gabin(a)

Vynikající výkon všestranného Michela Serraulta. K tomu vcelku dobrá zápletka, hezká kamera, krásný dům, zahrada a nezbytné přátelství (jo, jsem na tuto nezbytnou ingredienci francouzských filmů pozitivně "vysazená") - to mi úplně stačí ke spkojenosti.

Pro mě úžasný film, potvrzující jednak že v jednoduchosti je krása a druhak že Francouzi umí pořád ještě točit nejlepší filmy o přátelství....A ten dům! A ta zahrada! A ty obrazy! Nádhera! Podobný dojem, neumím ho popsat, snad to že ty nejprostší věci jsou nejlepší a že lidi nejsou tak špatní, ve mě zanechal Příběh Alvina Straighta.

A teď si představte, že by se ty pilule rozšířily a užívali by je pořádní magoři. Námet na horror:-) Teď mě napadá, že už se to možná stalo a všichni se dali na politiku....

Další film, který asi v televizi v životě neuvidíme.....

Pohlazení po duši Made in France. A to jak pro ty, kdo Mikuláše nikdy předtím nepoznali, tak pro jeho dlouholeté příznivce...Jsem ráda, že je ještě někdo schopný točit filmy v tomto duchu! A jak to ten Michel Galabru dělá, že Vám jeho výstup ve filmu utkví v paměti, i když se objeví jen na minutku? (nejen tady, ale i ve Vítejte u Chtisů a jinde)

Můj milovaný Michel Galabru se tady vytáhl až do nebe! A Philippe Noiret mu byl důstojným parťákem....Vynikající film!

Ta jedna hvězdička je za Mika Tysona a jeho ránu, kterou dal po tlamě aspoň jednomu z té pro mě naprosto debilní sebranky. A to teda určitě nejsem abstinent a svatoušek.....Kdysi jsem viděla na německé TV nějaký dokument, jak američani točí filmy ve dvou verzích: jedné sprosté pro Evropu a druhé slušné pro USA, asi aby se tamní slušňáci nezkazili:-) Chtěla bych vidět slušnou verzi tohohle veledíla.....Nemůžu uvěřit, že má film takové vysoké hodnocení a navíc od jakých uživatelů!

Povedený animák pro všechny věkové a řekla bych i rozumové kategorie s opravdu vtipnými momenty a jednou (ale samozřejmě ne jedinou) poučnou myšlenkou, a to že tchyně jsou oblíbené nejen celosvětově (film made in USA), ale i dlouhodobě, přímo od pravěku:-) A Boy mi připomínal Johna Frusciante z Red hot chilli peppers:-)

No páni, já jsem snad koukala na něco jiného!!! Pro mě je to jeden z nejhorších dokumentů, jaký jsem kdy viděla a nazvala bych ho "Jak dokonale zaclánět v dokumentu". Už když jsem viděla poprvé, říkala jsem si, co mě na něm tak vadí a pak, až jsem sledovala pro mě notně nesympatickou přechytralou průvodkyni jak sedí v autě a vykládá o tom, co je okolo a vy to nevidíte, mi svitlo: je to ona! Zaclání ve dveřích, ve výhledech kamkoli a na cokoli, záběry na ni přes celou obrazovku, jak listuje v knížce, někam nebo odněkud jde či jede, inteligentně přikyvuje, sedí v kavárně - excusez-moi, to mě OPRAVDU NEZAJÍMÁ! Naštěstí Paříž svou krásou a nabídkou zajímavých míst přepere i ty nejblbější průvodce, takže když už jsem přežila hrozné "průvodcování" Haliny Pawlovské a Samanthy Brown, tak by dojem z ní by mi nedokázala pokazit ani všudesevyskytující Tereza Kostková.

Dobrých filmových detektivek je tak žalostně málo a Brian de Palma byl pro mě vždycky značkou kvality, a tak jsem asi očekávala až moc, o to větší zklamání přišlo. Bohužel. Slátanina, kde se všechno podřizuje mottu "Hlavně ať je všechno jinak a divák je překvapen" mě nenudila jen proto, že jsem vzpomínala na různé parodie, nakonec nejvíc na Vraždu na večeři, kde "překvapivé" odhalování totožností a zaručených vrahů je dovedeno k naprosté dokonalosti, skoro jako u Cimrmana. Stačilo Dahlii natočit jako komedii a bylo by to super! Smála jsem se Hilary Swankové (než jsem ji poznala, myslela jsem si, že je to traverzit), její matce a tzv. dekadentní atmosféře. Všechno dopadlo, jak jsem čekala, ale obávám se, že to není mým mozkem Sherlocka Holmese, nýbrž nedostatkem invence autorů předlohy i filmu. Možná by mohli na stáž k týmu tvůrců Vražd z Midsomeru....