Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Akčný
  • Animovaný

Recenzie (208)

plagát

Uvnitř tančím (2004) 

Tomuto filmu jsem se dlouho vědomě vyhýbala, co mě k tomu vedlo, toť otázka. Obecně nemám ráda snímky, které se divákovi vědomě snaží hrát na city a předpokládala jsem, že jde právě o tento případ. Uvnitř tančím je ale jiný, jeho snahou je ukázat, že i handicapovaní potažmo postižení lidé jsou lidé jako my všichni ostatní, pouze jsou jim některé činnosti odepřené. James McAvoy v roli Roryho O´Shea předvádí velmi přesvědčivý výkon, pro mě velmi osvěžující a jeho herecký partner mu nepochybně skvěle sekunduje. Film o přátelství a společném překonávání překážek je veselý, vtipný, občas smutný, ale přese všechno velice silný. To mluví za vše. Mohu jen doporučit.

plagát

Banksy - Exit Through the Gift Shop (2010) 

Street-art přestavuje pro jednoho umění - pro druhého vandalismus, rozdělení v tomto případě mnohdy balancuje na hraně. Dokument zachycující umělce street artové scény je velice zajímavý, za mnohými "obrazy" stojí trnitá cesta a jejich bytí není nekonečné. Banksy nepochybně patří mezi celosvětově uznávané umělce moderní scény, jeho graffity jsou nadčasové a instalace nepostrádají vtip. Další výraznou figurkou snímku je Thierry Guetta - původně kameraman, který se (pro mě zázrakem) pod preudonymem Mister Brainwash dokázal vypracovat mezi elitu street-artu. Nelze mu upřít, že dokázal skvěle využít svého potenciálu, zkušeností a zúročit nabyté vědomosti. Pokud odhlédneme od faktu, že v podstatě vykrádá díla Andyho Warhola a Banksyho, je to geniální obchodník a podnikatel. Při sledování dokumentu jsem se celou dobu nemohla zbavit pocitu, že celé je to pouhé divadlo, bouda na diváka a skvělá mystifikace. Podle mého osobního názoru je Mister Brainwash pouze alter ego Banksyho, který si z diváka jen vystřelil a snažil se jej svést na špatnou cestu. Pravděpodobně se mýlim, ale kdo ví... Pokud dokument skutečně popisuje realitu, tak klobouk dolu před Thierry Guettou.

plagát

The Stoning of Soraya M. (2008) 

"When a man accuses his wife, she must prove her innocence. If a wife accuses his husband, she must prove his quilt. That is the law."... Ano, i těmito zákony se musí někteří řídit. Snímek zachycující pro mnohé tabuizované téma, o kterém se v moderní společnosti příliš nemluví, občas se sice o některém případu ukamenování dozvíme z tisku, ale jinak je ticho po pěšině. Pro nás, kteří žijeme v moderní společnosti, je toto konání nepochopitelné, ale i v civilizované době k těmto skutkům dochází, i když mnohdy skrytě. Irán je země plná kontrastů, země jiných pravidel, kterým my nerozumíme, přesto je musíme respektovat. Je fascinující sledovat život v úplně jiné společnosti, kde se lidé řídí jinými zákony a jsou ovlivněni jinými zvyky a kulturou. Přesto, že film vznikl v americké produkci, nepotrádá svoji autentičnost. Pro mě snímek zpracovával jeden z nejsilnějších příběhů posledních měsíců. Bez některých záběrů (padající bílý závoj před ukamenováváním, vylétávání ptáků ze skal, běhání dění po stráních), které oddělovaly drsné scény, bych se i klidně obešla. Na druhou stranu přiznávám, že jsem občas měla problémy sledovat některé scény, ale i tak film rozhodně stojí za doporučení.

plagát

Made in China (2006) (TV film) 

Dokument popisující jednu z odvrácených tváří nějvětší továrny světa - Číny. Velmi mrazivě působící snímek zachycující monotónní život manželského páru, který dře od nevidim do nevidim, 12 hodin denně, obvykle 7 dní v týdnu za pouhé 3 EURa za den nehledě na skutečnost, že domů se zpravidla vrací jednou za 3 roky, aby tak navštívili své rodiče a i své VLASTNÍ malé děti, jejichž dětství prakticky celé propásnou. Život je těžký a někde toto rčení platí několikanásobně...

plagát

Majster šarkanov (2007) 

