Mlčanie Lorny

43rd KVIFF 2008 - OPEN EYES - Otevřené oči - I když mi hlavní hrdinka k srdci určitě nepřirostla (svým chováním a vystupováním), tak film naopak docela ano. Za zmíňku ještě (nebo hlavně) stojí otevřený pesimistický (a neočekávaný) konec... - 22. 3. 2010 - 75%, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.92/524 (23.08.2009)

Jsem rád, že jsem na to nešel ve Varech. Tam by mi to připadlo asi o dost matnější - a zmizelo v nánosu "podobně" sociálně drtivých snímků ( s tím rozdílem, že tenhle je drtivý opravdu, většina ostatních festvalových rychlokvašek na podobná témata jen rýžuje...). Uznávám výběr autorů, respektuji precizně "natůr" filmařinu. Můj šálek čaje to ale není a na podobná témata mám raději přístup čistě dokumentární, bez hrané kostry. Podobných Loren je (bohužel nejen) v Belgii strašná spousta a z jejich příběhů, v nichž často chybí ona závěrečná naděje nesená praskajícím ohněm jako u Dardennů, by mrazilo bezesporu stejně. I je bych chtěl "slyšet". (20.02.2009)

Kvůli výluce jsem zmeškal přípoj a hodinu čekal v Tišnově. Zašel jsem tedy do nádražního bufetu "Vendon". Název nezvyklý a tak jsem se zeptal. Jde o příjmení indočínských manželů, které jej provozují. Dal jsem si smažený sýr a pivo za šedesát a přemýšlel, co si - až konečně dojedu - pustím za film. Mlčení Lorny bylo jednou, nakonec realizovanou, variantou. A při něm jsem si vzpomněl na bufet (ve filmu jde také o "bufet") v Tišnově a byl rád, že naši imigranti jsou typu jakého jsou - paní Vendonová mi nakonec ještě pomohla hodit bágl na záda. Konečně, za imigranty nese zodpovědnost hostitelská země - a lidé v ní... Bratři Dardennové jsou "příběháři", já příběh ve filmu neupřednostňuji, myslím, že se film bez nich obejde, ale Dardennové ho umí podat: napínavě a přitom neotřele... Lorna, která se nakonec zříká světských hovorů (stejně se mluví jen o penězích), rozmlouvá už pouze se svým nenarozeným dítětem, ať už bylo počnuto čili nic. Dítě je pro ni ideálním pokračováním vztahu ke Claudymu, kterého přece jen zradila. Dardennové tomu říkají "mlčení". (04.12.2018)

Zločin? Fajn, ale jen "vocaď pocaď", říká si hlavní hrdinka, když si chce najít své místo na slunci a přivydělat sňatkovým podvodem. Už jí ale nevoní vražda, která je nedílnou součástí plánu jejích společníků. Má zkrátka a dobře určité morální zábrany, které ostatní členy zločinecké bandy zjevně netrápí. Lorna si ale neuvědomuje, že je jenom malou rybou a nikoliv hybatelkou událostí, takže její vzpoura proti plánovanému obchodu se smutnými konci končí neúspěšně a nezbývá jí než se pokusit zachránit holý život. Psychologická kriminálka se zajímavou a neokoukanou herečkou v hlavní roli a hořkým dějem se nesnaží jít ve stopách hollywoodských thrillerů, ale vlastní cestou malého evropského filmu. Celkový dojem: 75 %. (17.05.2012)

Očekávala jsem silné drama a dostalo se mi spíše skrovně podaného příběhu. Celkově na mě film zapůsobil jako velmi kvalitní, ale chladný, emočně prázdný a dějově nepříliš výrazný. Čistě evropský, nezávislý, často soustředěn na záběry beze slov. Z výkonu Arty Dobroshi mám stále poněkud neucelené dojmy. Často jsem chování její postavy ne zcela chápala. A v závěru filmu jsem byla už naprosto ztracena. Zato mě zaujal Jérémie Renier coby zoufalý feťák. Z Mlčení Lorny si budu nejvíce pamatovat "nahou" scénu:) (29.03.2011)