Slahy94

Originální. Mádlův režijní a scénáristický debut odvážně boří klasický konvenční způsob natáčení filmu a krásně si hraje s obrazem i zvukem, přitom se nejedná o žádný experiment, příběh má hlavu a patu. Točí film jinak, prostřednictvím kamer dvou chlapců. Z filmu dýchá láska k filmu. K tomu zajímavý příběh a skvělé vedení dětských herců. Milé překvapení. Není moc dobrých tzv. rodinných filmů. Těším se na další Mádlův film.

Geniální. Nádherné finále příběhu o statečnosti, odvaze, přátelství, důvěře, lásce a nekonečného boje se zlem. Jeden z nejlepších filmů vůbec. Více takových filmů. Kéž by Jackson natočil Hobita podobě jako Pána prstenů namísto průměrné komerční zábavy, kéž by...

V upadajícím žánru akčního filmu jsem poslední dobou viděl opravdu jen velmi málo dobrých filmů. Oko dravce je jedním z nich. Docela chytře vymyšlený scénář (i když se občasne nevyhne klasických klišé), samozřejmě nechybí spousta akce a zvratů (i když někdy je toho tolik, že se divák přestvá orientovat) a především vynikajicí výkony Shia LaBeoufa a Michelle Monaghan.

Myslím si, že v Česku nevzniká mnoho společensko-kritických filmů. Mám rád filmy, které působí opravdově a pravdivě. Cesta ven je jeden z nich. Líbílo se mi, že filmaři se nesnažili nic přikrášlovat, film není jednobarevný. Neherci, Romové, byli skvělí, tak přirození. Klaudia Dudová je skutečně objev. Trochu mě zklamal otevřený konec, i když možná i to odpovídá realitě, tedy že někdy žádná cesta ven není. Vznikl až téměř dokumentární snímek o mládě romské ženě, která se snaží vybojovat lepší život. Snímek, který by snad mohl přispět k diskuzi na toto ožehavé téma. Násilím se nic nevyřeší.

Co říci? Prostě dokonalé. Epické. Emotivní. Originální. Novátorské. Legendární bitva o Helmův žleb dosud nebyla nikým překonána.

Detektivky obvykle nesleduju, protože jsou všechny vesměs stejné, ale kvůli Hřebejkovi jsem se na to díval. Byl jsem mile překvapen. I přes několik chybiček (někdy zdlouhavé a zbytečné scény, kamera otáčející se neustále dokola aj.) to bylo na české poměry docela originální a hlavně napínavé. Těšil jsem se na poslední díl, abych viděl, jak to dopadne. Docela odvážné obsazení herců z Dejvického divadla (Melíšková jako hlavní vyšetřovatelka) spolu s Majerem a Budařem tomu hodně pomohlo. Za ně, za Hřebejkovu režii a napínaví přeběh dávám nadpůměrné hodnocení.

Není to "jednička". Studentský humor vystřídala melancholie, nostalgie, smutek a hořkost. Hlavní protagonisté pociťují ve svých životech nenaplněnost až prázdnotu, touhu po štěstí a po skutečné lásce. I přesto je to film, ke kterému se rád vracím. Film vyvolává jakousi nostalgii a zamyšlení se nad svým životem. Oceňují oživení v podobě nových herců - energetické Slovenky Cabadajové a mladého Máchu s drogovou minulostí (nepříliš dobře zahraném J. Prachařem), i když jsem přemýšlel, proč tam vůbec jsou a od začátku bylo jasné, že ti dva se dají dohromady. Libila se mi kamera.

Jeden z těch českých antidiváckých filmů. Žasl jsem nad prázdností scénáře a zvláštností postav, které jakoby žili úplně v jiném světě, chovají se podivně a nepřirozeně. Celý film jsem přemýšlel, o čem to vlastně je. Dějová linka je velmi slabá. Poetický film určený spíše pro ty "náročnější" diváky. Dvě hvězdy dávám za skvělou kameru, nádherné záběry Liberce a především Ještědu (Grandhotelu), a také za hudbu.

Kritikou i filmařskou obcí chválený a oceňovaný snímek. Ten film je skutečně jedinečný v tom, že se natáčel 12 let, a přesto se filmařům podařilo zachovat ve filmu kontinuitu, divák by to skoro nepoznal, nebýt hlavní postavy (tedy dospívajícího kluka). Ale to je asi tak všechno. Jinak je to v podstatě průměrný americký snímek o průměrném americkém chlapci a jeho rodině. Film téměř postrádá nějaké zajímavé momenty, zápletku, něco, co bych chtěl vidět až do konce, abych věděl, jak to dopadně. Herci se mi moc nelíbili a film byl moc dlouhý. Nedodíval jsem se až do konce. Možná kdyby tomu režisér dal více dokumentární charakter, bylo by to zajímavější. Časem a s větším odstupem na to třeba změním pohled, po prvím shlédnutí spíš zklamání.

Pro mě nejlepší film roku 2014 a možná nejlepší romantický film od dob Titanicu. Výborný příběh, který se věrně drží předlohy (účast autora na scénáři se rozhodně vyplatila). Žádný sladkobolný sentimentální kýč. Hazel s Augustem jsou strhující. Film není jen o rakovině, ale především o lásce, o lásce dvou mladých lidí. Filmu nechybí nadhled, a právě to jej činí lepším než ty ostatní. Po dlouhé době jsem si odnášel z kina silný zážitek. Je potěšující vidět, že i jedno z těch "velkých studií", studio Fox, dokáže natočit dobrý film.