Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (248)

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Hmm tak trošku jiné než jsem čekal od Snydera - vizuál je sice pořád pěkný a nosný prvek tohoto filmu, ale s porovnáním s jeho ostatními díly se řadí po této stránce spíš k průměru. Zato je zde skvělá dávka sarkasmus a sebeparodie, což bych u tohoto režiséra nečekal a za co velké plus. Bohužel to zde celé shazuje příběh, nad kterým se chce hodně zapřít a moc nad ním nepřemýšlet.

plagát

Avatar: Cesta vody (2022) 

Ok, stejně jako u prvního dílu, je tu scénář (jak vyprávěněho děje, tak třeba i postav) skoro až nepochopitelně úplně na nic. Ale na rozdíl od jedničky či na rozdíl od jiných děl, co mají táhnout na pouze audio-vizualní zpracování, mě tady tenhle kousek vizuálem a řemeslným zpracováním doopravdy vtáhl sám do sebe. I když se asi 2 hodiny vlastně nic nedělo a další hodina byla hodně tuctová - až na pár povedených agitek, tak mi to uteklo a vůbec jsem neměl pocit dlouhé stopáže. Na druhou stranu, by mě zajímalo, jestli by tomu tak bylo, kdybych film neviděl v Imaxu. Protože tady se WOW efekt rozhodně dostavil. A ještě jedna věc - je to strašně Camerovskej styl a nechává zde několik svých podpisů, ať je technické zpracováný jakkýkoliv, člověk v tomhle jednom filmu koukal chvilku na Vetřelce, pak na Terminátora, pak na Propast a úplně nakonec i na Titanic 😅.

plagát

Avatar: Posledný vládca vetra (2010) 

Dětská fantasy kde mě po celou dobu irituje hlavní hrdina a navíc poslední bitva mi přišla jak okopírovaná z bitvy u Helmova Žlebu z LOTRa Dvou věží. Jeden z mála filmů od mého oblíbence Shyamalana, který opravdu nemusím.

plagát

Avengers: Pomstitelia (2012) 

Povedený film pokud na něj divák jde s jasným úmyslem pouze se pobavit. A abych pravdu řekl, myslel jsem že to bude horší a banálnějši. Ale neuvěřitelně propracované efekty, super akce a marvelovsky vtipné hlášky s hrdinskou hudbou na pozadí. Jak jsem řekl efekty, byly propracované do detailu a herecké výkony taky super, ale přece jenom mi tam něco chybělo. Děj byl lehce předvídatelný a sterilní bez nějaké větší hloubky a nekonaly se ani žádné oblíbené extra zvraty, takže člověk prostě věděl, jak to vše bude probíhat a dopadne. Proto chápu, jestli to na někoho mohlo působit nudným dojmem a bohužel ani já jsem si zde, kromě té povedené komiksové akce, nic nenašel.

plagát

Až vyjde mesiac (2012) 

Nádherná poklona skautu a dětství a hudebně/vizuální paráda. Moje první seznámení s geniálním Wes Andersonem a jeho unikátním citem pro filmařinu.

plagát

Báječná léta pod psa (1997) 

Knihu jsem nečetl, takže její kvalitu soudit nemohu. Ale film se mi zdá jen jako nekonzistentní směska stokrát opakovaných témat v jiných a lepších filmech a to ještě v doprovodu s nudným tempem. Bohužel jen si vybrat za téma tuto silnou a pohnutou dobu, která je na vyprávění bohatým zdrojem, nestačí. Od začátku je jasné, jak se příběh bude vyvíjet a film pro mě postrádá jakoukoliv originalitu, větší pointu nebo alespoň nostalgickou poezičnost o každodenním životě v téhlé době (o tom to asi hlavně mělo být).. Bohužel ani Vetchý a Šafránková tuhle prázdnotu nezachrání.

plagát

Barbie (2023) 

