Pierre

Asi bych ani nečekal, že se Hřebejk v roce 2018 zmůže na takovou pecku..Tohle je jak ve stylu Thrillerů ze staré školy! Trochu překvapil i Sokol v hlavní roli.  Ano, přehrál  ho Novotný, jehož psychopatický vojenský zpravodaj je bezkonkurenční gauner  (ten projev v gay baru!!), který mě zajímal a zároveň jsem opravdu nechtěl, aby zazvonil u dveří.  Ale Sokol zase   skvěle ztvárnil osudovou  charakterní depresivní  postavu nadporučíka s osobním tajemstvím , který je odhodlán vyšetřit pravdu za každou cenu a po malých krůčkách  sledujeme jeho postupné  naprosté rozčarování a deziluzi...Příběh má thillerové grády a z obyčejného banálního zmízení dvou studentů jeho chapadla sahají až k velkému kšeftu, na který má zájem více stran...kšeftu přes mrtvoly. A nakonec to nebere  celkovou kritickou  reflexi poměrů v naší zemi po roce 1989. I když, jak tady někdo napsal, pokud bych se v tom chtěl detailně  orientovat, měl bych si to rozkreslit.:D Je to natočené se silnou pochmurnou melancholickou  atmosférou s věčně zataženým počasím a důrazem na až puntičkářské zobrazení prostředí, která jako by se pomalu vzpamatovávala z tuhé normalizace. Má to gradaci, jak hrom a v posledním díle jsem skoro zařval radostí, když Novotný  s Hofffmanem konečně odporně zdechli...abych se po chvilce oddechu,  pak dočkal úplně jiné tečky, která byla možná ještě daleko cyničtější. Šťastný nový rok, pánové! 

Vlastně jsem na to šel (nepřekvapivě) jen kvůli Clavierovi. A rád  bych předně zkritizoval to, za co film nemůže, a to  že český dabing hlavní postavy je hrozný! Obecně bych řekl, že Clavier je snad ze zahraničních herců největším smolařem na české dabéry, kterého znám (až na Medunu, který se mimo Návštěvníky neujal a Pyška ve Strážných andělech).  Pavel Šrom v Panu učiteli sice není takový bizár z říše hrůz jako Aleš Procházka nebo Bohdan Tůma. Každopádně mnohem radši bych za takové situace byl, kdyby byl film vyslán do českých kin s titulkovou kopií. Stejně u Claviera mám rád specificky francouzsky Funésovský originální projev. Šromův  jeho sametový projev vůbec nejde dohromady s tím, jak Clavier hraje, jaké děla grimasy atd.  To si to pak užíjte..i když tady si asi není ani užívat co. Žádná velká očekávání jsem neměl a klidně bych odpustil i trochu primitivní zápletku a některé šablonovité figurky a neměl bych problém to zařadit do série mnoha nedotažených ,,Clavierovek.´´, které ale občas pobaví (i když kromě romantického začátku a konce tady už těžko něco vyzdvihnout.)  a aspoň člověk zase koukne na starého známého Claviera.  Potenciál poslední největší pomsty v atraktivním prostředí obrovského koncertu v gigantické hale s deep-fakem je ale  nakonec utopen v citovém vydírání a na posledních dvacet se to bohužel celé promění i v jeden velký patos. A přestože myšlenka, že každý si neseme nějaké tajemství, je docela hezká, tohle sentimentální vedení filmu bylo směrem  k závěru zklánámím, když se zbytek alespoň držel v rovině čisté komedie. A Isabelle Nanty si radši budu pamatovat z Návštěvínků a Amélie než z této současné  přehrávající  afektované polohy.:o

Kobry a  užovky sklidily v době uvedení obrovský úspěch, který vyvrcholil šesti Českými lvy, Za těch 9 let tady moc ceněnějších sociálních dramat pořád nevzniklo a tak Kobry stále  mají dost dobrou pověst.  Přišlo mi to jako typ filmu, ve kterém v podstatě žádná postava  (až na babičku.:D) není sympatická. Zároveň mi ale (v rámci žánru) nebyla žádná výsloveně odpudivá. Prušinovský a scénárista Žváček nikoho nesoudí, nijak nemoralizují. Jen po několika dílkách (vyhazov z práce, základání nového obchodu, nečekaný úspěch, střet kamarádů u soudu.) předkládá obraz figurek z totálního sociálního dna současného Česka. Neukazuje se na nikoho prstem.  