Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Dráma

Recenzie (12)

plagát

Zahrada slov (2013) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Velice uklidňující. Kotonoha no niwa má bezkonkurenčně nejhezčí vyobrazení přírody, kterou jsem kdy u anime viděl. Děj nepřináší žádné zvraty, ale přesto obsahuje několik hlubokých filosofických myšlenek. Nejlepší ze všeho je samozřejmě emocionálně situovaný závěr a ani hudba neurazí.

plagát

Death Note - Zápisník smrti (2006) (seriál) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★★ | Grafika a hudba ★★★★] Death Note považuji za nejlepší krátké anime vůbec. Je to taková klasika o (psychologickém) souboji dvou mladých mužů - detektiva L Lawlieta a zločince Yagami Lighta pod pseudonymem Kira. Díky brilantní mysli obou protivníků je zde psychologie na opravdu vysoké úrovni. Třeba v jednu chvíli musí Light předstírat, jak předstírá, že je to Kira, i když Kira skutečně je. Při tom všem je ale vystaven důkladné dedukci Lawlieta a nesmí udělat jedinou chybičku v tom, že prozradí něco, co ví pouze skutečný Kira a ne ten, kdo Kiru jenom hraje. Kvalita je nejvyšší hlavně na začátku. Postupem času se děj začne dost protahovat. Nejlepší ze všeho byl ale konec. Ryuk totiž ukáže, že je opravdový shinigami a ne jen jakási parodická postava, za kterou se většinu děje vydával. Když ale dojde na smrt, ukážou se i dost hluboké filosofické myšlenky.

plagát

Přehlídka smrti (2015) (seriál) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Nádherně zpracovaná filosofie lidské psychiky. Při posmrtném soudu, jenž rozhoduje, zda dotyčný půjde do nebe nebo do pekla, je hezky vidět, co se skrývá v lidském srdci. I oblíbený člověk s takovou tou vyrovnanou a společenskou přetvářkou se začne chovat jako zvíře, když jde o přežití. Tolik k vyčleňování Homo Sapiens Sapiens ze skupiny zvířat. To nejrozumnější na tom ale je, že o osudu člověka nerozhodují jeho činy, ale jeho psychika. Dobré činy může dělat i špatný člověk, kdežto psychiku okamžiku oklamat nelze. A konečně, hudba. Ta je na velice vysoké úrovni a nadšenci do instrumentální hudby si přijdou na své.

plagát

Akame ga kill! (2014) (seriál) 

[Emoce ★★★★★ | Děj ★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Masakr. Mohlo by se zdát, že krvavé horory budou jen o akci, ale Akame ga Kill! si zachovává i emoce. Děj proti sobě postaví rebelskou skupinu Night Raid a protiodbojovou policejní jednotku Jaegers v čele s Esdeath, která je hlavním důvodem, proč dávám tomuto anime tak vysoké hodnocení. Většina postav má jednoduché a vtipné pojetí a seriál připomíná jakousi komedii. Zlom nastává v momentě, kdy je prolita první krev a řady obou stran se začnou tenčit. Divák by si často mohl říct: „Tahle postava neumře, ta je až moc důležitá.“ O to víc slz padne, když se dotyčná postava kácí do louže své vlastní krve s vyděšeným pohledem a poražena někým dalším. Na konci toho všeho bude jenom pusté místo s pár přeživšími.

plagát

Fairy Tail (2009) (seriál) 

[Emoce ★★★★★ | Děj ★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Po Narutovi druhé největší anime současnosti. Nejslabším článkem je bezesporu děj. Jednotlivé arky spolu vůbec nesouvisí a je trochu otravné se vždy seznamovat s novými záporáky, o nichž předem vím, že budou nakonec stejně poraženi. Hlavní dějová linie se Zerefem, Acnologií a Mavis přichází velice pomalu (a velice málo). Co chybí u děje, Fairy Tail mnohonásobně vynahrazuje na straně emocí, charakterů, grafiky a především hudby. V současné době neexistuje žádné mně známé kinematografické dílo, které by obsahovalo tolik hezkých soundtracků a emotivních scén, vedle nichž vypadá Titanic jako veselá parodie. A to říkám jako člověk, který má Titanic mezi oblíbenými filmy. Navíc, většina členů Fairy Tail mi přirostla k srdci a baví mě sledovat jejich životy bez ohledu na to, zda se jedná o filler nebo ne. Toto anime drží i další prvenství - nejhlubší a nejupřímnější kamarádské pouto dvou charakterů. Jedná se o Natsua a Happyho.

