Grimaldi

Tohle mi opravdu hodně sedlo. Režisér Lester jako by se vrátil do dob Komanda a díky tomu jsem dostal akční hody, které mají skvělé obsazení v hlavních hrdinech, víc než důstojného záporáka a díky velice krátké stopáži zběsilé tempo kdy akce střídá akci a člověk pak ani nad některými nedokonalostmi vůbec nepřemýšlí. V rámci žánru akčního béčka skvělá záležitost, kterou jsem si určitě nepustil naposledy.

Dle všeho je Shaft pro černošské obyvatelstvo USA a žánr blaxploitation doslova ikona. Já po shlédnutí filmů vzniklých po roku 2000 a teď i toho originálního takové nadšení nesdílím. Průměrná detektivka, která až na špinavé prostředí Harlemu není nijak zajímavá, děj který se dost táhne a o akci ani nemá smysl mluvit. Třeba mě pokračování dokáží přesvědčit o výjimečnosti této postavy, ale dosud se to žádnému filmu nepodařilo.

Film Havěť režiséra, jenž má dle příjmení pravděpodobně české předky je rozhodně velice zajímavý. Dobrá hudba, moderní vizuál a nejen na evropské poměry netradiční téma pro horor. To vše spolu se zajímavými herci a překvapivě i množstvím vtipných momentů mi dalo naději že ve Francii vzniklo něco výjimečného. Bohužel jak se film blížil do finále, bylo čím dál zřejmější, že se tak nakonec nestalo. Dlouhá stopáž, pro horor typické, mně přesto vadící hloupá rozhodnutí postav a nakonec uspěchaný a nezasloužený konec hrdinů mi líp hodnotit neumožnilo.

Doufal jsem v nejlepší, ale dostal jsem bohužel to nejhorší. Poslední Sabata má sice zpátky Lee Van Cleefa, ale už to není ta samá postava jako v prvním díle. Nezajímavý, nesympatický a chvílemi až trapný. Velkou měrou za to může špatný scénář, zbytek hereckého obsazení, příšerná hudba a taky zapojení cirkusu. „Krásný“ příklad toho, že spolupráce s Německem a Francií místo Španělska nemá na spaghetti western dobrý vliv. Zakončení jaké si Sabata určitě nezasloužil.

Oproti předešlé řadě je zatím tato pátá a dle všeho bohužel i poslední celkově o dost lepší. Důkazem toho je i tento díl, SAND JOB. Krásná auta, ještě krásnější a většině lidí včetně mě téměř neznámé prostředí Mauritánie a hlavně dobrý humor. Ten byl vždy tou nejdůležitější ingrediencí úspěchu TG či teď GT. Kéž by byl poslední díl alespoň stejně tak dobrý jako tento.

Druhá a dle všeho poslední řada má tu výhodu, že mi díky shlédnutí té první začalo na zdejších postavách záležet. Vlastně je škoda že už jejich příběhy končí, ještě pár sezón při udržení nastavené stoupající kvality a bylo by to klidně i na těch čtyři/pět hvězd. Takhle je to jen zlepšení oproti jedničce a asi na celý projekt velice brzy zapomenu, bohužel.

Je škoda že tu už dlouho nebyla spolupráce Prušinovský/Kolečko. Protože jak ukazují jejich poslední samostatné projekty spolu jim to jde rozhodně líp. První řada Brna má sice pár zajímavých okamžiku a hlavně víc než dobré herecké obsazení, do mého subjektivního vkusu se mu ale trefit nepovedlo.

Upřímně jsem měl s filmem od samého počátku problémy. Kromě toho že nejsem velký fanoušek filmového zpracování putování přírodou, abych o sobě něco zjistil či něco v sobě zpracoval a mnoha podobného, měl jsem problém i s hlavní postavou. Ano, Reese Witherspoon tu předvádí svůj nejlepší herecký výkon, ale postava kterou zde ztvárňuje, její charakter i samotný důvod její cesty a cesta samotná pro mě byla problematická. Možná pro někoho bude pozitivním vzorem, já se mezi tyto diváky prostě zařadit nedokázal a vlastně ani nechtěl. Jo a mladší verze hlavní postavy kterou hraje pořád Witherspoon působí trapně, neuvěřitelně a dost to vytrhává z jinak dramatických, zcela vážných a pro film důležitých scén.

Dva dny po návštěvě kina a já pořád S tebou nikdy nedokážu dostat z hlavy. I díky tomu jsem své hodnocení nakonec změnil ze čtyř na pět hvězd. Feel-good film co objektivně není dokonalý, i já tam pár chyb spatřoval, ale co na tom záleží když jsem měl od samého začátku až po zdařilé závěrečné titulky na tváři úsměv. Glen Powell a Sydney Sweeney jako hašteřící se pár jsou naprosto úžasní a upřímně doufám že se v nějaké další romantické komedii spolu v budoucnu objeví. Když k tomu přičtu ještě nádherně slunné prostředí Austrálie a mně dosud neznámý song Unwritten, který ve filmu mnohokrát zaznívá a teď mi často zní ze Spotify, nemůžu hodnotit jinak. Prostě film u kterého mám pocit, že si ho každý rok alespoň jednou vždy s radostí pustím.

Byl jsem opravdu příjemně překvapen, jak moc mi byl po většinu stopáže film sympatický. Skvělé herecké výkony a hlavně atmosféra sedmdesátých let jak vzhledem, tak i hudbou snímku dodala i přes ně úplně lehká témata pozitivní náboj. Dlouho jsem se s hodnocením držel na solidních čtyřech hvězdách, ale od scény návštěvy kina šel pro mě film při ždímaní emocí oproti zbytku až moc daleko a vše včetně zkratkovitého konce tak Zimní prázdniny v hodnocení poslalo do oněch tří hvězdiček. A je to velká škoda.