Jen se všichni tak nějak protloukají životem v prostředí,  kde je vrcholem kultury karaoke a vrcholem služeb zastavárna.:D  . Jsou tam i normálnější postavy. Všichni nejsou jako třeba  třeba  věčně namletá máma v podání Jany Šulcové (kterou bych určitě v podobné poloze a v něčem takovém nečekal.)  Užovkův kamarád je například  patrně schopen postarat se o své kluky, ale problémy s manželkou řeší většinou jenom bitím...spolužák sice nabídne Užovce práci, ale jinak jde o obyčejného veskláka, který kšeftí se záhadnými pilulkami...a samotná Užovka? Zpočátku jsem mu fandil při rozjíždění obchodu a zdálo se, že z toho vyleze něco ve stylu ,,hodný a slušný  brácha zachraňuje zlého bráchu.´´ Nakonec se ale tato postava ukázala jako silně rozporuplná. Sice se zdá, že to původně chtěl dotáhnout dál...minimálně dál na poměry prostředí města a jeho praktik...ale v závěru se vlastně ukáže, že aby toho mohl plnohodnotně dosáhnout, musel se podobným praktikám rovněž přizpůsobit. Tudíž z morální špíny vlastně není dle tvůrců cesta ven. Aspoň tak jsem to teda pochopil.:D Chytrý scénář předkládá plastické postavy, věrohodné dialogy  a ve druhé půlce vše ještě obrací na silná morální dilemata. Co se týče režie, nepříjdu s ničím novým, ale Prušinovský má opravdu  talent násat prostředí, o kterém točí a udělat dokonalou autenticitu (už jenom ta babička s papučemi, která krajkou ozdobí novou televizi.:D) Kryštof Hádka v současnosti už považuju za jednoho z nejlepších aktuálních českých herců. Kobra je vlastně takový předek Dana z Klece, případně Standy Pekárka z Volhy.  Kryštof předvedl (stejně jako v pozdějších zmiňovaných projektech)  naprosto maximální výkon, vlastně možná (zatím) nejlepší svojí kariéry. Do role feťáka se naplno převtellil. Naštěstí nežiju úplně ve stejném prostředí jako hrdinové filmu, přesto asi každý někdy bohužel  viděl podobného člověka (já je teda vidím dost nerad.:D)  a  musím říct, že Kryštof to vystihl naprosto dokonale. Bratr Matěj předvedl taky nadstandardní výkon a nesouhlasím s názory, že měl snažší  postavu. Jenom méně vděčnou. Jinak jsem celou dobu nevěděl, co si mám zrovna o Matějově postavě myslet, u Kryštofa to bylo přeci jen snažší. Každopádně obsadit zrovna tuto skutečnou  bratrskou dvojku byl skvělý nápad, který výšel.  Skvěle hrají ale vlastně i všichni ostatní, hlavně jakási paní Věra Kubánková jako babička..D Takže ano. I já souhlasím s názory, že jsou Kobry jeden z nejlepších porevolučních českých filmů a možná bych mu dal i pět hvězd. Český film svého srdce už ale v roce 2015 jeden mám.:D

Poctivý film, který v podstatě skládá poctu investigativní novinaře  a pátrací, až hloubkové žurnalistice. Zároveň otvírá dost kontrovérzní tématiku zneužívání dětí ze strany katolické církve. Musím přiznat, že pro mě jako věřícího nebylo tohle téma zas tak příjemné sledovat. . Zároveň je i v několika momentech naznačeno, proč můžou být i ze strany společnosti tehdence podobné praktiky církve ignorovat (když přítel právník Keatona  na galavečeru katolických charit přesvědčuje,  ať se rozhlédne kolem sebe...že církevní  představitele přece na oplátku udělali tolik dobrého). Především tady nechybí kus typického poctivého náročného vyšetřování, které hlavně u novodobější tvorby vždycky rád ocením.  Novinářského vyšetřování. Navíc se celý film odehrává ještě 15 let před natočením v roce 2001. Je to sonda  do pomalého světa notýsků, poznámek, pracovišť v šedých kancelářích a  hrabání se v adresářích. Občas se to může zdát trochu odtažitější ze stran postav. Ty jsou motivované především na výkon, ale v závěru začínají být naší hrdinové stále více rozpolcenější a začínají si uvědomovat, že možná měli jenom štěstí, že je něco takového samotné nepotkalo. Atmosféra je melancholická, tvořena především tóny klavíru. Také se mi líbila vedlejší postava samostářského  pana právníka Garabediana, který se věnoval pomoci postiženým nezletilým obětem.

