Dvorisek

Tento film je pravou definicí fever dreamu.

McAvoy mě bavil, dávam 3,5*

Nejlepší seriálové finále, které jsem zažil! Ovšem je třeba poznamenat, že má takovou sílu hlavně díky kvalitě všech předešlých epizod a sérií, které si tuto kvalitu udržovali od prvního dílu.

Právě jsem film dokoukal a mám z něj velmi příjemné naladění, opravdu srandovní podívaná! Vtipy, které jsou velmi nenásilně podané a často i pouze vizuální, jsou zatraceně povedené. Flow a provedení záběrů a přechodů je skutečně hodna ocenění, barevné vyobrazení románu oproti realitě je trefné, příjemné a hlavně poutavé. Volba úhlopříčky vzhledem k dobovým standardům je hezký detail. Celkové teatrální a absurdní pasáže nenechají diváka se nudit. V poslední řadě musím vychválit i hezky zpracovanou hudební eskalaci v napjatých scénkách a samozřejmě volbu herců. Také mě pobavilo, když ze samotného Schieleho udělali špatného umělce, filmu dávám velmi snadno 5 hvězd.

Zvrácený, název filmu naprosto vystihuje i jeho charakter. Nesnesitelné kamerové posuny doprovázené nesnesitelnými zvuky, děj, který skáče z konce na začátek, melancholie, špína a krev se budou snažit vás co nejvíce odradit, avšak čím déle se budete dívat, tím více se bude kyvadlo obracet na druhou, již krásnou stranu. Kontrast jaký film dokáže nastolit je bravurní a stojí za to si jej užít! Pokud jste jedni z těch, kteří jsou schopni najít zalíbení i v odpornosti, tento film je právě pro vás. O statickém záběru v podchodu jste nejspíš slyšeli z videí typu "10 nejodpornějších scén ve filmech", které vás sem nejspíše i zavedli. Tak se tedy připravte a náležitě vychutnejte. Jakožto velký fanda Gaspara řadím tento film minimálně do top 3 z jeho produkce.

Jedna z nejvíce kultovních záležitostí, kterou musí vidět snad každý. Nevím jestli se mi líbila více kniha či film, každopádně obě varianty jsou skvělé. McDowell v roli Alexe do filmu pasuje jako prdel na hrnec a jeho nepříjemný a zlý pohled vyvolává stejně nepříjemné pocity. V umění je násilí přece krásná věc, kterou Kubrick ztvárnil velmi povedeně a na jeho dobu poněkud přehnaně. Ikonická scéna znásilnění za zpěvu Dancing in the rain, nebo poslech Beethovenovy hudby jsou zkrátka nezapomenutelné. Přes všechnu rozkoš, kterou násilí přivádí se hlavní postava nevyhne zaslouženému trestu. Avšak dojde u ní k nápravě a reintegraci do společnosti?

Jakožto milovník dlouhých, a zprvu "nic neříkajících" záběrů, jsem si režii filmu velice oblíbil. Po shlédnutí filmu je člověk vystaven (ne)příjemnému pocitu nepochopení, který ho jen motivuje k vysvětlení všech událostí a symbolik obsažených v tomto melancholickém snímku. Zejména volba pochmurného nažloutlého barevného filtru dává filmu ten správný šmrnc. Psychologická i symbolická stránka je zde velmi důležitá, všechny záběry, které se zdají býti jen zbytečně pomalé a dlouhé, v sobě ve skutečnosti obsahují ty nejdůležitější sdělení. Film určitě řadím mezi mé top!

Gaspar je znám svým osobitým a provokativním stylem již nějakou dobu a tento film není výjimkou. Na první pohled obyčejné porno, ovšem tím nejhlavnějším tématem tohoto filmu je sama láska. Také proto se může zdát, že zde Gaspar, oproti ostatním filmům z jeho repertoáru, ubral ve svých násilnostech a zaměřil se na vztah mezi třemi hlavními postavami. Jak sám režisér řekl v interview, postava Murphyho je naprosto přirozená a motivy jednání jsou naprosto běžné, i když můžou v divákovi vyvolávat odpor. Záběry a volba barev je zde opět jakýmsi podpisem tohoto skvělého režiséra. Tento film jsem neviděl ve 3D jak tomu bylo v kinech, ovšem na síle mu to neubralo. Snímek je pro mne obrovskou emoční pěstí jakou jsem kdy zažil a ze samotné rány jsem se ještě nevzpamatoval. Zatím nejsilnější film, který jsem viděl.