Contti

Prima oprášený příběh o nezlomné touze hájit dobro děj co děj. Moc napětí tam nenajdeme s ohledem na permanentní předvídatelnost všeho, ale budiž. Taková oddechovka pro milovníky akce pro sobotní podvečer.

Neuvěřitelný příběh, který umí napsat jen život sám. Film mě nadchnul ve všech rovinách. Brilantní práce. Vřele doporučuji. Co mohu více napsat snad jen motto, které zaznělo z úst spisovatele: Mít odvahu vydat se tam ... kam se nikdo vydat nechce

Začít s hodnocením tohoto filmu je především změnit úhel pohledu. Tento film není klasickým filmem s úvodem kde jsme vtažení do děje pak dramatická zápletka se šťastným koncem, ne že by ten film končil nešťastně. Byl to první film, který jsme kdy viděl a od kterého jsem nic nečekal, když nic tak myslím vůbec nic. Jen jsem se koukal, koukal očima jednotlivých postav tedy očima scénáristy a režie. A myslím, že jsem našel, to co tím tvůrce chtěl sdělit. Velikost, sílu a zároveň pomíjivost běžného okamžiku všedního života. Bylo to jako by člověk mohl vnikat do mysli kolemjdoucích lidí a prožít s nimi běžný den. Rudolf Hrušínský nejmladší ve výrazu své tváře vzpomínal na svůj Diskobříběh, téměř mi připadalo, že se nostalgicky ohlíží do minulosti. Pak ta skvělá scéna – večeře pod stromy v podání Ivy Janžurové a R. Hrušínského, skvělá kamera, odvedla parádní kousek. No a nemohu nezmínit setkání dávné lásky v podání Karla Gota a Ivy Janžurové. Splnění jejího celoživotního snu, setkání se s dávnou láskou, která se záhy opět vytratila v běhu všedního. Budu tedy vzdorovat všeobecnému hodnocení a dávám velké plus právě tou zdánlivou všedností a neuchopitelnosti.

Už první minuty dávají jasně najevo muzikálový nářez s protagonisty Cher a Christina Aguilera. Hlavně pak Christina Aguilera udává skvělé tempo. Kdo miluje svižnou muziku, kdo se nechává unášet v rytmu skvělých písniček a oceňuje brilantní taneční vystoupení, ten si přijde na své. Skvělá práce Steve Antine, režie jak má být. Bavil jsem se od první minuty do té poslední , dokonce i titulky jsme nechal doběhnout. Choreogragie, kamera, zvuk a střih… byl jsem nadšen. Prostě film o muzice a tanci.

No nemůžu odolat abych se nevyjádřil k tomu co jsem sledoval prvních 11 minut… a pak to vypnul. Tahle slátanina prahnoucí po věhlasu seriálů Přátelé a Jak jsem poznal vaší matku… je evidentní v tom, že se všemožně snaží být zábavná . Kropí nás co 5 vteřin kulometem umělého smíchu, tak že jsme měl pocit skaliska bičovaného rozběsněným příbojem. Kluci se snaží všemožně rozesmát diváka, tohle možná hltá americký sledovač mýdlových oper někde ze středozápadu. Ale co je moc, to je moc, a tohle to - Muži sobě - je jak připálené palačinky – nevoní to , nechutná to.

Bože to byla hrůza. Klasická německá ukázka toho jak udělat nudný film. Hudba nezní s obsahem, to by se dalo snést, zvuk zněl jak z propagačního filmu Svědků Jehovových. Pak to vedení příběhem v momentě jsem byl seriálu Ulice a za okamžik jsme skočily do Prostřen a následně do okrajových scén německého porna sedmdesátých let, bohužel bez obrazového obsahu. Střih je kapitola sama o sobě .... střihač musel být Střihoruký Edward.... šmik, šmik , nedej bože, aby divák viděl něco nemravného. Ten film musela sponzorovat katolická liga za umravnění evropského filmu. Film dobrý pro permanentně vzdychající duše toužící po vztahu úpějící pod křivdou reality. Ideální pouštět pro o nočního hlídače kolem 5 hodiny ranní. Dávám ránu z milosti - jedna hvězda za pohled na hezký dům u jezera.

Skvělé dílo literárního velikána Williama Shakespeare. Film nás okamžitě vtáhne do děje odehrávající se v prosperujících Benátkách doby renesance. Špičkový výkon Al Pacina, který svou mimikou, gesty a slovním projevem s lehkostí jemu vlastní dokázal sdělit hluboké emoce ukřivděného muže žijícího v prostředí nenávistné vůči židům. Kdo se chce bavit, nasát tehdejší dobu, která má stále co říct i dnešku, vřele doporučuji . Prožít několik dní a nocí v příběhu kupce benátského ve filmové adaptaci stojí za to.