Str

1984 v kouzelnickém podání.

Znáte to, když se probudíte ze sna a jste plni inspirace? Přesně takový pocit vám dá Inception.

Moc rád bych tomu dal víc - je to stylově natočený a zpracovaný film, neztrací tempo a nabízí spoustu témat k zamyšlení. Bohužel jsem servírována značně jednostranně a doslova se mi příčí, jak byly mnohé události vykresleny.

Nevěřil jsem, že jde kolem obyčejné soutěže "Chcete být Milionářem" postavit rozumná zápletka, ale výsledek mě dokonale uchvátil. Musím se přiznat, že na konci jsem regulérně bulel, což se mi už hodně dlouho nestalo.

Zběsilá jízda jak má být. Hodně střihů, hodně barev, hodně akce, hodně Keiry. Příběh je hravý, každou chvíli dochází k nějakému zvratu a často s divákem vyloženě vyje*ává, když ukazuje něco, co se vlastně vůbec nestalo. Děje se to ale tak stylově, že to filmu rádi odpustíte. Střih je sice rychlý, ale rozhodně ne zmatený, jak je v poslední době zvykem (Bourne). No a pak je tu samozřejmě Keira, která si svou roli zkaženého děcka vyloženě užívá a je radost na ní koukat. Podívaná je to tak extrémní, že si ji buď zamilujete, nebo budete nechápavě kroutit hlavou. Já jsem rád, že se mi přihodilo to první.

Stylový příběh o tom, jak lze přes půl planety zachránit kamaráda přimo před nosem nadřízených. Díky šikovným retrospektivám se o dvou hlavních postavách dozvíte právě tolik, abyste se o jejich osudy později báli. Akce není mnoho, o to zásadnější vliv má na příběh, když už k nějaké dojde. A jak už to tak u filmů Tonyho Scotta bývá, vše je zabalené do cool hávu podpořeného svižným střihem, barevnými hrátkami s obrazem a v neposlední řadě i dynamickou muzikou. Pro mě dokonalý prototyp špionážního thrilleru.

Kouzlo Vánoc z tohoto pohodového propletence osudů přímo dýchá - pro mě už patří k zimním svátkům stejně jako stromeček a cukroví. Postav je spousta a jejích osobních příběhů, ať už veselých nebo smutných, je ještě víc a některých si všimnete až při opakovaném sledování. Je až k neuvěření, jak mohl někdo vykouzlit na tak malém prostoru tolik zábavy, smutku, hrdinství, "akce" a hlavně lásky. Důležité upozornění na závěr - hudba je nebezpečně návyková.

Film, který nijak nezačíná a nijak nekončí, přesto (nebo právě proto) se mi v rámci trilogie líbil nejvíc. Vyhnul se pracnému představování všech postav, zároveň se ale nemusí potýkat se zdlouhavým zakončováním. Krom toho mě už v knize nejvíce zaujala kultura Rohanských jezdců, která zde hraje zásadní roli a dostávají na to dostatek prostoru i prostředků (dobře zvolení herci, výborné kostýmy, podmanivá hudba).