Jiří K.

Tak ztřeštěné, až to bylo trapné.

Co to mělo xakru být?! Snaha vypadat nezávisle, avantgardně a alternativně? Bourat zažité konvence, vystoupit z břehů jednotvárnosti a stereotypu? Nezajimavý (nechci říci nudný - to bych se opakoval) špetkákl o životě mladých lidí v Brně, který nemá s realitou nic společného.

JAKÁ PROPAGANDA, JAKÁ AGITACE? Jaroslav Marvan jako starý cholerický morous, Rudolf Deyl ml. flákač a vejtaha, Pepa Kemr ušlápnutý podpantoflák, Stella Zázvorková rázná madam...takovéto polohy byly těmto skvělým hercům často příznačné i v dalších filmech v před- a zejména v poválečné kinematografii, ale zde vyzněly obzvlášť výrazně a hlavně bez onoho agitačního přízvuku. Tento výpravný snímek beru také jako malou reminiscenci na zalesněné Tatry a jejich ještě malebnou zimní přírodu. Celkově vydařenější než první díl a jedna z mých nejoblíběnějších komedií vůbec.

Dokonalá koexistence hereckých partů a všech pohádkových motivů podtrhují toto dílo jako jedno z nejlepších, co nám kdy česká (a německá) produkce dala. Jirku Růžičku v roli kuchtíka poznal asi každý. Moje nejoblíbenější postava: princezna Droběna v podání Heleny Růžičkové.

Této pohádce uškodilo, že nebyla nikdy kolorizována. Daleko více by vynikla krása kostýmů a exteriérů, kde se film natáčel (Novoborsko, Panská Skála, hrad Bouzov, atd.). Píše se rok 1952 a jistá úlitba režimu je povinná. U většiny dramatických snímků tehdejší doby tuto tendečnost respektuji, ne-li kvituji, ale infiltrovat třídní propagandu do pohádky, to je tedy na velkou debatu...!? Možná proto Pyšná princezna nepatří do škatulky mých "oblíbených" a řadím ji na hvozd mého pomyslného žebříčku. Jedno životní krédo jsem si tady ale našel (bez ironie): "NAD NIKÝM SE NEVYVYŠUJ A PŘED NIKÝM SE NEPONIŽUJ".

Pijte mléko, je zdravé...problém je, že ani to už tolik neplatí...

Nejlepší výkon Ivana Vyskočila v jeho dosavadní herecké kariéře. V jeho roli živelného nadšence bych si těžko představil někoho jinýho.

Kašírovaná pablbost - velká "konkurence" seriálu Přátelé...

Řeknu vám přátelé, já jsem se bavil, a to dost nahlas. Není to poprvé, co takhle vybočuju z řady, jak pozitivním, tak i negativním hodnocením.

Na tomto filmu jsem byl před mnoha a mnoha lety se základní školou v bývalém, dnes již neexistujicím, pražském kině Morava a je zvláštní, že i po tolika letech - po shlédnutí televizního programu - jsem si vzpomněl, že se jedná zrovinka o tento film. Už tehdá, neznaje nějakého Vláčila, na mně snímek zanechal dosti silný dojem a některé působivé sekvence jsem měl před očima ještě během celého mého dospívání :) Dějová linie příběhu je zasazena do letních měsíců v roce 1947, kdy naše země historicky nejvíce trpěla nájezdy Banderovců, což byli vojenské teroristické organizace rozpadlé po roce 1944 z ukrajinského protistalinského frontu organizovaného za války samotným Führerem. Žel, právě jedna takováto skupinka mířící z Polska a prchajíc do Rakouska narazila na osamocenou beskydskou farmu našeho hlavního hrdiny. Chějíc si odpočinout, najíst se a vykulírovat zraněného...hleďmě, právě v tomto okamžiku začíná tragédie lidí ocitnuvší se v nesprávné době na nesprávném místě. Excelentní kulturní zážitek! - čtyři a půl hvězdičky.