Tomas.Vlcek

Netrpělivost srdce mám opravdu velmi rád. Viděl jsem několik divadelních adaptací, četl knihu a tak jsem bral Polibek jako takovou milou povinnost.  Vždy můžete namítnout, že se v tom či onom liší od předlohy. Mně s změny líbily a daly příběhu o trošku jiný rozměr. Je jasné, že adaptace pro dánský film přesunula děj z Uher do Dánska. (Paradoxně se částečně natáčelo v Maďarsku). Avšak co se příběhu týče, tak je přeci jen lepší umístění do R-U, kde válka zasáhne do děje mnohem přirozeněji. Ještě mi přišlo, že Edita byla přeci jen moc krásná a svěží - oproti Anně/Illoně; myslím, že to je důležitý aspekt příběhu a lepe vystihuje proč se Anton nenechá příliš pobízet a tak rád chodí na zámek. Oba aspekty však dodávají příběhu něco nového a to mě baví. Myslím, že se to povedlo a film jistě stojí za to.

Myslím, že jde o velmi povedený film. Bez nějaké nadřazenosti se upřímně snaží ukázat motivaci pro voliče těch "špatných" kandidátů - a zároveň ukazuje pokrytectví, zabedněnost a kýč světa liberálního voliče. Málo filmů si střílí z obou stran stejně. Snímek také dobře rekapituluje některou nedávnou minulost, na niž jsme asi raději zapomněli.

V podstatě zbytečný film. Filmařsky a příběhově jde o podprůměr. Sympatie jsou jasné od samého začátku. Georgia je sympatická, ano a co dál? Tereza je ambiciózní slečna bez obsahu, jistě, ale, že by neměla jedinou světlejší chvíli? Dámy se ani nepotkají - vlastně není moc jasné proč právě ony dvě. Že jsou na opačných pólech politického spektra? Nerad se opakuji, ale co s tím dál? To prostě nestačí. Jediný světlý moment filmu je, když se Rom z Krupky ptá Terezy, jak by tedy vyřešila problematiku místního sídliště. To on by měl jít do politiky. Autorovi doporučuji jako inspiraci film Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci, který velmi trefně poukazuje na kýčovitost, povrchnost a sebeuspokojení liberálních politiků a voličů - a zároveň se snaží pochopit (zjednodušeně řečeno) voliče MZ.