Raven0

Film o kráse, jež je břemenem. O nezlomné touze přežít za každou cenu, o lidské důstojnosti, o nevinné lásce, o krutosti a vypočítavosti... Lidské, příliš lidské.

Aneb jak pejsek s kočičkou vařili dort a on se jim... Sakra povedl! Postmoderní chutný mišmaš, jenž do sebe přimíchává westernové, noirové, samurajské, komixové a mnohé další prvky. Je vidět, že si režisér vyhrál a s láskou točil každé políčko filmu. A nezapomněl ani politickou, antikapitalistickou narážku... Jó, ať žije proletariát a hláškující pistolník bez pistole, Josh Hartnett!

Více než slušná rekonstrukce jedné z největších afér, která otřásla Spojenými státy americkými. Kéž by novináři byli tak obětaví a nestraní i dnes...

Pokud si chcete na jednom místě shlédnout přehled snad všech klišé válečných filmů, Ztracený prapor je pro vás jako stvořený! Generálové, kteří posílají muže vstříc jisté smrti, velitel praporu, jenž sice s rozkazy nesouhlasí, ale stejně je v zájmu vlasti plní, drsné hlášky ostřílených vojáků, jež si utahují z nováčků, aby je nakonec přijali mezi sebe, záchrana na poslední chvíli, střleba do vlastních řad, hrdinské proslovy a umrtí a mnohé a mnohé další. Skřípe to a šustí papírem a člověk občas musí zamhouřit oko, ale akce je to více než slušná.

Krásna vzpomínka na časy minulé.

Tak to jsem nečekal. Pomalý a vyloženě slabý rozjezd nabírá na obrátkách a nakonec se z filmu vyklube břitká, inteligentní a ironická komedie se vším, co k tomu patří. Smál jsem se jak protržený a to je snad nejlepší doporučení, které komedie může dostat no ne?

Tvrdá kritika snad všeho, vladní politikou začínaje, pokračujíc skrze náboženství a u morálního úpadku současné společnosti konče. Trochu Smithe podezřívám, že začíná být paranoidní. Ale nejhorší je, že poslední dobou asi začínám být paranoidní též... A co mě trochu vyděsilo, bylo dramatické kázání kněze Coopera, které mě téměř přesvědčilo o jeho "dobru" a já si začal říkat "sakra, na tom něco je". Děsivé.

Propagandistické a protikomunistické (a podobné) americké filmy jsou asi jen dvojího typu. Nudně špatné a vtipně špatné. Bohužel, I Was a Communist for the FBI spíše zapadá do prvně jmenované škatulky. Herci jsou toporní, zápletka je vytažená snad z paty... Co film "zachraňuje" jsou tak jen rozhovory komunistického otce se synem a "správně" patetický konec, kde se nejeden divák téměř zalkne smíchy...

Taková ta norská antilogická blbina, která se snaží být brutální, černočernou komedií a seriózním thrillerem zároveň. A jak už to tak bývá, Lovci hlav nejsou ani ryba, ani rak. Je to jen ta norská blbina.

Smutné je, že 5 days od war není špatný film. Je zručně natočený, má zajímavé téma a dotýká se vcelku zásadních politicko-vojenských témat. Jenže zaujatost, patos a schematičnost postav sráží film do kolen. Nejhorší je pak hlavní hrdina, na kterého se prostě nedá koukat. Jeho absolutně statický herecký projev člověka přímo irituje. Je zkrátka chladný jako psí čumák. A když má projevit emoce? Ty jeho psí oči fyzicky bolí a divák přemáhá pocity trapnosti a studu.