním marketingovým tahounem, ale v závěru se do toho vůbec nehodí. Cítím z jeho postavy připodobnění ke klouboučníkovi z Alenky v říši divů, mohlo by to být fajn, ale J.M. nemá to správné charisma, aby to od něj sedlo, celkem přehrává a prostě mě to nenadchlo. Závěr je taky takový mdlý, celý twist mi přišel bez většího nápadu a poměrně přímočarý, aby film přešel do nějakého uzavření. Snivokraj je tedy taková polohotová věc, která potěší především děti, ale existují lepší filmy o snech.