Mohl bych to shrnout (a já vím, nebudu originální) jako celovečerní reklamu na Benátky, drahé hotely, kravaty a hlavně Johnynna Depa a Angelina Jolie.  Takže hurá, pojedeme s nimi na prázdniny, jů? Dostaneme nabídku na luxusní odvoz s nádraží jachtou. A už máme zajištenou cílovou stanici - nádherné apartmá s koupelnou a možná i něčím víc.:D Nebojte, Honoré Balzac tam pobýval taky. Něco zakousneme (ONA, je přece k zakousknutí!), dobré pití taky bude (ON je přece schopný udělat malý drink!!)  Idylku možná chvilkově trochu zkazí vědomí, že  je to sice zloděj hledaný ve čtrnácti zemích, ale co vlastně udělal, no? Jen si hold mohl za ty prachy vybrat lepší obličej.... Mně by na takový teda nestačilo ani těch dvacet tisíc milion dolarů, ale tady jsme v  Paříží a Benátkách, ne v Dolních Kotěhulkách. Vlastně jsem chtěl ještě říct, že tomu filmu fakt moc nerozumím. Netflix a Csfd se ohání žánrem mysteriózní, já tam nic mysteriozního nevidím, První minuty vypadají spíš na špionážní film s ledově chladnými policajty v dodávkách, kteří jsou odhodlání chytnout Elisu i za cenu světového míru....Jenomže  stačí krátké zakoukání do jejího pohledu  a  uvědomí si, že ji v klidu nechali ujet metrem?:D Tak to má být asi jako sranda, ne?:D Nebo nevím. Když se ve vlaku hlavní dvojka seznámí, Depp začne dělát své mile mimoňské Deppoviny (ukážu vám elektronickou cigaretu). Ale aby toho nebylo málo, najednou jako by začala dělat humor i ta ledová lady Angelina?:D A pak zase místy kus pokusu o (asi) seriozní špionáž, která moc nefunguje, hodně navoněné romantiky a sem tam akce. Deppův útěk bosky v pyžamku přes benátské střechy je roztomilý, ten mě bavil.  Ta druhá  akční scéna na člunech je už taková  bez nápadu. A korunu tomu nasadí závěr, který ve zvratech překonavá i Cimrmanovu Hodinu pravdy!  Depp s Jolie byli za film nominování na Zlatý globus v kategorii "komedie. Já sice žánr komedie nikde nevidím, ale vysvětloval by nejen ty šílené zvraty, ale i  hláškovitost, určitou neschopnost, jak policie, tak mafiánů (kteří taky sem tam spíše šaškují) a možná i tu plochost. Jo, není to nic moc víc než film, který vás uspokují , pokud chcete vidět hezké město, hezké lidi a hezké byty. Chcete? Máte vyhráno. Ale přeci jen má občas až určité bondovské brakové dobrodružné kouzlo, na které slyším a asi z něho tvůrci dost vycházeli.  A jako lehkou komedii jsem schopen Cizince  akceptovat. Obal to má opravdu  nablýskaný. Kamera se často nebojí si ty Benátky fakt krásně prohlédnout. Ale scénář je v podstatě kravina. Depp si sice dokáže i se slabším scénářem poradit, přesto mám pocit, že kromě nablýskaného pozlátka ten film tolik nenabízí. Ale místy je možné si ho užít. Stejně jako je možné u něj i trpět.:D

Jsem rád, že se Bohdan Sláma po Krajině ve stínu znovu vrátil k domovským sociálním dramatům. Méně jsem rád, že jde asi o nejslabší Slámův film, jaký jsem viděl. Venkovský učitel to fakt není.  Je fajn, že se Sláma zase vrátil ke psaní vlastních scénářů. Jenže už si asi naplno žije ve svém vlastním světe.  To je tak to hlavní, co se dá ke Suchu říct. Je zkrátka takové uvízlé samo v sobě. Vaše příjetí filmu ale může být úspěšnější.  Pokud se dokážete s aktuálním Slámovým vesmírem ztotožnit nebo vám bude blízké téma filmu. Hrstka skvělých univerzálních  scén tam je (hlavně u stolu.)  Příběh je lidský. Taky se mi líbilo, že žádná postava (až na jednu vyjimku) z něj nevýjde černobílé. Měl ale zůstat komorní, bez těch výjezdů za hraniceni. . Bohužel zamrzí hned několik logických lapsů a určitá absence emotivnosti. Mladí herci nic moc, Polívka tam vůbec neměl být, ale Marek Daniel baví jako vždy. Uvažoval jsem o nižším hodnocení, ale na konec to nechám tak.