plagát

Interstellar (2014) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Velice vydařené scifi. Těšil jsem se, protože jsem věděl, že děj bude pojednávat o cestě do jiné galaxie. Ale film šel ještě dál a přišel s pátou dimenzí. „Pro bytosti v pátém rozměru je čas pouhou veličinou. Minulost je kaňon, do kterého se mohou spustit, a budoucnost hora, na kterou mohou vyšplhat.“ Není tedy divu, že zde byly i dost silné hrátky s časem. Hodina znamenala 7 let a možnost vnímat pět rozměrů přinesla schopnost pochopit nekonečno a vnímat všechny okamžiky na časové ose naráz. Velice epické shledávám i záběry Saturnu, Gargantui a vesmíru jako takového. Pocit být součástí vakua, ve kterém se zvuk opravdu nešíří, byl prostě nepřekonatelný. Samozřejmě všechno vyvrcholilo vymýšlením, jak dostat nějakou informaci ven z černé díry. Úplný konec sice nebyl ten, ve který jsem doufal, ale to nic nemění na 85 %.

plagát

Putování za velkými kočkami (2010) (TV film) 

Z počátku to byl spíše průměrný dokument, ale závěrečná scéna, kdy lví samice zachránila opičí mládě zajistila, že se na tento snímek kouknu rád znovu. Dost silné byly i závěrečné statistiky z roku 2010, které předpokládají, že lvi ve volné přírodě vyhynou do roku 2020. Už je rok 2017...

plagát

Statočné srdce (1995) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Hezky zachycená skotská příroda, krásná hudba a silný příběh daly vzniknout bezpochyby největšímu historickému filmu všech dob. Nejsilnější scéna je rozhodně ta na louce. William sundá nepřátelskému rytíři helmu a zjistí, že je to Bruce. Jeho spojenec, který ho právě zradil. Za nejbližšího konkurenta filmu považuji Gladiátora. Film vyzvedává i délka 2,83 hodiny.

plagát

Kiseidžú: Sei no kakuricu (2014) (seriál) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Filosofický klenot plný úvah o tom, proč tu jsme a kam směřujeme. Velice pozitivní shledávám názory absolutně logických parasytů, které krásně vystihují zaslepenost lidí. Kdežto lidé si myslí, že jsou ti správní a vraždu berou jako něco strašného, nezaujatá mimozemská forma to nemůže pochopit. Vždyť i lidé zabíjí denně miliony životních forem pro potravu, proč je tedy špatné, když parasyté zabíjí lidi? Hlavní hrdina Izumi postupně prochází přeměnou, protože se do jeho krve dostanou buňky onoho parasyta. Z ukoktaného nesmělého chlapce se stává chladný člověk, který mrtvé štěně klidně vyhodí do popelnice, protože je to prostě efektivní a jinde by překáželo. Jeho okolí se ho začíná stranit a děj nabírá takové obrátky, že i přes pozdní noční hodinu musí spánek počkat, protože toto anime zkrátka nelze nechat rozkoukané. Bohužel, ze závěru mám smíšené pocity. Konec je dojemný, filosofický, je tam hezká hudba, ale... Závěr popře vše, co jsem se v anime dozvěděl. Ukáže se, že se parasyté ve svém logickém myšlení pletli a lidé jsou ti správní. Fuj. Bohužel, ač se mi to nelíbí, anime je tak perfektní a hluboké, že nemůžu jinak, než 90 %.

plagát

Šingeki no kjodžin (2013) (seriál) 

[Emoce ★★★★ | Děj ★★★★★ | Grafika a hudba ★★★★★] Svět anime je nepochopený. Na jedné straně existují parodická anime hýřící vtipem v každé větě, na straně druhé zas filosofické klenoty roztáhlé na stovky dílů. Pokud bych měl doporučit jedno anime někomu, kdo ještě žádné neviděl, byli by to právě titáni. Bohužel, nejedná se o moc dlouhý seriál a emoce jdou trochu stranou. Akce i grafika jsou ale na perfektní úrovni. Hodně se mi líbí, že je děj nepředvídatelný a nikdo nikdy neví, kdo zemře. Z počátku je to jasné - lidé jsou dobří a titáni musí být vyhlazeni. Děj ale ukáže, že to není zas až tak jednostranné...