Flavors

Jane Austen patří mezi mé oblíbené autorky. Filmové zpracování mě moc potěšilo. Viděla jsem i americký konec na DVD, který je zbytečný, ale jim holt se nemůže jen naznačovat. Matthew MacFadyen mě zpočátku vůbec nezaujal a až během filmu jsem zjistila, jak sympatický je herec. Hudba, zvuk, kamera super - je to prostě jeden z mých nejoblíbenějších filmů.

Film miluji od prvního shlédnutí. Nejvíc si mě získala hudba a hlavní ženská postava Ada. Příběh je možná jednoduchý a předvídatelný, ale já nepotřebuji být nutně překvapená nebo šokovaná rozuzlením. Záběr na osamělé piano a od něj se vzdalující stopy v písku, které se po chvíli propojí, pohladí mé romantické já.

Tak to bylo velké zklamání. Víc než jednou jsem četla knihu a viděla film a moc jsem se těšila na volné pokračování. Bylo to utahané a o ničem. Ještě mám dojem, že zřejmě vlivem hormonů se z Elizabeth stala nejošklivější slečna Bennetová, vlastně paní Darcyová. Možná to je tím manželstvím...Úžasná byla jen krásná a talentovaná Jenna Coleman v roli Lydie.

Film prošpikovaný hláškami, které nám zdomácněly, laskavý, inteligentní humor a skvělé herecké obsazení...to všechno je Adéla a já jí můžu vidět po stopadesáté a budu se smát a bavit od začátku do konce.

Vůbec se nebojím přiznat, že naprosto nechápu, co to jako má být....Ještě do návštěvy jako vždy skvělé Michelle jsem měla pocit, že se chytám a napjatá jak kšandy, jsem čekala, co z toho bude. Ale pak se rozjela neskutečná schýza a to už jsem jen s údivem sledovala a radovala se, že jsem na tenhle film nešla do kina. Perfektní byl jen ten zákeřný dům. Ten bych brala, jen bez básníka a jeho návštěv.