Ještěřák

Velmi dobrá dobová chuťovka. Psát k filmům z loňské hollywoodské líhně, že oplývají nadupanými hereckými výkony už mě přestává bavit a ani FROST/NIXON v tomhle není výjimkou. Rád bych podotknul, že jsem si (nejen) během interview vychutnával každičký dialog, což tady koukám ne všichni dost dobře pochopili (Nixon samozřejmě plácal páté přes deváté záměrně, aby se vyhnul jednomu slovu a sice "Watergate", oulala). Já sám oplývám pár kamarády-cvoky, kteří budou na tomto filmu nepochybně ulítávat, srovnávat každý prd se skutečností, atp. FROST/NIXON je stuff pro decentní intelektuály informačně vykleštěný do dostatečně koukatelné podoby, ale na to, aby si odnesl nějakou tu sošku, je zřejmě až příliš mrňavý/upozaděný a taky v něm nikdo nechcípne nějakou epickou smrtí, že...

Nebyl jsem v jednom kuse napjatý jako struna, ale stejně si myslím, že jsem právě viděl velmi zásadní snímek, který ani v Eastwoodově absolutně nadupané filmografii nezapadne. Eastwood mi jen potvrdil, že jej správně řadím mezi naprostou hollywoodskou špičku na obou stěžejních postech a navíc předvedl, že má zároveň talent dopřávat svým filmům prvotřídní hudbu a že ta krásně vlezlá melodie z CHANGELING nebyla náhoda. Upřednostnění slaďouše SLUMDOGA na Oscarech před touhle skvělou hromadou citronády raději nebudu komentovat, páč hej, v roce 2009 Ještěřák komentuje slušně!

Příjemné dějepisné opáčko z dílen BBC, tedy těch nejpovolanějších, kteří nemusejí šetřit na blbostech. Obsazení Boba Guntona (proradný ředitel shawshankské věznice) do úlohy pana Roosevelta shledávám velice miloučkým. 80% (viděno již vše).

EDEN LAKE, to je asi nejkrvavější film, který jsem měl z loňské filmové várky tu čest na vlastní ještěří oči vidět. Paleta událostí a situací, při kterých je možno při troše změkčilosti potupně vrhnout do kýble, je zde doslova znamenitě pestrá. Na druhou stranu s tím nemám nejmenší problém, protože jsem dostal vše, čeho jsem si od takového filmu žádal - špatnou předvídatelnost, gradující postavy v čele s naprosto realisticky natvrdlými puberťáky - na slabejch 90 minut jsem zaznamenal fakt solidní rozpracování postav - a vychcanou kameru. Nó, EDEN LAKE sice v lesích "blair witchovsky" neděsí, na to je příliš světlý a příliš akční, avšak tahá diváka úspěšně za fusekli až do konce. Najs.

Na to, že se na CSFD jedná o "snímek s modrou stužkou" (70% - for how long?), jsem mimořádně spokojen. Ovšem žádná vděčná krmě pro optimistické naivky-romantiky! Starou dobrou buranskou Anglii mám jako téma moc rád a THE OTHER BOLEYN GIRL nemá až TAK daleko do kvalit krále celé této líhně, kterým je u mě epické veledílo BRAVEHEART. Herecký ansámbl je zprvu trochu atypický a v kontextu nedávných slavných rolí (E. Bana - MUNICH, S. Johansson - LOST IN TRANSLATION apod.) možná i drobet směšný, ale to přebolí a nakonec zůstane jen lítost, vztek a především jejich mistrovství. Údajnou odfláknutost postav jsem nezaznamenal. EDIT po koukání na seriál TUDORS - sníženo na 3*, kdy TUDORS jsou po všech stránkách lepší, WTZ ;-)

No, vychází mi to na takovejch 60%. Ve filmu se doslova bije cool režie, kamera a střih s ještě o drobátko naivnějším příběhem, než je u těchhletěch oscarových vtěrek obvyklé, napínavé okamžiky z milonářského studia a kolísající kvalita báchorek z onoho svinčíku, co si říká indický suburb, kdy si nedokážu představit, že na letošních nadupaných Oscarech tak nějak nebylo nic lepšího. Dvakrát mě to mrzí proto, že bezesporu výpravnější, uvěřitelnější a drsnější CITADE DE DEUS na předávání sošek před lety víceméně utřelo prdel. SLUMDOG MILLIONAIRE bych přirovnal k dobře nalíčené (nebo spíš přelíčené) ženské, co má srdce i jakýs takýs mozek, ale mrňata bych s ní mít v žádném případě nechtěl. Jo a ona lásenkoidní vsuvka mi tam tradičně smrděla.

Roztahaná dokumentaristicko-politicko-homosexuální agitka, v níž přišly dobré herecké výkony Seana Penna a pár dalších zúčastněných celkem vniveč, stejně jako propracovaný dobový feeling. Ale čert ví, možná jsem značně "biased", páč gaye opravdu nemám rád a představa vrkání s chlapem pod potemnělou lampou v mým pokoji je pro mě příjemná asi jako návštěva zubaře v 19. století. Zklamání.

Euroetudy partičky vysíračů o složení jedna čubka + dva nebo tři zmrdíci, všichni velmi civilní, avšak neškodní opravdu jenom zdánlivě, vysoce parazitující na belgických službách. Francouzsky a s podle mě až moc otevřeným koncem. Nečitelné, nenudící. A rezonuje to.

Naprosto postradatelné (ne)umění. Přišlo mi, že kromě Belmonda (ať zdravíčko slouží!) neumí na place nikdo z dotyčných hrát. Mimoto, dýl než hodinu pro jakýsi děj a napětí opravdu drepsit na místě nehodlám. Stává se (mi) to málokdy, ale tentokrát z Francie do českých trafik přilítlo pěkné hovno.

Film-provokatér, který mi rozhodil sandál vo velkom štyle, a proto jsem ho odměnil tak jak jsem ho odměnil. Divák si možná uvědomí, že některé podstatné prvky autorkracie (všimněte si, že to zní mnohem líp než diktatura) můžeme vidět kdykoli vystrčíme paty z baráku, a že se ještě za pět minut dvanáct jeví jako moc fajn věc. Vždyť ještě když ten árijec z Napoly rozflákal nos své prostořeké klapustýně, považoval jsem to za jedno z nejmírnějších řešení. Holt je mi 24, nudim se, necítím žádný zeitgeist a jsem tedy manipulovatelný. A je mi to nejspíš všechno u rekta.