Petr Zelenka je můj asi nejoblíbenější český režisér současnosti a na jeho (zatím bohužel poslední) film jsem se moc těšil. Bohužel jak mě ohromilo předposlední propojené Ztraceni v Mnichově, tak tady bohúžel zústal Zelenka jen na půli cesty a poprvé mě trochu zklamal. Přitom zapomeňte na to, že by Zelenka rezignoval na provokaci. Modelář se zabývá kauzou okolo věznice Abú Ghráib. O ničem takovém jsem samozřejmě před filmem vůbec nevěděl. Všechno jsem úplně nepochytil. Hlavní  hrdina naštěstí v jednom momentě filmu vše docela polopatisticky vysvětlí. Jde o to, že do této věznice byl zavírán úměle vytvořený  nový typ člověka, který nebyl považován za lidskou bytost. Do věznice byli tito lidé, kteří byli označování, za teroristy,  zavírany bez práva na protest a advokáta. Záhy byli týráni, mučeni nebo nuceni k homosexuálnímu styku.  Hlavní hrdina Pavel je třicetiletý pravdomluvný důvěřivý, na druhou stranu trochu děsivý a tajemný, idealista s autistickými rysy, který se dlouhodobě zabývá záležitostí okolo věznice Abú Ghraib a rád by odpovědné osoby dostal k českému soudu. V bizárním příběhu se Zelenka obouvá obouvá do češštví, neochotu Čechů dostat se na mapu světa a zastat se i lidí z jiné země. To je zkrátka něco, k čemu česká společnost ještě vůbec nedospěla. Pavlův přítel, který žije přírodně tvrdí, že tradiční demonstrace je mrtvá a řešením nespokojenosti je nečíst noviny, nemluvit o politice a nevěnovat váhu žádnému  mediálnímu tématu. Pavel se ale rozhodne k nekompromisnímu přimému činu. Radikál Zelenkal se netají tím, že je podle něj česká společnost pasivní a  uvedl, že sympatizuje s hlavní postavou a dokázal by ospravedlnit násílí v boji proti systému v případě patové politické situace.  Pavlův kamarád Plech v podání Jiřího Madla zase zajímavě tvrdí, že ve vlastním kariéře a životě je potřeba potlačit  vlastní svědomí, čímž se i sám řídí. Je zde mnoho dalších témat jako rozdíl mezi mezinárodním  právem, otázka pravé pravdy atd. Nic ale není tak nějak pořádně využito a dohráno do konce. Tak Zelenka plno věcí nadhodí a těžko říct, co vlastně s tím. Přiznám se, že je to ale první Zelenkův film se kterým jsem měl problém i  tak nějak formálně..  Ještě jsem neviděl všechny Zelenkovy filmy, ale tohle je první Zelenkův snímek,  který není komedie. A podle mě mu ta thillerová poloha tolik nešla a těžko říct jestli odtažitější forma je nějaký vyšší cíl nebo ne. Natočeno je to určitě konvenčněji než předchozí Zelenkovy filmy. Dokonce ty rozhovory se sestou mi přišly jak z nějaké té řadové romantické komedie a la TV Prima.. Na to,  že to má být současný film, nebo teprve čtyři roky starý film, odehrávající se v nedaleké minulosti (červen 2019) mi to přišlo uvízlé, jak v nějakém jiném čase a zrovna od Zelenky, který dokáže být jindy tak trefný a ukázat svůj neskutečný přehled, bych čekal autentičtější vykreslení prostředí. Dělalo mi problém uvěřit, že hlavním kandidátem politické kampaně v Česku roku 2019 je nějak zvlášť charismatický starý Slovák, jehož hlavním tématem je právo a jeho dobrovolníky  rozhodí, když profi kameraman zrovna  nemá čas a celá kampaň jako by se řídila z jednoho místa, hlavně z iniciativy  jedné obyčejné holky. Tady se asi fakt Zelenka inspiroval Taxikářem. Ale asi jsem čekal v době internetu, rychlých kampaní a sociálních sítí trochu opravdovější vykreslení.  V tom filmu snad neexistuje žádnej internet? Možná snad ani televize?  Žádný novinář nezmapoval, co Zavadil prováděl jako komunistický soudce? Nikdo si neudělal monitoring? Tomu se v dnešní přeinformované době nedá uvěřit. Takže ano, Zelenka opět provokuje, opět nastiňuje zajímavá témata, ale tentokrát mě tolik nebavil.

Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí  Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou   Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce  , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje  celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou.  Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné  stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo .  Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí  romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného?  Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně  svá těla a v životě jsem o  nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a  dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit.  Už první záběry na Prahu  a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající.  Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako  světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily.  Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.)

Sám Woody uvádí, že se snažil, aby hlavní postavu někdo jiný a nabídl ji mnoha jiným hercům včetně dokonce Roberta de Nira, ale všichni odmítli, až nakonec Woody rozhodl, že si Harryho zahraje sám. No, předávkovaní frustrovaní neurotici s překombinovavými vztahy? To není u Woodyho nic moc nového a já pro něj mám jako osobitého režírujícího herce obrovskou slabost.  Ale sledovat toto hubené roztomilé brejlidlo, jak vyžaduje od prostitutky aby ho (cituji) přivázala, trochu zbila a vykouřila, je fakt trochu divný pocit. Tady jsem snad poprvé narazil na to, že mi bylo ono brejlidlo občas až nesympatické. Z chaotického  vyprávění, ve kterém k hlavnímu hrdinovi promlouvají postavy z jeho povídek mám možná tak stejně chaotické dojmy. U Woodyho mi vůbec nevadí, že se opakuje. Jsou tady opět ty Allenovske potřebné ingredience. Jenže když si to tak vezmu, tak takové  snové zpracování tvurčí krize mě určitě více zaujalo ve Vzpomínkách na hvězdný prach. Tady už za mě Woodymu ten experiment tak nevyšel.Konfrontace s židovskou vírou coby nástrojem svědomí? To zase lépe fungovalo ve Zločinách a poklescích.  Možná to je i frustrací z tehdejší mediální kauzy okolo údajného zneužití dcery Dylan, ale tenhle film je i na Woodyho moc hysterický. A na Woodyho nezvykle vúlgární.  Tady  jeho schopnost pohybovat se okolo choulostivých témat s oným pověstným  vkusem vyjímečně hapruje. Nevím jestli je to jenom kreativními českými titulky (ano, mé nulové schopnosti angličtiny to moc posoudit nedokážou), ale ten film je na nejrůznější vulgarismy celkem bohatý a neužívají si je jenom Woodyho zhrzené uštěkané milenky, které jsou občas až nesnesitelné, ale tentokrát dokonce často i samotný Woody. V této  uštěkané fuckující jízdy občas probleskne starý dobrý Woody ve své nejlepší formě, který mi připomene, proč ho tak uctívám (absurdní nápad s rozzostřeným chlapem) a závěrečná dvacetimutovka už je vyloženě další Woodyho dalším majstrštykem. Asi tak  momentu, kdy se sám Woody začne mlžit a dojde ke krutému prozření, že se předávkoval sám sebou. Pak se ještě musí vyzdvihnout nápadité vykreslení pekla, které je dle Woodyho rozdělené na pět pater podle různých typů hříšníků. A pasáž, ve které se Woody samotným peklem prochází už se dá (stejně jako vzpomínané Vzpomínky na hvězdný prach) představit vyloženě jako sen a za mě možná nepatří k nejpůsobivějších, co jsem u Woodyho viděl. Hlavně když Harry dokáže odpustit svému otci.  