Určitě je to posun od šílených Barbie seriálů a možná by to mohlo být i správným směrem, kdyby to vlastně nepropagovalo korporaci a to proti čemu na první pohled film má bojovat. Plus se mi zdálo, že se film nemohl rozhodnout, jestli bude pro tu část mladšího nebo dospělého publika. K tomu je ten hlavní point filmu tak evidentně a tak jednoduše podáván, že jsem si připadal jak na základní škole. A díky tomu to vlastně byla celou dobu nuda, až na herecké výkony Goslinga co tady vynikly. Ale co hůř, myslím si, že to nakonec celé působilo silně antifeministicky. Neupevňuje náhodou film všechny gendrové stereotypy a předsudky co máme jak o maskulinitě, tak o feminitě? A nevyhraje nakonec vlastně CEO, který zde znázorňuje nejvíce toxickou maskulinitu a to nejhorší z patriarchátu? Neukazuje to boj o rovnost vlastně jen jako nutný střet dvou světů, kde může zvítězit jen jeden a kde role jsou prostě dány, ať zvítězí kdokoliv? Podle mě to je product placement movie, co se skrývá za aktivistické dílo, ale přitom to je reklama jak na samotný produkt, co si teď naivní mladší a zaktivizovaná část půjde koupit a na paradoxně na patriarchát a na svět ve kterém žijeme, protože ho celou dobu dělá vlastně atraktivním. Takže congratulation prezidentovi Mattelu (ať už to je kdokoliv).

plagát

Bastardi (2010) 

Zde asi nemůžu souhlasit s většinou ostatních uživatelů. Od doby co jsem si povídal asi se třemi učitelkami ze speciálních škol, tak si nemyslím, že je tady ten film daleko od pravdy a řekl bych, že je pojatý někdy až naturalisticky. I když se to ne úplně ve všem úplně daří, třeba samozřejmě neberu Magnuska, který se mstí jako super učitel, i když i v tom můžeme vidět nahromadění určité frustrace a bezvýchodnosti. Ale celkové vykreslení situace s dětmi a ve škole je podle mě skvěle provedené. Pro mě byl film velkým překvapením. A na začátečníka Šíchu a Magnuska ne nejhorší výkon. Další díly bohužel odpovídají zdejší kritice, takže to co se zde povedlo, bylo možná i omylem.

plagát

Bedári (2019) 

Hmm tak na tenhle film jsem se podíval hlavně z důvodu hysterického záchvatu v podobě komentáře uživatele verbala (nevěděl jsem, že trolující důchodci z Facebooku jsou už i tady). A chci mu poděkovat za to, že mě tak přivedl na super social problem film z francouzské produkce. Něco na způsob amerického Training Day nebo filmu Patrola, ale akorát ve franouzském hábitu. Kromě toho že to je úderná kritika neschopnosti systému (nic nového pod sluncem, v USA takové filmy vznikaly jak na běžícím páse a doteď jsou mezi nimi skvělé kousky), který v každodenním životě vytváří třeba i nechtěnou formu útisku a předsudky a tak si sám způsobuje problémy (tenhle záměr jde vyčíst i z finální citace Bídníků). Tak je zde skvěle stupňované a dávkované napětí, kdy film končí doopravdy nepříjemným finišem, který určitě není nic pro lidi s ocd. To vše umocňuje skvělá hudba na pozadí a nestálé prostředí, ve kterém se film odehrává, kdy si člověk není jistý, kdy a kde se něco zvrtne. Mimoto se určitě cení, že se film kouká na děj z více perspektiv, takže divák nevidí příběh čenobíle, čímž dostává film na určité reálničnosti a přitom vyhovuje kritice, kterou chce být. Jen se mi zdá, že zde trochu pokulhává scénář, kdy mi občas chybí větší dynamičnost děje a nějaká ta hloubka, která by se hodila třeba u postav, kdy si k nim člověk vlastně ani nevytvoří nějaké pouto a skoro nic o nich neví.