Tanmut

Bavil jsem se, smál jsem se a taky jsem se dozvěděl, že zvířecí větry mohou skoro za polovinu emisí skleníkových plynů (sic!).

"To není moje kočka!"

Po několikerém zhlédnutí všech dílů jsem si uvědomil, že chovám k tomuto seriálu hlubokou lásku. Od jeho telecích začátků, přes vrcholná léta podpovrchové sociální kritiky až po dnešní karikatury trendů. Jen mě mrzí, že se po dvoustém prvním dílu autoři nezachovali jako kapustňáci.

Film, který salvy smíchu nevyvolá. Dnešní parodie jsou nechutné, tato je mdlá.

Kdybych ten film nejen viděl, ale i slyšel, nejspíš bych dal pouze jednu hvězdičku. A kdybych nebyl tak unavený, asi bych se i smál, hlavně té taneční scéně na střeše - čekal jsem, kdy se tam objeví Marek Eben. Každá pičková akční scéna má tak šestnáct zpomalovaček, takže z původního třicetiminutového klipu se stává devadesátiminutový... no, snad se nic nestane, když napíšu film. Rozhodně by to bylo koukatelnější, kdyby měla Lucy Liu obnažená stehna a ta druhá ženská neměla plastiku ksichtu. Nezapomněl jsem tu někde š?

Mám rád původní Hvězdnou bránu, ale Atlantis mě spíše irituje. V každé epizodě se aspoň jedna postava chová jako kretén a postupně se prostřídají, takže jsou nakonec nesympatičtí úplně všichni.

Pohodový seriál s velkým komickým potenciálem, který žel není plně využit. Možná proto, že se snaží i o dojemné a tragické momenty (konec první série) a od druhé se pro změnu klubou romantické zápletky - v těch okamžicích seriál opravdu skřípe. Nejvíc mě štve, že šerifovi téměř nikdy nikdo nepoděkuje.

Originální seriál, kterému škodí laciné zpracování a roztěkanost. První díl je úžasně hravý, další už vůbec. Dlouhodobý potenciál by měl (předmětů jsou stovky), ale vztahy mezi postavami jsou vysvětleny velmi zkratkovitě. Rozuzlení opravdu dostojí svému názvu - všechny nitky jsou rozpletené a divák neví nic. Škoda.

První řada začala tak krásně... a skončila jako sladkobolná pitomost. V druhé řadě se prohlubuje patos i debilní logika některých postav. Ukázka moderního (nejen) seriálového trendu, kdy se 95% času kupí "neřešitelné" problémy, aby se ke konci všechno zcela jednoduše a bez vysvětlení vyřešilo. Ve třetí řadě se (kromě tisíce a jednoho klišé) ukáže, že supertajná organizace supernadaných lidí uchovává supertajné tajemství na papírku. To je fakt super zápletka. Od půlky třetí řady na sebe v každém díle alespoň tři lidé půl minuty míří pistolí, každý jeden má monolog, s upřeným pohledem cedí vzduch mezi zuby s oním charakteristickým "sssss" a nakonec se z toho jeho cíl vykecá a takhle pořád dokolečka.

Poslední tři epizody byly spíš dívčí románky s mírně horrorovu pointou než detektivky. A tenhle chaos s jedním z nejdementnějších závěrů čehokoli, co jsem kdy viděl, pro mě zachraňují jen ty lepé děvy. Ne, rozmyslel jsem si to, nemůžu si pomoct, tohle... prostě... nejde.