A nakonec jsem možná byl (i přes ty občasné rozpaky) rád, že i tuhle postavu si Woody ztvrátnil  sám, protože kdo jiný  by mohl hrát někoho,kdo dává úmění do psaní, zatímco jiní do života? Chlapíka, který nefunguje v běžném životě, ale dokáže to jen v úmění? Konec dobrý, všechno dobré, a tady byl hladící konec se setkáním všech postav kvůli vzdaní holdu autorovi, určitě dobrý dost. Přesto (a už jsem skoro ani nečekal, že to příjde) tohle byl pro mě tentokrát fakt trochu slabší Woodyho a je sranda, že to furt znamená možná i lehký nadprůměr.:D I když nebýt závěrečné dvacetiminutovky bych byl tentokrát mistře, podstatně méně spokojený než obvykle.

Toto dobrodružství se mi moc líbilo. A to nejsem žádný kaskadér, a i  kdybych jím muset být , radši zůstanu Zvířetem. Ale tahle pocta kaskadérům byla vtipná, akční, roztomilá i dojemná zároveň. Jedna postava se v průběhu filmu svěří, že měla vždycky radši animáky než hrané filmy, protože animáky si nezastírají, že je vše jenom ,,jako.´´Tak Kaskadér mi přišel trochu jako takový hraný animák (:D), ve kterém jako by nic nebylo možné. A ano, sice hned poznám kdo bude hodný a kdo zlý, kdo si k sobě najde cestu, kdo k  sobě cestu ztratí apod.  Ale  znovu jsem zase pocítil nadšený, až infantilně dětský pocit, kdy jste nadšený z každého záběru. Nemusí to být celé dvě hodiny až tak extra vtipné, ale každý většinou moment je většinou něčím hravý, energický či  má líbivou scénografii nebo  zajímavé prostředí atd. Kaskadér je sonda do práce těch, kteří jsou v každém filmu a nikdo o nich neví. Přehlídka toho, jak to vypadá, když vizionářští  extravagantní moderní úmělcí natáčí néméně vizionářský extravagantní moderní  kosmicný milostný příběh o lásce  mezi mimozenšťanem a vesmírným kovbojem. A do toho se nám ztratí hlavní hvězda. Nebo ne? Ne!   Protože tohle se ještě skombinuje s ulitlou crazy kriminální linkou, kde narazil na jednoho z nejneschopnějších padouchů, kterého jsem kdy viděl. Jenže v tomto případě to ale vůbec nevadí, ba naopak. Motivace žárlivosti na kaskadéra a strach herce, aby se neprozradilo, že si akční scény natáčí sám? To je něco, co  sem perfektně zapadlo.  Dohromady nás tedy čeká nadupaná jízda, kde si prohlédneme i několik luxusních prostředí jako sídlo filmové hvězdy ukryté na terase, kde místnosti oddělují nádherné skleněné zdi. Také se mi líbily efekty a hra s barvami v momentech, kdy byl Colt pod drogami.nebo nápad s dvojtou obrazovkou. Co se týče akce, automobilá honička za denního provozu nebo  souboj člunů uprostřed noci, to všechno vypadá vážně luxusně a kouká se na to skvěle. Ne, že bych si na podobných věcech nějak ujížděl, ale v tomto případě jsem si je užil.  A na závěr celého tohoto mejdanu možná budeme svědky něčeho, co je ještě lepší než to, co vidiíme v kinech.:D No, Barrbenheimer mě loni víceméně minul. Tohle je konečně  ta pravá novodobová feel-good vysokorozpočtová pohodovka, jak má být. Jsem docela zvědavý, jestli ještě z letošních filmů uvidím něco tak zábavného.