Marcu Fosterovi se podařilo natočit snímek, jež diváka zanese do úplně jiného prostředí, než je zvyklý a nechá ho volně poznávat kulturu, zvyky a společnost Afghánistánu 70. let. Osobně mě velice fascinovalo prohlédnout si, v mých očích, velice nehostinnou zemi, ve které se příběh odvíjel a to bez ohledu na fakt, že byl film natočen v jiné zemi. Ale právě ona realističnost a zvolení neznámých herců do hlavních, ale i vedlejších rolí, jej posunula o další level dál. Film dle mého názoru občas trpěl svou nevyvážeností, kdy první třetina je zcela dechberoucí a záběry pouštění draků překrásné. Ve chvíli, kdy se děj přesouvá na půdu USA, značně zvolní, přesto si i nadále drží svoji kvalitu. Závěrečná část byla pro mě nejméně zajímavá, i přesto, že se divák dozví mnoho zásadních skutečností, se děj odvíjí ve stylu amerických dobrodružných filmů, kde vítězí dobro nad zlem a vše zakončí relativně dobrý závěr. Pokud ale vezmu v potaz, že film byl natočen na základě autobiografické knížky, je možné, že byl závěr zcela v pořádku. Přese všechno mě ale snímek svým příběhem natolik zaujal, že mě ze zvědavosti donutil si koupit onu knižní předlohu, abych zjistila, do jaké míry se ji film drží. No, uvidíme :)

plagát

Medzi stenami (2008) 

Velmi zajímavé konverzační drama, které diváka nenechá téměř po čas celého filmu vydechnout, tichých míst je zde opravdu poskrovnu. Snímek je zvláštní v tom, že se jeho děj odehrává výhradně v prostředí střední školy. U Francie, která je známá svou imigrační politikou, není překvapivé, že jsou jednotlivé školní třídy velice kulturně rozmanité, což s sebou nese zajisté své výhody, ale také i problémy. Film, na který jsem narazila úplnou náhodou, mě zaujal především svou realističnostní, představitel hlavní role François Bégaudeau dokázal celý příběh díky svému charisma velice pěkně ukočírovat a zdatně mu sekundovali i jeho žáci, u nichž by málokoho napadlo, že se nejedná o skutečné herce. Snímek je velice zajímavým nahlédnutím do francouzského školního systému, který se v mnohém podobá i tomu českému.

plagát

Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze (2011) (relácia) 

Osobně bych tento typ pořadů nařizovala některým lidem povinně sledovat. Obecně nízká finanční gramotnost české populace vede k velkým problémům, do nichž se někteří z nás dostávají především z důvodu toho, že si nedokáží pořádně přečíst předkládané smlouvy nebo některým termínůn jednoduše vůbec nerozumí. Lidé velice často ve vidině rychle získaných peněz (i když se jedná třeba například o spotřebitelský úvěr) si ani nezjistí, jak vysoké úroky a náklady s sebou podepsaná smlouva nese, a když se dostanou do existenčních problémů, nejsou splátky schopni splácet a velice často to řeší např. dalším úvěrem, což je akorát tak dobrá cesta do pekla. U tohoto pořadu oceňuji především to, že se v každém díle věnují jinému tématu a zároveň jej doplňují i konkrétními problémy jednotlivých lidí, tudíž se nejedná jen o suché překládání faktů. U pořadu mi občas chybí větší dynamika a občas i hlubší vysvětlení jednotlivých informací, přese všechno lze tento pořad jedině doporučit, podle mne pro každého může být svým způsobem přínosem...

plagát

Cedulky (2008) 

Krátkometrážní film s né příliš originálním dějem, který diváka s největší pravděpodobností dostane na svoji vlnu a donutí ho se celých 12 minut přihlouple usmívat a užívat si jej. Je paradoxní, že některé filmy tohoto typu toho dokáží říct více než dvouhodinové snímky a ještě se u nich pobavíte. Samozřejmě, je to trochu kíč, ale kdo se na něj občas rád nepodívá? :-)

plagát

2012 - Mayská proroctví a kruhy v obilí (2008) (TV film) 

Velmi působivý snímek, jež divákovi servíruje data a poznatky potvrzující, že nový věk nastane v prosinci roku 2012. Jestli tomu tak bude či nikoli, nechme budoucnosti, kterou nikdo neovlivní. Při hodnocení tohoto dokumentu nepopírám, že jsem byla značně ovlivněna skutečností, že mě kruhy a různé obrazce v obilí fascinují z hlediska jejich dokonalosti a prostorového ztvránění bez ohledu na to, kdo je vytvořil. Netvrdím, že jsem všemu, co bylo ve snímku uvedeno, věřila, přesto ale bylo zajímavé sledovat, jak všechno do sebe zdánlivě "zapadá".

plagát

Zkažená mládež (2007) 

Zkažená mládež je film, jež je mnohými přirovnávám ke švédskému snímku Zlo mezi námi. Srovnání je na snadě, oba podobně zpracovávájí téma šikany na škole, ovšem každý z nich se k němu staví jiným způsobem. Estonský příběh natočený na motivy skutečných událostí dává divákovi možnost jej sledovat téměř dokumentárním způsobem, režisérovi se skvělě dařilo postupně stupňovat napětí až do závěrečného finále, které se, vzhledem k odehraným skutečnostem, dalo očekávat. Souhlasím se zde uvedeným názorem, že by tento a jemu podobné snímky měly být povinně promítány ve školách, aby si žáci, ale mnohdy i učitelé plně uvědomili, kam až může šikana a násilí dospět. To, že lidé některé skutečnosti ve svém okolí přehlíží, může vést jedině k vystupňování tohoto chování, jež s sebou ovšem nese i své následky... - 90 %