Tachomania

Nízkorozpočtová sci-fi vytěžená na maximum. Proti původnímu Dreddovi se Slyem (1995) žánrová jízda se sympatickou ústřední dvojicí, která je plná suchých hlášek a horkých výstřelů. Ideální stopáž garantuje, že se divák nezačne nudit před posledním výstřelem/pádem/rozsudkem.

Tohle nemohlo fungovat ani v 95tým. Déčková sci-fi s ví než tuctovou zápletkou, papundeklovýma kulisama a triky na úrovni Flash Gordona, ve které se zřejmě producenti rozhodli zúročit Slyův úspěch z (rovněž sci-fi) Demolition Man (1993) už v úvodní scéně jasně říká, že tady bude všechno když ne špatný, tak aspoň zbytečný. Jedna hvězdička ze soucitu.

Démonicky samozřejmý profesionál Christof (Ed Harris) režíruje "dokonalý" svět, v jehož umělé realitě žije svůj sterilní Truman Burbank (Jim Carrey) obklopen komparzisty a několika herci. Komorní drama vyobrazuje představu televizní zábavy pro celý svět ještě před nástupem internetu, kdy "běžní" diváci masově sledují život někoho jiného a prožívají jeho každodenní lapálie do okamžiku, kdy si předmět jejich zájmu neuvědomí, že tady něco smrdí. Spolu s Mužem na Měsíci nejlepší Carreyho dramatická role v devadesátých letech.