Bragi66

Nezaměnitelný sarkastický humor režiséra a zároveň hlavního rerce, kterým je američan Woody Allen, a přitom má takové geniální vhledy na širokou ruskou literární duši. Tady mu to vychází na 98, 9 %. Ve filmu se dají najít kýble parodií na evropská literární klišé srovnatelná s kolektivem autorů "Monty Pythonův létající cirkus ", a to je obdivuhodné.

Kdo hledá další severskou syrovinku, tak tady ji najde. Vizuálně výborné, dobře postavený příběh, kterému bohužel ke konci začne ubývat na uvěřitelnosti. Filmů s podobným názvem je více, třeba Zbav nás od zlého (2014), který patří k tomu lepšímu, co se v kategorii "vymýtaček" natočilo. Tento Zbav nás od zlého (2009) se otevřeně hlásí k odkazu na kultovní film Strašáci (1971).

Hrome, jak to vypadá, tak největší westernové klády jsou "špageťáky". Ti Amerikánci to prostě neumí udělat s nadhledem. Tenhle film je povrchní westernovka ve stylu klasického V pravé poledne (1952). Pustota bez napětí, bez vcítitelných postav. Sem tam pár lidí umí jezdit na koních, ale akce jsou spíše hysterické střílečky bez uvěřitelnosti. O době to vypovídá to, že měli běloskvoucí límečky u košil. Když existují takové westerny jako Tenkrát na Západě (1968!!) nebo Hodný, zlý a ošklivý (1968!!) tak s tímhle filmem si můžete tak akorát namazat lyže.

Už jsem myslel, že píšu jen negativní recenze, ale tenhle film je opravdu mistrovské dílo o nám Vzdáleném čmoudském východu. Film vřele doporučuji. Je to vrstevnatý příběh s autentickou atmosférou. Režisérský koncert, který neupadá do artovosti ani z něj neční vykalkulovanost. Jen tak dál!

Režíroval to sice James Cameron a podhoubí je internetem lesa, to ano, ale jako film je tohle eko-bio-socio-kýč, až by se dalo říci že je to "pakýč", a to i obrazově. Zeména ti šmoulové s dravčími kukadly jsou opravdu fujtajbloví a příběh je bezzubá řidina.

Další balada o poválečném dobojovávání, tentokrát v režii Františka Vláčila. Podle mne jedno z nejpůsobivějších uchopení tohoto tématu. Trošku to možná ruší ta hudba. Pro srovnání v tématu doporučuji třeba Zánik samoty Berhof (1983), to má také tu atmošku osamělé usedlosti v horách.

V mládí jsme to trávili, ale z dnešního pohledu je to velmi jednoduché a prvoplánové. To je podobné jako, že dnes nikdo nechce jezdit autem Škoda 120, pokud nemá nostalgické odpuštění pro tu dobu.

Vývar z vývaru. Velkým handycapem je tady herecké přehrávání Sigourney Weaver, kterou neuchladí ani stoický humor, jak ho umí zahrát Bill Murray. To raději doporučím třeba vynikající film s ním: Na Hromnice o den více (1993).

Dost dobrá dánská komedie o lidech z šedivého dánského maloměsta, ve kterém je největší vzrušení  teplajznický kurz tance. Má to ale mnoho černohumorných situací, za které to stojí vidět. Jinak vřele doporučuji také ostatní filmy, které Ole Bornedal natočil , nebo další severské syrovinky od jiných režisérů jako například Adamova jablka (2005).

Je to pojato zeširoka dramaticky jako pokus o zobrazení Homérových bájí. Ať tam ale hrají a inscenují herci v první lize, tak tomu chybí nejen lidský rozměr, ale také to, že je to hlavně řecký hrdinský epos, do nějž zasahovali řečtí bohové se svými komplikovanými charaktery. Achilles jako polobůh zemřel na achillovu patu, za kterou ho koupala jeho matka Thétis v řece Styx. O tom a o ostatních bájeslovných souvislostach se tady nedozvíme ani prd. Tento film je spíše americká historická šermovačka s úžasnou výpravou než pokus o zobrazení báje. Ta výprava je ohromující, to je třeba ocenit, ale že Achiles a jeho bratranec Patrokles měli hezký teplajznický vztah (jak to bylo tehdy obvyklé), tak z tohoto uchopení situace vyčnívá, že to autoři použili cíleně jak reklamu na homosexuální sňatky a tomu podobně. Nemohu si pomoci, ale je to zkroucený USA filmový pohled na evropské dědictví bez nároku na pochopení, k čemu ta heroickost je a byla.