Laeg

Skvělý díl, jeden z nejlepších vůbec. Tato epizoda se svojí stopáží přes hodinu zavděčí snad každému fanouškovi. Další věc je samozřejmě obsah - dost keců na Zimohradě (ne že bych neměl rád klasický děj, Malíčkovy intriky atd., ale tahle epizoda měla nabídnout především bitvu, a tak nějak mě to ostatní iritovalo). Nepochybně nejlepší je scéna, kdy NK zabíjí draka. Všichni se tu (a obecně na internetu) pohoršují, jak mohl dokázat hodit oštěp větší silou než Quyburnova balista a nebo proč ho draci nespálili. Obojí má ale v seriálu (a nebo alespoň na souvisejících webech) vysvětlení. 1) Bílí chodci mají obecně mnohem větší sílu než běžný člověk, jak jsme viděli v Hardhome (walker Jona odkopl jako kus klacku). Proč by tedy NK nemohl být ještě výrazně silnější? Nehledě na to, že samotná jeho existence stojí na magii, takže dost možná ji umí využívat víc, než si myslíme. 2) NK utlumí oheň několik metrů okolo sebe, jen když projde. Proč by ho proboha měl drak spálit? To opravdu nemá logiku, oheň Bílé chodce prostě nezraňuje (naopak ti zombíci vzplanou okamžitě a oheň je spolehlivě zabije).

Ideologie Ayn Randové se dá vystihnout jediným výrokem: "Chamtivost je dobrá." Víte, kde je ten problém? Chamtivost není dobrá. S trošku autoritativnějším přístupem její ideologii přesně uplatňoval chilský diktátor Augusto Pinochet. A jak to dopadlo? 45 % populace pod hranicí chudoby, dvě hluboké recese a dlouhodobé socioekonomické poškození, ze kterého se Chile hrabala desítky let. Někdo mi bude argumentovat ekonomickým růstem, ale 1) dotování režimu Spojenými státy mělo na růstu stěžejní podíl a 2) můj skromný názor je ten, že lidé a jejich životní úroveň jsou důležitější než ekonomická statistika. A on není neomezený růst na planetě s omezenými zdroji vlastně ani možný. Ale zpět k Randové. Tak zvaný "objektivismus", jak své myšlenky Randová nazývá, tvrdí, že naprostá svoboda je možná pouze skrz tvrdý individualismus, volný trh a bez zásahů státu do ekonomiky. Jenže jsou to právě ty státní zásahy, co alespoň náznak svobody v kapitalismu chrání. Nastavení minimální mzdy je regulace, omezení pracovní doby je regulace, sociální pojištění je regulace. Tyto a mnohé další záležitosti vydává liberální demokracie za svou věčnou součást a samozřejmost, ale všechno to je výsledkem desítek let "třídního boje", tedy nátlaku zdola. Mimo to stát chrání před bezohledným zákonem konkurence drobné podnikatele, chudé vrstvy a vlastně drtivou většinu zaměstnanců. Randová by nás zřejmě chtěla vrhnout zpět do poloviny 19. století. Řekl bych, že aplikovat její myšlenky na tehdejším Západě, do 15-20 let by tam vládli komunisté taky. Děsivé a zároveň nebezpečné je však to, že po krizi v roce 2008 zájem o Randovou prudce vzrostl, jakoby to nebyla právě deregulace ekonomiky (tuším, že údajně v zájmu podpory hypotečních úvěrů), co krizi způsobilo. Opravdu dnes někdo vidí ve zběsilém ekonomickém liberalismu řešení našich problémů, když je to ve skutečnosti jejich příčina?